Nissan s podivným jménem je o dva cestující delší

Qashqai+2 je o 21 centimetrů a dvě místa protažený trhák Nissanu. Moc přímých konkurentů, kteří by odvezli sedm cestujících i lehčím terénem, nemá.

Má šarmantní kolegyně se bude vdávat. Z prvního manželství má dva předpubertální rošťáky, její vyvolený má ovšem také dva syny. A všichni rádi jezdí na výlety; včetně bígla Ronyho.

Auta je dosud vůbec nezajímala, teď ovšem začali docela intenzivně řešit, že by na ty společné víkendové výpravy potřebovali něco jako menší autobus. Je snad zbytečné dodávat, že rozpočet takovéhle rodiny střední třídy nemůže ani pomýšlet na velké luxusní dodávky typu Mercedes Vito nebo Renault Grand Espace.

Hodila by se jim sedmimístná novinka od Nissanu, odvozená od crossoveru s pořád exoticky znějícím názvem Qashqai? Pořádně jsme ji prozkoumali během týdenního redakčního testu.

Vzadu jenom trpaslíci

Qashqai+2 (čti kaškaj plus dva) vznikl jednoduše: prodejně velmi úspěšného křížence mezi vozy MPV (víceúčelové rodinné) a SUV (zábavně terénní) přivázali v anglické továrně na skřipec a parta dělníků ho natáhla o 21 centimetrů.

Z toho třináct centimetrů přibylo pro posádku, což prozrazuje údaj o rozvoru (2,76 metru). To je vpravdě grandiózní délka, která deklasuje i o třídu většího sourozence, x-traila. I cenově vychází Q+2 s dvoulitrovým benzinovým  motorem s x-trailem nastejno, jen má navíc onu dvojici sedadel z názvu. A právě ta budou sedmičlennou famílii zajímat nejvíc.

Upřímně řečeno: žádná sláva to vzadu není. I když výrobce uvádí, že se místa v kufru hodí pro malé osoby do 160 centimetrů výšky, praktický test s mou 153 centimetrovou manželkou ukázal, že není kam dát nohy.

Může se hodit

Nové i ojeté automobily Nissan můžete koupit na www.automodul.cz

Vejdou se maximálně opravdu menší děti. A v kufru už pak zůstane místo tak na dva baťůžky se svačinou. Když se sedadla složí, což se provádí jedním z nejjednodušších způsobů, které jsem v autech viděl - prostě zatažením za látkové poutko (stejně se taky sklápí) - má kufr velmi slušných 550 litrů, tedy o 140 více než "krátký" qashqai.

Aby se dozadu lépe, nedá se snad říci nastupovalo, takže spíše lezlo, dá se prostřední sedadlo i posouvat dopředu. Nutno ovšem říci, že ani konkurence vzadu o moc víc místa nenabízí, pro delší cesty s většími dětmi to už opravdu chce větší auto. Své kolegyni bych proto "plusdvojku" doporučit nemohl. Kdo má ovšem malá čtyřčata, určitě pořízením Q+2 neprohloupí.

Děti také budou určitě chvíli ticho blahem nad obrovskou panoramatickou střechou (o 40 cm delší než v krátké verzi qashqaie). Mně se sice z bezpečnostních důvodů nelíbí - kdybych se obrátil na střechu, chci klouzat po kovu, ne po něčem, co se může vysypat), ale tenhle argument u dětí neobstojí.

Benzinový dvoulitr neuslyšíte

Nissan nám k testování nabídl verzi s benzinovým dvoulitrem o výkonu 104 kilowatty, což asi nebude nejoblíbenější motorizace - tou jsou naftové motory dci o objemu 1.5, respektive dva litry.

Důvod je zřejmý: spotřeba. I při snaze o úspornou jízdu se mi s benziňákem nedařilo jezdit za méně než 8,4 litru na 100 kilometrů v kombinovaném provozu. To sice není špatný výsledek s ohledem na velikost agregátu, nicméně "décéíčka" umí jezdit aspoň o dva litry úsporněji. Před rokem jsem s krátkým "kaškajem" 1.5 dci absolvoval průjezd Českem na dohled pětilitrové hranici. Jinak je ovšem motor fajn.

Nehlučí, a to tak že vůbec: skoro ho neuslyšíte ani při vytáčení při předjíždění. Určitě na to má vliv šestistupňová převodovka, protože na 6 točí motor ve 100 km rychlosti jen 2500 otáček; ve 140 km/h 3500.

Bez šestky by to bylo o pět set více, a to je znát. Velmi málo hluku uslyšíte také od velkých sedmnáctipalcových kol, jediné, co se ve vyšších rychlostech ozývá, je svist od rozměrných zpětných zrcátek.

Jízdní komfort je v každém případě vynikající. Pohodlné odpružení, komunikativní přímé a citlivé řízení, díky dlouhému rozvoru plavná jízda zatáčkami a silné, bezproblémově dávkované brzdy - nic z toho mi nezavdalo důvod ke kritice. Velmi příjemná pro mně, coby milovníka vozů SUV, byla i možnost vysokého posazu za volantem, a z toho plynoucí lepší rozhled a pocit bezpečí na silnici. Kdo tohle rád nemá, může si ovšem sedadlo dát do nejnižší polohy a cítit se prakticky jako v každém osobáku.

Qashqai se dá pořídit ve verzi s pohonem všech kol, fungujícím stejně jako ve větším x-trailu (jen dvoukolka, automatický režim přiřazení zadní nápravy při prokluzu předních kol, čtyřkolka nastálo) - my jsme ovšem měli k dispozici jenom dvoukolovou verzi. Ostatně, Nissan inzeruje svůj model jako "městu odolný", takže s nějakými terénními hrátkami se tady nepočítá. Čtyři kola by se tak hodila třeba jen v zimě na horách.

Proč nehrají empétrojky?!

A co uvnitř? Celkový dojem z interiéru je trochu ponurý, všude vládne černá. Plasty jsou sice strohé, ale prémiové kvality, všude měkčené a velmi dobře slícované, takže bzučení, skřípání a jiných pazvuků se za jízdy nedočkáte. Komu by taky chyběly...

Za sympatickým tříramenným volantem s ovládáním tempomatu a audiosoustavy se sedí příjemně, byť sedadla nejsou ani moc velká, ani nemají tuhé výplně, ani výrazné boční vedení. Prémiová konkurence to umí lépe, v praxi však záda nijak netrpí. Trochu praxe v orientaci to chce u shluku poměrně drobných tlačítek panelu klimatizace; to hlavní, nastavení teploty, je však díky otočným ovladačům s velkými svítícími údaji o teplotě ergonomicky v pořádku. Palivoměr a teploměr přišly o rafičky - zobrazují se pouze na displeji, ničemu to však nevadí.

Co mě však "vytočilo", je neschopnost zabudovaného originálního rádia s CD přehrávačem rozehrát písně ve formátu mp3. Nechtěl jsem věřit tomu, že vložené CD odmítá hrát, ale po prostudování návodu jsem zjistil, že bohužel: auto za 650 tisíc neumí to, co korejské automobilky běžně dávají do sériové výbavy aut třetinové ceny.

Tady by se Nissan měl rychle vzpamatovat. Jistě, není to nic zásadního, ale komu se chce měnit originální rádio se zabudovaným ovládáním na volantu a bluetooth pro připojení telefonu za neznačkové, nebo připlácet za měnič se šesti CD? Prostě ostuda.

Ceny? Zatím je to dobré

Co se cenového srovnání týče, nejlevnější "plusdvojka" přijde na 525 tisíc korun - což je o 75 tisíc korun více než u základního "krátkého" pětimístného qashqaie. Za tyhle peníze ji požene kupředu benzinová 1.6 o velmi slušném výkonu 84 kW, ovšem výhradně s pohonem pouze předních kol. Verzi 4x4 koneckonců nelze s nejslabší motorizací pořídit vůbec.

Nejlevnější čtyřkolka vám vytáhne z konta 620 tisíc korun (s motorem 2.0i), automatická bezestupňová převodovka CVT je trochu překvapivě k mání pouze s pohonem všech kol od 665 tisíc Kč. A co nabízí základní výbava Visia? Šestici airbagů, stabilizační systém ESP, manuální klimatizaci, rádio s CD, čtyřmi reproduktory, ovládáním na volantu a systémem Bluetooth pro připojení mobilního telefonu, a také "pouze" šestnáctipalcová ocelová kola 215/65 - ostatní verze mají vždy sedmnáctky.

Cenové srovnání s konkurenty bude pokulhávat, protože sedmimístné SUV této velikosti se moc nenabízí. Nissan prostě opět přesvědčuje, že se na nějaké automobilové třídy neohlíží a neochvějně vyrábí modely atypických velikostí.

Nejblíže "kaškaji" je Chevrolet Captiva, který ho přerůstá o deset centimetrů, a je i přes současnou akční kampaň o 60 tisíc dražší (629 000 Kč za sedmimístnou verzi s motorem 2.4i/100 kW); ještě o něco větší rovněž sedmimístný Mitsubishi Outlander pak v bude dražší o nějakých 120 tisíc korun. Qashqai+2 je zkrátka za rozumné peníze díky nedávným velkým slevám u této značky, donedávna ještě sebevědomě hodně drahé. Je otázka, jak dlouho tahle radost českým zákazníkům vzhledem ke klesajícímu kurzu koruny vydrží...

Nissan Qashqai+2 2.0i 2WD Tekna v číslech
motor	zážehový čtyřválec 1997 cm3
max. výkon	104 kW/6000 ot.
kroutící moment	196 Nm/4800 ot.
převodovka	6st., přímo řazená
prům. spotřeba	8,4/8,4*
zrychlení 0-100 km/h	10,5 s
max. rychlost	190 km/h
pneumatiky	215/60 R17
délka x šířka x výška x rozvor v mm	4 526 x 1783 x 1643 x 2 765**
zákl. cena	525 000 Kč (1.6i, 2WD)
cena test. vozu	662 000 Kč
* výrobce/naměřená v testu