Novým šéfem Volkswagenu se stal Matthias Müller (25. září 2015). | foto: Reuters

Nový šéf Volkswagenu začal zostra. Vyházel lidi, zbavil se letadla

  • 152
Nedlouho poté, co se šéf Volkswagenu Matthias Müller po vypuknutí emisního skandálu chopil firemních otěží, předstoupil v továrně ve Wolfsburgu před 20 000 zaměstnanců shromážděných před improvizovaným pódiem a k ostrým slovům ohledně firemní kultury rozhodně neměl daleko.

Hned na úvod zkritizoval koberec ve stříbrné barvě (typická barva pro automobilový koncern VW), který pokrýval řečnické pódium. „Ten koberec bych nejraději roztrhl,“ vyštěkl Müller podle listu The Wall Street Journal, který se odvolává na zdroje z Müllerova okolí.

Nový generální ředitel německého koncernu tvrdí, že nechce žádná královská privilegia, protože manažeři Volkswagenu jsou obchodníci a ne rockové hvězdy.

Když Müller v září sliboval, že změní firemní kulturu ve Volkswagenu, řada pozorovatelů očekávala, že se vlastně nezmění nic. Když však Müller začal demontovat tuhou hierarchii, která podle kritiků položila základy emisního skandálu, překvapil firemní matadory i lidi mimo koncern.

Jen co zkritizoval koberec, zbavil se Müller ještě viditelnějšího symbolu výsadních práv firemních špiček, totiž firemního airbusu, i když několik menších letadel koncernu zůstalo. A urychlil rozhodování.

ANALÝZA: Škoda má rozvážného šéfa pro éru frajeření

Skica konceptu nového velkého SUV značky Škoda

„Je to jako noc a den,“ řekl Andreas Renschler, člen rady v divizi nákladních vozů, který do firmy přišel loni z konkurenčního Daimleru. „Zjišťujeme, že krize nám dává velkou příležitost firmu měnit,“ uvedl. A změn je naléhavě třeba. Ještě předtím, než se skandál v září rozhořel, se Volkswagen bezradně potácel na trhu ve Spojených státech, zatímco doma bojoval se snižováním nákladů.

Dlouholetí zaměstnanci tvrdí, že firmu zatěžuje byrokracie a bratříčkování.

Müller chce změny nastartovat přijímáním lidí zvenku a odebíráním podpory nižším manažerům, vyrostlým ještě za starých pořádků. Chce také změnit firemní kulturu, a to od samého vrcholku. Nový generální ředitel tak obvykle nechává dveře své kanceláře otevřené, čímž se nápadně liší od svého předchůdce Martina Winterkorna, který u své kanceláře trpěl jen pár lidí.

Řada změn se do pohybu uvedla již za Winterkorna, Müller ale urychlil jejich zavádění a slíbil, že do poloviny roku představí novou globální strategii. Zrušil tři místa ve správní radě a vyměnil více než desítku vedoucích pracovníků, včetně šéfů divizí Škoda, SEAT a Lamborghini.

Müller podle ostřílených harcovníků také vynechal generaci řídicích pracovníků, kteří na základě předpokladu, že poslušnost znamená povýšení, vybudovali svou kariéru na podlézání autokratickým ředitelům. Na jejich místo dosadil lidi zvenku a mladší pracovníky. Mnozí z nich nemají žádné vazby na staré pořádky, prahnou po změně a mají větší autonomii, než si jejich předchůdci dokázali představit.

Nový šéf se pustil i do vedoucího aparátu. Za Winterkorna se z funkce generálního ředitele stala překážka pro celou řadu rozhodnutí, od změn ve firemní strategii po úhel čelního skla. Klíčová rozhodnutí, jako třeba správný produktový mix pro americký trh, nikdy nepadla.

„Strategie, synergie a řízení problémů budoucnosti - takto vidím naši, svou roli ve správní radě,“ řekl Müller svému týmu na říjnové schůzi vedení. „Jestli je sklon čelního skla o jeden stupeň větší nebo ne, to je něco, čím se nebudu a nechci zabývat,“ řekl. Počet vedoucích pracovníků pracujících přímo pod ním se od té doby snížil na 17, což je o téměř polovinu méně než dosud.

Müllerova snaha o změnu ale naráží na odpor ze strany pracovníků. Zaměstnanci ovládají polovinu křesel ve firemní dozorčí radě a mají velkého spojence ve spolkovém státu Dolní Sasko, který vlastní pětinu akcií s hlasovacími právy a v radě mu patří dvě křesla. Vlivný šéf závodní rady Bernd Osterloh nedávno upozornil, že plány na zvýšení produktivity v německých továrnách Volkswagenu vytvářejí mezi zaměstnanci „znepokojení“.

A i když se uvnitř Volkswagenu dějí podstatné změny, další jsou podle některých investorů nutné i v samotném způsobu spravování společnosti. Yngve Slyngstad, šéf norského státního penzijního fondu, který je jedním z největších investorů na světě, si nedávno posteskl, že Volkswagen, který od roku 2009 ovládají rodiny Porscheů a Piëchů, zůstává i nadále v jejich železném sevření.

Zemětřesení u Volkswagenu vyvolala aféra zvaná Dieselgate: