Nepříznivou statistiku zhoršuje i fakt, že obézní lidé v autě častěji nepoužijí bezpečnostní pásy. Ilustrační foto

Nepříznivou statistiku zhoršuje i fakt, že obézní lidé v autě častěji nepoužijí bezpečnostní pásy. Ilustrační foto

Obezita za volantem zabíjí. Otylí řidiči umírají o 81 procent častěji

  • 45
Vědci přišli se smutným zjištěním: Češi jsou šestým nejtlustším národem v EU a obézní řidiči umírají při nehodách až o 81 procent častěji než lidé s normální hmotností. Ohroženější jsou při dopravní nehodě ženy. Smutný fakt potvrzují i čeští hasiči a záchranáři. S obézními se jim těžce pracuje a záchrana trvá déle.

Denně zasahují u stovek nehod a čas od času se u práce zapotí mnohem více, než by museli. Loni zasahovali pražští hasiči u 1 056 dopravních nehod a zhruba třikrát ročně řeší problém při vyprošťování obézního člověka.

„Jeden z našich hasičů vzpomíná, že zasahoval na hradecké dálnici. Byla to dopravní nehoda, kdy obézní řidič dostal smyk a havaroval. Tehdy byl na místě i vrtulník. Při vyprošťování dalo hasičům hodně práce řidiče naložit a manipulovat s ním jak v autě, tak v sanitce,“ uvedla mluvčí pražské Hasičské záchranné služby Pavlína Adamcová.

Záchranné složky se shodují, že lidé s nadváhou dají hodně zabrat jak při vyprošťování, tak při samotné manipulaci. „Problémem je velká hmotnost, hůře se s osobou manipuluje, nemá pevné tělo. Tělesná schránka je slabší a více náchylná k poranění. Většinou má obézní člověk i další nemoci, například diabetes nebo slabé srdce,“ přiznává Adamcová.

Z vraku automobilu, kdy by mnohdy stačilo zraněného vytáhnout okýnkem, se musí lidé s nadváhou složitě vystřihávat. A cenné minuty ubíhají. „K vytažení řidiče či spolujezdce je třeba více rukou hasičů a přitom je tam mnohem méně místa. Při zásahu spolupracujeme se záchranáři, kteří většinou raněného stabilizují přímo ve voze ještě před začátkem vyprošťování pomocí hydraulického vyprošťovacího nářadí,“ dodala mluvčí.

Spousta tlouštíků v ohrožení

Denní realitu na českých silnicích potvrzují i odborné výzkumy, ze kterých nevycházíme dobře. Více než 19% zastoupení tlouštíků v populaci znamená, že obyvatelstvo České republiky je v rámci EU šesté nejobéznější. A dá se tedy říci, že i šesté nejohroženější při dopravních nehodách.

Crash test Dacie Lodgy

Testovací figuríny odpovídají běžným rozměrům dospělých- Obézní řidiči i spolujezdci tak musejí počítat s tím, že jejich ochrana je v případě autonehody výrazně nižší.

Ty mívají pro silné řidiče a spolujezdce fatální následky: při obezitě 1. stupně (BMI od 30 do 34,9) vzrůstá riziko usmrcení o 21 %, při obezitě 2. stupně (BMI od 35 do 39,9) je riziko vyšší o 51 %, a řidiči s obezitou 3. stupně, označovanou jako morbidní (BMI vyšší než 40) umírají při nehodě až o 81 % častěji. Uvádí to průzkum Kalifornské univerzity.

Jakou roli hraje BMI?

Index tělesné hmotnosti (Body Mass Index - BMI) je údaj celosvětově používaný pro definici těžké podvýživy, podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity. Vypočítá se vydělením hmotnosti daného člověka v kilogramech druhou mocninou jeho výšky v metrech. Je to statistický nástroj. Skutečný klinický stav se může výrazně lišit od významu naměřené hodnoty BMI, a to například u sportovců, u nichž je vysoká hodnota indexu dána nadprůměrným množstvím svalové hmoty.
Odborníci z Kalifornské univerzity se zaměřili na kolize obézních řidičů a jejich fatální následky. Rozborem více než 3 400 dopravních nehod došli k závěru, že osoby s nízkou hmotností, respektive s lehkou nadváhou (tedy jejichž BMI je nižší než 18,5 či v rozmezí od 25 do 29,9 umírají v případě kolize se zhruba stejnou pravděpodobností jako jedinci s normální hmotností. Pak už riziko strmě stoupá.

Vypočítejte si své BMI s online kalkulačkou na OnaDnes.cz

„Na pozoru by se měly mít především ženy. V případě obezity 1. stupně vzrůstá pravděpodobnost jejich usmrcení o dalších 36 procent a u těch ještě tělnatějších dosahuje dvojnásobku,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Proč tomu tak je? Pasivní bezpečnost aut je nastavená tak, aby ochránila co největší skupinu lidí. Tedy mimo jiné ty s normální hmotností, případně lidi s lehkou nadváhou, kteří jsou v populaci Evropské unie zastoupeni zhruba 82 procenty.

Testovací figuríny proto odpovídají běžným rozměrům dospělých a dětí, a obézní řidiči i spolujezdci tak musejí počítat s tím, že jejich ochrana je v případě autonehody výrazně nižší. Testování těch „nadrozměrných“ je totiž velmi drahé a pro automobilky nepovinné. Už se ovšem vážně uvažuje o zavedení crashtestů s více vypasenými figurínami (více čtěte zde).

Podle odborníků hraje roli i to, že obézní lidé v autě častěji nepoužijí bezpečnostní pásy. Z průzkumu provedeného v roce 2014 na americké University of Buffalo vyplývá, že šoféři s normální hmotností používají pásy o 67 procent častěji než jejich kolegové s morbidní obezitou.

„Ovšem i v případě řádného použití pásů jsou tlouštíci nadprůměrně ohroženi. Enormní vrstva tukové tkáně především na břiše způsobí, že v případě nárazu pás zafunguje daleko později než u řidiče s normální hmotností. To s sebou nese zvýšení rizika vzniku především vnitřních zranění. Navíc u lidí s obezitou se častěji vyskytují chronické choroby, které zvyšují riziko vzniku závažných komplikací během rekonvalescence po nehodě,“ doplnil Budský.