Třicet dva hodin v letadle, dvě hodiny ve vrtulníku a pak asi pět hodin v nové Škodě Superb – taková byla bilance ojedinělého výletu, kterou několika novinářům umožnila největší česká automobilka.
Do nejnehostinnějšího místa USA, vyprahlého Death Valley neboli Údolí smrti, nás pozvala celkem 28 z celého světa z jediného důvodu: ochutnat alespoň pár kilometrů za volantem auta, které bude mít premiéru až za půl roku na březnovém ženevském autosalonu.
Náročné pouštní testy
Kalifornské údolí Death Valley je se svými -86 metry nadmořské výšky nejníže položeným místem USA.
Teploty, které se v noci pohybují i kolem nuly, přes den šplhají k šedesáti stupňům Celsia.
Všude kromě několika oáz jen holé skály bizarních tvarů i barev. Prostě ideální místo pro zkoušky v tvrdých podmínkách.
"Testy probíhají v několikatýdenních cyklech, kdy jsou auta neustále v provozu, a extrémní pouštní teploty prověřují důkladně klimatizaci, výdrž brzdové i chladicí soustavy. Nesmíme zapomenout ani na všudypřítomný jemný písek a prach, ten dá zabrat veškerým filtrům,“ říká mluvčí automobilky Evžen Krauskopf.
Jen naznačený vzhled
Vedení Škody se poprvé v historii rozhodlo pozvat ještě v průběhu testu novináře z celého světa.
Taková zkušenost je zajímavá nejen pro nás, ale i pro techniky Škodovky – na auto se jim "podívá“ někdo zvenčí, nezávislý a nezaujatý. Pro Škodu je to experiment, Volkswagen už takovéto předpremiérové testování uspořádal u SUV Tiguan.
Může se hoditNové i ojeté vozy Škoda Superb můžete koupit na www.automodul.cz |
Nedozvíme se však nic o rozměrech a dalších parametrech auta – půjde nám o jízdní dojmy a taky o vyzkoušení nového systému natáčecích světel.
I když se superb v maskovacím "obleku“ před námi schovává, tušíme, jak bude vypadat.
První špionážní fotky unikly už letos na jaře. "To byly první prototypy, od té doby se něco změnilo. Ale to, co nyní testujeme, není finální podoba,“ nechce nic prozradit Krauskopf.
V každém případě snímky mnohé napovídají – je jasné, že s dosavadní vzhledovou usedlostí je konec. Nový design je dravější, v mnohém připomíná koncernového bratrance – vůz Passat.
Už od počátku se konstruktéři chlubí unikátní konstrukcí otvírání pátých dveří: buď se vyklopí celé, jako je tomu u octavie, nebo jen jejich část – jako u současného superbu.
A ještě jedno překvapení nedávno vyplulo na povrch: bude se vyrábět i verze kombi. Od toho si Škodovka slibuje výrazný prodejní úspěch; dosavadní model se totiž neprodával tak dobře, jak čekaly optimistické odhady.
Osmnáctistovky pod kapotou
Ale pojďme k tomu nejdůležitějšímu: testovacím autům. Naše dvojice se liší jen barvou, jedno auto je v šedé metalíze, druhé v temně fialové; pod kapotou mají stejný motor 1.8 TSI s výkonem 118 kilowattů.
Tedy stejný, jaký se od léta nabízí i v nových octaviích. A je třeba říci, že i k superbu perfektně pasuje – koneckonců je to současná koncernová špička s přímým vstřikováním benzinu. Výkonu má dostatek, s relativně těžkým autem (v základní verzi přes 1,5 tuny) cvičí docela slušně.
Jaké jsou tedy první dojmy z jízdy s novou, největší škodovkou? Nikdo z nás novinářů nečekal žádný propadák, ale to, co automobilka předvedla, je opravdový krok kupředu, žádná kosmetická vylepšení.
Porovnávat to mohu poměrně bezprostředně, protože jsem si týden před cestou za oceán vypůjčil k testování superb předchozí generace.
Nejezdil sice špatně, ale hlavně při rychlé jízdě po nerovné a zatáčkovité silnici se podvozek nechal "rozhodit“, občas jsem měl trochu práce s tím, abych limuzínu udržel na silnici.
Podvozek novinky je naopak až neuvěřitelně stabilní, což jsme si ověřili na vlastní kůži v serpentinách kolem Death Valley. Zkoušet rychlou jízdu v Americe, kde je maximálně povolených 65 mil, tedy nějakých 105 kilometrů, je asi hloupost, říkal jsem si před testy.
Ale liduprázdná krajina s hladkými silnicemi lákala hlavně v noci k důkladnému otestování jízdních vlastností.
Takže se ukázalo, že auto bravurně seká zatáčky i ve 120, s minimálními náklony karoserie (předchůdce byl občas docela houpavý), ale zase ne na úkor pohodlí. Podvozek umí měkce odfiltrovat všechy příčné i podélné nerovnosti.
Šéf vývojového týmu Superbu Oldřich Brabec potvrzuje, že s naladěním podvozku bylo nejvíc práce.
"Běžně se při vývoji nových modelů používají skladové součástky z dalších koncernových vozů. Prostě jdeme do regálu a vezmeme třeba tlumiče. Tady jsme šli cestou vývoje úplně nových podvozkových komponentů. Takže pérování superbu je ušito autu přesně na míru, nedá se použít nikde jinde. Věříme, že výsledek za to stojí,“ říká Brabec.
Evropští zákazníci jsou na rozdíl třeba od amerických zvyklí na co nejlepší mix dvou protichůdných vlastností: pohodlného svezení, ale zároveň s možností rychlé a razantní jízdy. A přesně to superb podle prvních dojmů splňuje.
Tichošlápek, ale ještě ne úplný
Kdybych si měl vybrat jednu jedinou věc, kterou mám možnost o superbu někomu říct, byla by to chvála na ticho.
Perfektní izolace hluku motoru. Přestože jsem jej vytáčel v rozmezí od čtyř do pěti tisíc otáček, uvnitř bylo slyšet hodně málo. Výborné je taky odfiltrování valivého hluku od kol.
Při jedné z jízd, kdy jsem seděl na zadním sedadle za řidičem, jsem však měl pocit, že se u hranice dvou tisíc otáček ozývá od podvozku dunění. Nepříliš silné, ale občas bylo slyšet.
A tak když u večeře mluví Oldřich Brabec o tom, že postřehy novinářů jsou cennou zpětnou vazbou, okamžitě mu svůj pocit říkám. Čekám ironické pousmání nad "novinářským šťouráním“, ale jsem překvapen.
"Máte pravdu. Jste třetí ze všech novinářů, který si toho všiml a upozornil nás. Problém je v uchycení výfuku, který občas rezonuje. Už problém řešíme. Do premiéry to samozřejmě bude v pořádku, něco podobného je naprosto nepřijatelné,“ říká rezolutně Brabec.
"Fakt nepotřebujeme slyšet od novinářů chválu, zajímají nás kritické připomínky. To, co my, kteří žijeme s autem od začátku, už ani třeba nevidíme. Během půl roku do premiéry auta se s ním dá ještě leccos udělat,“ dodává.
Zatím ještě tajnosti
Jinak se toho o novém superbu moc nedozvídáme, kromě detailního popisu úplně nových "inteligentních“ světlometů. Mluvčí nemluví, takže paradoxně jediný, od koho se něco dozvím, je příjemně civilní člen představenstva Škoda Auto Eckhard Scholz, zodpovědný za technický vývoj.
Kus cesty jede na místě mého spolujezdce a říká: "Nový superb o něco málo narostl ve všech směrech, je delší, širší, ale i vyšší. Co se týče váhy, ta je o malinko nižší, přestože jsme dávali velký důraz na pasivní bezpečnost – více airbagů či vyztuženou karoserii,“ říká Scholz.
Nenechá se nachytat ani otázkou, jestli testovaná benzinová osmnáctistovka bude základní motorizací nového superbu.
"To vám říct nemůžu. Ale máme přece spoustu skvělých motorů, počínaje úžasnou 1.4 TFSI,“ naznačuje.
Bylo by to trochu překvapení, protože pouhá čtrnáctistovka, byť s turbodmychadlem a kompresorem a výkonem 103 kilowattů, se ve střední třídě nenosí; na druhé straně je pravda, že by na auto stačila.
Pouštíme se také do spekulací o tom, zda bude nový superb ve verzi 4x4. "Pro některé země, třeba pro Švýcarsko, je čtyřkolka hodně důležitá,“ říká Scholz. Což si vykládám jako ano.
