Původní osmiválec small-block se poprvé objevil pod kapotou Chevroletu Corvette v roce 1955. První varianta měla objem 4,3 litru a výkon 165 koní (123 kW) – z dnešního pohledu poměrně směšnou hodnotu. Jenže už krátce po uvedení small-block překvapoval svými parametry – verze z roku 1957 byla například jedním z prvních motorů, který dosahoval výkonu jeden kůň na jeden kubický palec. Zajímavostí také je, že původní motor se z rýsovacích pláten do výroby dostal za pouhých patnáct týdnů.
Svými parametry udivuje small-block dodnes. Právě kombinace jednoduché konstrukce, levné výroby, vysokého výkonu, relativně příznivé spotřeby a nebývalé spolehlivosti jsou tím, co zajistilo tomuto na první pohled obyčejnému osmiválci dlouhověkost a nyní i víc než sto milionů vyrobených kusů.
Small Block od svého uvedení v roce 1955 prošel pochopitelně celou řadou změn a dnes vyráběné motory už mají s tím původním pramálo společného. Charakteristický rozvod OHV a dva ventily na válec zůstaly i přes řadu inovací zachovány. Dnes se motor small-block vyrábí už ve své čtvrté generaci a Chevrolet chystá pátou. I ta zůstane věrna tradici.
Úplně původní small-block se ale vyráběl až do roku 2003, už od devadesátých let jej ale postupně nahrazovaly druhá a třetí generace s označením LT a LS. Dodnes ale původní motor vzniká v malých sériích v pobočce GM v Mexiku jako náhradní díl, stavebnicový motor například do hot-rodů nebo jako verze pro námořní a průmyslové použití. První generace je ze všech small-blocků nejúspěšnější, vyrobilo se jí přes devadesát milionů kusů.
Není divu, motor zažil největší rozmach silničních křižníků, přežil ropnou krizi a stal se z něj výkonný motor, který přivedl GM až do jednadvacátého století. Nástupci už přece jenom přišli do doby, kdy se objem motorů postupně snižuje a při současném tlaku na snižování spotřeby a emisí je možná trochu zázrak, že small-block stále ještě přežívá. Vlastně ne jenom přežívá, v posledních letech se mu opět daří nadmíru dobře.
Small-block pro všechny
V průběhu historie se podíval pod kapotu vozů snad každé značky osobních vozů koncernu GM, která během života motoru existovala. Samozřejmě jsou výjimky – small-block nikdy nebyl pod kapotou vozů dnes již mrtvé značky Saturn, nedostalo jej žádné daewoo ani chevrolet s původem v Koreji. Pochopitelně jej během relativně krátké epizody pod GM nedostal ani žádný z vozů Lotus, a small-block se také vyhnul vozům značky Geo a dalším malým značkám. Pod kapotou vozů Chevrolet, GMC, Buick, Cadillac, Vauxhall, Opel, Holden, Oldsmobile, Pontiac, Hummer a Saab se alespoň jednou small-block objevil. V případě opelu to bylo u modelu Diplomat vyráběného ve dvou generacích v letech 1964–1977.
Právě Opel je v současnosti jedinou značkou koncernu, která vůz s motorem small-block nenabízí a pravděpodobně také dlouho nabízet nebude. Posledním pokusem o umístění osmiválce pod kapotu opelu byl koncept Opel Omega V8 z roku 2000. Do výroby se ale nikdy nedostal kvůli obavám, že by se mohl motor při dlouhých dálničních sprintech po německých autobahnech poškodit.
I tyto obavy dnes mohou působí úsměvně. Small-block ve své čtvrté generaci (pro zmatení – je to druhá generace řady LS) patří k nejvýkonnějším motorům na světě a v přeplňované verzi pod kapotou Chevroletu Corvette ZR1 s výkonem 647 koní (476 kW) je doslova k neutahání. Právě tento motor LS9 se stal oním sto miliontým jubilantem.
O kvalitách motoru small-block jasně vypovídá i fakt, že přežil prakticky všechny ostatní osmiválce koncernu GM – včetně velmi moderních motorů Northstar z dílen Cadillacu. I tato luxusní značka dnes ve svých modelech využívá nejmodernější verze motoru small-block.
Dohromady najdeme legendární motor pod kapotou více než desítky modelů koncernu GM. Small-block je také velmi populární jako pohonná jednotka různých malosériových vozů a zakázkově stavěných kousků. Mezi posledními, kdo začal tento motor používat, je z mrtvých vstalá automobilka TVR.
Small-block se dnes vyrábí ve verzích s objemem od 4,8 do 7 litrů, s atmosférickým plněním i přeplňováním kompresorem s výkonem od 302 do 647 koní. Všem je stále společný rozvod OHV a dva ventily na válec, motory čtvrté generace se ale chlubí i moderními prvky jako je variabilní časování a zdvih ventilů nebo vypínání válců, může být vybaven i přímým vstřikem paliva. Většina výkonnějších variant má hliníkový blok motoru, verze určené pro americké trucky (pick-upy) a SUV mívají i litinový blok. Tyto motory většinou nesou obchodní označení Vortec.
Hliníkový small-block překvapí i přes svou koncepčně starou konstrukci řadou svých parametrů. Tento motor je například menší a lehčí než většina podobně výkonných soupeřů současnosti, včetně třeba osmiválců z BMW M3 nebo 4.2 FSI z Audi R8.
S těmito motory má také naprosto srovnatelnou spotřebu – u základního modelu Corvette C6 s motorem 6,2 litru o výkonu 437 koní udává u nás Chevrolet spotřebu 20,7 litru ve městě, 9,0 litru mimo město a 13,3 litru spotřebu kombinovanou. Audi R8 4.2 FSI má kombinovanou spotřebu 14,2 litru (město 20,4, mimo město 9,6 litru), na 13,3 klesá s převodovkou R-tronic. BMW M3 v provedení kupé má s manuální převodovkou udávané hodnoty spotřeby 17,7 (město), 9,3 (mimo město) a 12,4 (kombinace) litru benzinu na 100 kilometrů. Notně slabší (385 koní) pětilitrový osmiválec Jaguar má v modelu XK kombinovanou spotřebu 11,2 litru. Výhodou osmiválce v Chevroletu Corvette je přitom fakt, že na rozdíl od konkurentů si vystačí s klasickým 95oktanovým benzinem.
Koncern GM před nedávnem investoval do vylepšení továren, kde se motor small-block vyrábí, přes 630 milionů dolarů a celkem mají investice do budoucích výrobních kapacit motorů přesáhnout miliardu dolarů. Tím také koncern dává jasně najevo, že small-block se nás rozhodně nechystá v blízké budoucnosti opustit.
