Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Cihla, MAFRA

Není vidět na krok, zapněte mlhovky

  • 259
Deka, která přikryla celé Česko, je neprostupná jako u Rákosníčkova rybníku Brčálníku. Když je mlha hustá tak, že by se dala krájet, je čas rozsvítit mlhovky.

Mlhy řidiče trápí hlavně dopoledne a navečer. Objevují se prakticky všude, kde se ochlazuje vzduch těsně nad povrchem země. Mlha je vlastně kondenzovaná vodní pára, tedy vlastně mrak, který leží na zemi.

Pro řidiče je jedním z nejrizikovějších povětrnostních faktorů a zákon přímo říká, jak musí řidič v takovém počasí jezdit.

Zjednodušeně řečeno, v mlze je nutné jet tak pomalu, abyste stihli kdykoli "na fleku" zastavit. "Povinné je zapnout zadní červenou mlhovku, tou musí být vybaveno každé auto. Můžete zapnout i přední mlhová světla, ta však povinná nejsou. Za jízdy je dobré občas bliknout dálkovými světly, abyste viděli, jestli se situace zhoršuje nebo zlepšuje: pokud vidíte jen bílou stěnu, mlha houstne; pokud ji prosvítí, řídne," říká expert Autoklubu ČR Václav Špička. Jinak nechávejte dálková světla zhasnutá, nepomůžete si, naopak spíš přihoršíte. "Dálkovky" totiž způsobují takzvaný zrcadlový efekt, kdy řidič oslní sám sebe.

Mlhovka nejen v mlze

Silniční zákon přímo předepisuje, že zadní světla do mlhy musí řidič užít vždy za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Kdy je ta správná chvíle zadní červenou mlhovku zapnout? "Je trochu problém posoudit, zda déšť je hustý, anebo jestli už jde opravdu o mlhu a ne jen o nějaký mlžný opar, případně zda poletující sněhové vločky je možno považovat již za sněžení. Rozhodující pro zapnutí zadních mlhovek je, když špatně vidíte zadní koncová světla vpředu jedoucího auta," říká Špička.

Nikdy mlhovky nezapínejte předem, ani je nenechávejte svítit po vyjetí z mlhy nebo sněžení, protože ostatní řidiče oslňují.

Držte se středové čáry

Pro mlžnou jízdu platí několik základních pravidel: držet si větší odstup než normálně a zásadně nepředjíždět. A to ani na dálnici nebo silnici s více pruhy. "I v levém pruhu může stát porouchané auto," říká Špička.

"Řidič přichází o doplňkové informace, na které je zvyklý a které jsou důležité pro bezpečné řízení," říká o jízdě v mlze dopravní psycholožka rakouského autoklubu ÖAMTC Marion Seidenbergerová. Řidič se podle ní v mlze soustředí především na to, aby viděl silnici před sebou a je tak vytížen, že jeho reakce jsou mnohem horší než při dobré viditelnosti.

Silnice bývá při mlze vlhká a prodlužuje se brzdná dráha, připomíná Marion Seidenbergerová. Když je nejhůř, je lepší jet krokem než zbytečně riskovat.

Václav Špička zdůrazňuje, že je nutné naplno se věnovat řízení a o asistenci klidně požádat i spolujezdce, ať pozorně sleduje, není-li na krajnici nějaká překážka, třeba chodec nebo nepojízdné auto.

"Ideální je orientovat se podle vodorovného značení, tedy bílých čar. V Česku bývají ale často nezřetelné. Jsou-li viditelné, sledujte střední dělicí čáru, protože při jízdě těsně při pravém okraji silnice hrozí nebezpečí, že tam bude chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka," radí Václav Špička.

Nad obligátní radou sledovat koncová světla jiného auta se však usmívá. "Jistě se tak jede lépe, ale můžete taky dojet jinam, než jste chtěli," říká. Navíc to může být nebezpečné.

Při jízdě za mlhy je velmi důležité udržovat dostatečný odstup od aut jedoucích vpředu. "Řidič se cítí za světly jedoucími před ním v husté mlze bezpečněji, protože vidí alespoň něco. Nesmí se však přiblížit takovému autu na tak malou vzdálenost, že by při brzdění nestačil včas zastavit," varuje Petr Buček ze specializovaného serveru AutemBezpečně.cz.

V případě, že jste nuceni z auta vystoupit na nepřehledném místě, je v mlze víc než kdy jindy třeba obléci reflexní vestu a postavit do dostatečné vzdálenosti výstražný trojúhelník.

,