Večer se ještě od techniků dozvídám, že sériová verze auta bude mít ocelové nápravy, ne hliníkové jako prototyp – a jako bratranec Volkswagen Passat.
Komentáře se nedočkám, ale předpokládám, že je to kvůli známým problémům s nízkou výdrží u některých passatů.
Interiér – ještě ne definitivní, ale i tak na úrovni
Zastavme se ještě na okamžik u interiéru, přestože jsme organizátorům testů slíbili, že o něm psát nebudeme. Důvod – předsériová výroba.
Myslím, že se však nebudou příliš zlobit, když řeknu, že nejlepší změnou jsou výrazně větší sedadla, a to jak do výšky (až nad ramena 180 cm řidiče), tak do šířky, hlavně v ramenou. Ta v současném superbu totiž byla korpulentnějším postavám vyloženě úzká.
I jinak musím jen chválit – přestože je auto prototyp, byť při finálních zkouškách, uvnitř nic nevrže, vše perfektně lícuje a použité materiály jsou na dotek příjemné.
Celý interiér vypadá hodnotně a – co je dnes taky důležité – moderně. Samozřejmě v rámci své třídy, kde se velké extravagance nenosí.
Také vzadu je spousta místa (v tom ovšem exceluje i současný superb), rozvor bude určitě větší než u passatu. Od něj by se měla Škodovka i hodně designově lišit.
Pouštní testy superbu byly zajímavou zkušeností a rozhodně cenným seznámením s novinkou v prestižní třídě. Další podrobnosti uvolní Škoda zřejmě v prosinci, oficiální statická prezentace se pak odehraje na autosalonu v Ženevě, tedy počátkem března 2008. A snad už v dubnu bychom mohli nový superb důkladně projet. Budeme se těšit – to, co jsme okusili, chutnalo lákavě.
|
Nový superb bude i nově svítit
|
|
Poprvé v historii dostane nový superb systém (samozřejmě na přání a pouze s xenonovými výbojkami), který výrazně pomůže řidiči, aby v noci nebo za deště lépe viděl. "Pojmenovali jsme ho Adaptivní systém předních světel. Základem je natáčecí naklápěcí modul vyvinutý s firmou Hella ve velmi úzké spolupráci s techniky a softwarovými specialisty Škodovky speciálně pro tohle auto. Nedá se jen tak vzít a použít jinde, je ušitý přesně na míru rozměrům superbu,“ vysvětluje šéf vývoje vozu Oldřich Brabec. Základními funkcemi, které používají i jiné automobilky, je natáčení světlometů podle úhlu natočení volantu; využívá se také už z fabie známý systém "corner light“, tedy přisvěcování mlhovkou při zapnutém blinkru a rychlosti do 40 kilometrů v hodině. Ale to opravdu nové je, že u superbu se světla natáčejí vodorovně i svisle. "V takzvaném městském módu, v rychlosti od 15 do 50 kilometrů v hodině, se levý světlomet natočí o 13 stupňů doleva a trochu klesne. Podstatně lépe tak osvětlí plochu, kterou potřebujete vidět, protože normální světla jsou "uříznutá“. Když pojedete delší dobu, pět až sedm sekund, uvidíte jasně, jak se vám světlo rozšíří doleva a osvítí silnici,“ říká Oldřich Brabec, když v noci jezdíme po silnici plné serpentin. A ono to opravdu funguje! A to ještě není všechno. V "dálničním modu“, když jedete delší dobu víc než devadesátkou, se levý světlomet opět pootočí doleva (mezi 50 až 90 se vždy vrátí do normální polohy) a oba se malinko zvednou. Vidíte tedy lépe vlevo, a taky dále. "Samozřejmě jen do normou povolené hranice, abyste neoslňovali protijedoucí řidiče,“ říká Brabec. Za deště, pokud tedy jsou zapnuté stěrače alespoň dvě minuty, a rychlost nepřekročí sedmdesátku, se naopak světlomety sníží, aby lépe prosvítily mokrou vozovku. A levý, jako vždy, se trochu natočí. "Systém je velice inteligentní a řidiči pomáhá, pokud by jej ale chtěl vypnout, je to samozřejmě možné. Funguje pouze tehdy, když je přepínač světel v poloze Auto, jinak ne,“ doplňuje Brabec. |
