Objet zeměkouli na motorce se podařilo několika lidem, včetně žen. I mezi těmito blázny se najdou tací, kteří jsou ještě většími blázny – jako např. Sjaak Lucassen, Holanďan, který cestu kolem světa absolvoval v sedle své supersportovní Yamahy R1, původně konstruované pro extrémní jízdu na okruzích.
Záběry, na kterých se s ní brodí metrem vody, nebo zahrabává se do pouštního písku jsou dostatečně výmluvné:
Světoběžníky na motorkách máme i u nás v Česku. Tím největším je trochu paradoxně Slovinec Igor Brezovar (34), trvale žijící a podnikající v Praze.
Na svých cestách po Evropě, Asii, Africe a Austrálii dosud urazil 170 000 km, což vynikne po zjištění, že v Africe cestovní tempo místy klesalo vinou tvrdého terénu na 100 km/týden.
Překvapivě ale Afrika vede v Igorově soukromém žebříčku kontinentů.
"Nejkrásnější, nejdobrodružnější, netvrdší, nejnebezpečnější, nejkouzelnější,… ", vypočítává.
V Keni, turistické a relativně civilizované zemi byl dokonce oloupen somálskými bandity s puškami. Igor je ale dobrý obchodník, původně uloupenou sumu 70 USD usmlouval s únosci na 40, aby mu zbylo na živobytí.
Cesty dnes podniká na svém velkém bavoráku GS, který i s příslušenstvím váží 550 kg. Pokud takový mamut spadne, problémy zvednout by ho měl i leckterý vyšlechtěný abonent fitcentra, natož Igor se svou útlejší postavou.
"Počkám," nabízí jednoduché vysvětlení. Prostě počká, dokud nejede někdo kolem – to v některých projížděných končinách trvá také pár hodin, během kterých lze krátit čas pozorováním krajiny a zvěře, pokuřováním, SMSkováním nebo studiem mapy.
Nejkrásnější ženy jsou prý rovněž v Africe. Poměr nakažených ke zdravým je ale místy větší než 1:1, a to trochu brzdí poznávací záměry leckterého cestovatele.
U jednoho namibijského kmene, kde trávil Igor několik dní, mu náčelník po čase nabídl několik nejlepších dcer vesnice v okolí známé intenzivním chovem koz.
Správný cestovatel si nevybírá, ale tohle prý opravdu nešlo: ženy zde totiž nevábí muže přehnanou hygienou, ale potíráním těla kozím sádlem, vplétáním kozích kostí do vlasů a dalšími rafinovanými triky na kozí bázi.
Na druhou stranu k těm nejkrásnějším údajně patří vysoké ženy některých etiopských kmenů.
"Samotný sex je ale dráždivější s Asiatkami," rozhovořil se trochu tišeji na dané téma Igor, "jsou jemnější a citlivější oproti spíše hrubějším Afričankám."
Tyto postřehy jsou však jen vedlejším produktem cestování na motorce. Část Asie ostatně Igor projel se svou ženou, po narození dítěte mu byla jako kontrolní dozor do jiné části Asie doporučena ženina přítelkyně.
Zajímavé je, že Igor se za motorkáře nepovažuje. "Motorka je jen prostředek. Ani nevim, kolik má koní, prý asi devadesát, nepamatuju se, na jakých pneumatikách jedu – prostě na těch, které jsou k mání. Opravit neumim skoro nic, jen ty základní věci," usmívá se.
Kromě spolujezdkyně nejraději cestuje sám, jako správný individualista nechce o žádné partě ani slyšet. Maximálně kus cesty jede ve dvojici, což podle něj eliminuje riziko rozmíšek, ponorkové nemoci apod.
"Jsem milovník asfaltu," tvrdí dále Igor, který na svých cestách po něm jel asi z jedné třetiny. Po zážitcích typu tlačení motorky na africké rozbahněné silnici z jedné metrové louže do druhé tomu asi nemůže být jinak.
Přesto se chystá na další cestu - teď je na řadě Amerika, kterou by rád projel od Aljašky až po Ohňovou zemi.
