Mezi příslušníky střední generace by se asi těžko našli lidé, kteří se na studentské brigádě či při autostopu nesvezli mikrobusem Škoda 1203, známějším pod vžitou přezdívkou "dvanáctsettrojka".
Jen málokdo však ví, že populární dodávka, brázdící dodnes v nejrůznějších úpravách naše silnice, vznikla před půl stoletím v konstrukčních kancelářích vrchlabské automobilky.
Autor 110/Rajče.netS výrobou užitkových vozů začal vrchlabský závod hned po válce. Záhy se však ukázalo, že prováděné přestavby běžných osobních automobilů nemají budoucnost, a proto v polovině padesátých let vrchlabští konstruktéři zahájili vývoj nového mikrobusu s mnohem větším úložným prostorem.
Ministerstvo automobilového průmyslu však v roce 1958 rozhodlo, že na rozjetí výroby nejsou peníze, a tak výkresy putovaly do šuplíku, kde ležely téměř deset let.
Za celou tu dlouhou dobu však vrchlabští vývojáři ani na chvíli nepřestali věřit, že výrobu nakonec prosadí. Proto sledovali další vývoj užitkových automobilů ve světě a původní podobu mikrobusu neustále modernizovali.
Klíčové jednání pro další osud dvanáctsettrojky se odehrálo v roce 1966 na tehdejší státní plánovací komisi. Zástupci vrchlabské továrny tam podle pamětníků seděli tři dny, než se jim podařilo úředníky přesvědčit, aby výrobu povolili.
První naleštěná Škoda 1203 vyjela z vrchlabské automobilky na podzim roku 1968, ale závod se v následujících letech neomezoval pouze na výrobu mikrobusů. Jeho brány opouštěly i dvanáctsettrojky upravené na sanity, valníky či pohřební vozy. A tak místní zaměstnanci s nadsázkou tvrdili, že vyrábějí auta pro použití od kolébky až po hrob.
Populárních "dvanáctsettrojek" se ve Vrchlabí od roku 1968 do roku 1981, kdy byla jejich výroba převedena do slovenské Trnavy, vyrobilo téměř 70 tisíc. "Žádný vůz Škoda se nerodil tak dlouho. Žádný se tak dlouho nevyráběl. A žádný nesloužil k tolika účelům," upozorňuje na rekordy "dvanáctsettrojky" historik Jan Králík.
Autor: 110/Rajče.net
Škoda 1203, později TAZ 1500, se vyrábí dodnes v jen minimálně upravené podobě. Auta mají pozměněný "čumák", nezaměnitelná silueta je ale prozradí. Nostalgici si tak mohou dodnes pořídit originální sanitku nebo jinou užitkovou verzi.
"Pořád se vyrábějí v omezené sérii," uvádí Roman Jirouš z žacléřské firmy Ocelot, která legendární škodovky staví. "Letos jsou vyrobeny dva kusy a dva kusy jsou rozpracované. Vše se dělá na objednávku."
"Poptávka zdaleka převyšuje nabídku," dodává Roman Jirouš. "Pokusíme se udržet výrobu v počtu do 10 vozů ročně a myslím, že je to rozumné," uzavírá.
Ve Vrchlabí vyrábějí auta 100 let
Rodiště Škody 1203, vrchlabský závod automobilky Škoda Auto, slaví 100. výročí chvíle, kdy z jeho bran vyjel první osobní vůz. Současný závod navazuje na historii firmy Petera a synové, založené v roce 1864 Ignazem Theodorem Peterou.
Ta zpočátku vyráběla postroje na koně, vozy, kočáry a saně. S nástupem motorismu se podobně jako další kočárovky přeorientovala i vrchlabská firma na stavbu automobilových karoserií. Kdy z bran závodu vyjela ta úplně první, už se však asi nikdo přesně nedozví.
"O firmě Ignaze Theodora Petery a jeho synů se dochovalo minimum pramenů. Zdá se, že najít písemný doklad o přesném datu zhotovení první automobilové karoserie se už nepodaří, i když brožury a časopisecké články se shodují na roku 1908," uvádí v publikaci k 100. výročí automobilové výroby ve Vrchlabí její autor Jan Králík.
Jisté naopak je, že v roce 1909 už Peterové intenzivně pracovali pro libereckou automobilku RAF, na jejíchž podvozcích stavěli i autobusové karoserie pro Vídeň. Ve Vrchlabí byla roku 1911 vyrobena dokonce karoserie pro osobní automobil císaře Františka Josefa I.
Petera se brzy vypracoval mezi přední karosáře v zemi a jeho jméno bylo především ve 30. letech spojeno s elegantními tvary karoserií postavených na podvozcích nejrůznějších světových značek včetně Mercedesu, Buicku, Fordu či na domácích šasi z produkce Tatry a Pragy.
Po druhé světové válce, kdy byla vrchlabská továrna znárodněna a připojena k Automobilovým závodům v Mladé Boleslavi, vystřídala zakázkovou výrobu luxusních karoserií produkce užitkových vozů.
Od konce 70. let se vrchlabská škodovka zaměřovala především na výrobu luxusnějších verzí automobilů produkovaných mateřským podnikem v Mladé Boleslavi.
Milion škodovek
Tento trend zůstal zachován i po roce 1991, kdy se mladoboleslavská automobilka spojila s koncernem Volkswagen, který vrchlabskému závodu zajistil další rozvoj. Jestliže v roce 1991 zaměstnávala vrchlabská továrna 1 100 pracovníků, kteří ročně vyrobili 14 tisíc aut, v roce 2008 jich již bylo 1 600 se 100 tisíci vyrobenými vozy.
Milníkem pro automobilovou výrobu ve Vrchlabí se stalo 15. září 2008, kdy z linky sjela Škoda Octavia Combi, která se stala miliontým vozem vyrobeným v krkonošské továrně po vstupu Škodovky do koncernu VW.
Další budoucnost vrchlabské továrny zůstává otevřená. Poté, co největší evropská automobilka Volkswagen loni na podzim oznámila, že v ní nebude vyrábět nové minivozy UP, ztratila společnost Škoda Auto důvod k plánovanému rozšíření svého nejmenšího závodu, kterým se měla ve Vrchlabí do roku 2010 zvýšit výroba až na tisíc aut denně a vytvořit až 1 600 nových pracovních příležitostí.
"K případnému rozšiřování vrchlabského závodu zatím není nic nového. Dál v něm běží výroba vozů Octavia a Octavia Tour a tak tomu bude i minimálně v následujících dvou letech. Potom se uvidí," uvedl mluvčí společnosti Škoda Auto Jaroslav Černý.
|
Která auta se ve Vrchlabí vyráběla |
| 1908 - firma Petera staví první automobilovou karoserii |
| 1909 - intenzivní spolupráce s libereckou automobilkou RAF |
| 30. léta - firma Petera vyrábí desítky karoserií na podvozky nejrůznějších světových značek |
| 1946 až 1952 - Š 1100/1101/1102 |
| 1952 až 1961 - Š 1200/1201 |
| 1961 až 1971 - Š 1202 |
| 1968 až 1981 - Š 1203 |
| 1976 až 1988 - Š 742/105/120/130 |
| 1987 až 1994 - Favorit |
| 1989 až 1994 - Forman |
| 1994 až 2001 - Felicia, Felicia Combi |
| 1995 - Van Plus |
| 1996 až 2000 - Pick-up Fun |
| 2002 - Fabia Sedan |
| 1998 až dosud - Octavia, Octavia Combi, 4x4 Scout |
