Vůz střední třídy se však nechlubí pouze kvalitními jízdními výkony. Vznětový, téměř stočtyřicetikoňový agregát, nejen že umí s autem pořádně zacvičit, ale je i relativně úsporný. Japonské automobilky vždy přicházely s nejneuvěřitelnějšími elektronickými vymoženostmi, ani primera nezklame.
|
|||
"Videohra" uprostřed přístrojové desky primery, mimo všech klasických prvků výbavy starajících se o komfort (audiosoustava, klimatizace...), obsahuje také velmi podrobný palubní počítač a především PARKOVACÍ KAMERU. Díky ní je s primerou nejen radost jezdit, ale i couvat.
Vůz má velmi specifický design karoserie, který však pravděpodobně více vyhovuje mimoevropským zákazníkům. Během týdenního testování testovacím jezdcům a posádce do "oka příliš nepadla". Bohužel pro primeru, právě netradiční karoserie která vzbuzuje spíše rozpaky než obdiv, může tomuto bezesporu velmi povedenému vozu odlákat řadu zákazníků. Naopak velmi zdařilý je interiér, jeho provedení je velmi precizní. Ani netradiční pojetí pracoviště řidiče nesnese nejmenších námitek. VNĚJŠÍ VZHLED Kombi se z většiny pohledů jeví víceméně jako jednolitá "neotesaná" hmota bez výraznějšího vizuálního oddělení jednotlivých částí karoserie. Nejdynamičtějším momentem je při pohledu ze strany linie střechy přecházející v zadní páté dveře. Primera má vysoké boky, které svou mohutností poskytují posádce potřebnou dávku bezpečí. Při čelním pohledu má vůz dosti "tupý" výraz - pozorovatel nenajde ani náznak komplikovanějšího tvarování. Inspirací byla designérům pravděpodobně krabice od bot. |
