Zatímco ostatní automobilky vyhlašují, jak kombi verze svých zavedených modelů nahradí dalšími a dalšími crossovery, Renault prodává své městské SUV souběžně s hatchbackem a kombíkem. Poněkud překvapivě tento tah vyšel, clio si drží výsadní postavení nejžádanějšího renaultu a captur dokáže ke značce přivést nové zákazníky.
V českých showroomech se prodalo již šest tisíc nových capturů, na všech evropských trzích v součtu brzy padne meta 800 tisíc prodaných kusů. S tím, jak nejstarší kusy nedávno oslavily čtyři roky v provozu, se z capturu stává perspektivní ojetina. Slušně vybavené exempláře z let 2013 až 2015 už lze pořídit za nižší cenu, než na kolik vyjde zbrusu nový captur v základní výbavě. Většina z nich má navíc najeto málo kilometrů, protože auto takového typu si nepořizují firmy, ani soukromníci, kteří cestují na dlouhé vzdálenosti.
Slovo expertaPavel Foltýn, Auto ESA Ryze městský crossover Renault Captur, se v roce 2013 stal odpovědí Renaultu na stále rostoucí poptávku po automobilech této kategorie. S pohonem kol pouze jedné nápravy a světlou výškou nepřesahující 200 milimetrů by provoz tohoto automobilu byl i v lehčím terénu poměrně komplikovaný. Captur však svým vzhledem i technickými parametry cílí na zcela jiný segment zákazníků, kteří ocení atraktivní a neotřelý vzhled, nápaditě řešený interiér a v neposlední řadě i úsporné motory. Vzhledem k poměrně krátké době, po kterou je Captur na trhu, se u prodejců ojetých vozů vyskytuje spíše ojediněle, o to dřív si však vozy v dobrém technickém stavu najdou nového majitele. V nabídce dominují především benzinové motorizace, s vozy vybavenými naftovými agregáty se setkáváme poměrně zřídka, což vzhledem k zaměření vozu není překvapující. Ceny vozů z počátku výroby začínají od dvou set tisíc korun, průměrná cena dvouletých vozů se pak pohybuje okolo tří set tisíc korun. K hlavním konkurentům Renaultu Captur patří Nissan Juke, Peugeot 2008 a v neposlední řadě i Citroen C4 Cactus. Klady: - atraktivní vzhled - možnost individualizací - kultivované a dobře odhlučněné motory - prostorný a variabilní interiér |
Captur je navržen na alianční platformě „B“, kterou využívají všechny malé renaulty (a některé nissany) za posledních 18 let. Technicky má nejblíže k aktuální generaci clia, což znamená mimo jiné vyspělou konstrukci přední nápravnice se spodním příčnými rameny uloženými na každé straně v jednom svisle a jednom horizontálně orientovaném silentbloku. Toto řešení lépe kombinuje filtrování příčných a podélných sil, protože dokáže déle udržet rameno ve vhodné pozici vůči kolu a vozovce.
Zároveň má však captur o 3 cm větší světlou výšku než clio (170 mm) a o 12 cm vyšší siluetu karoserie. Uvnitř se sedí o 10 cm výš než v hatchbacku, což přináší výhodu v podobě většího prostoru pro kolena. Vyšší karoserie na téměř identickém půdorysu také znamená více místa pro zavazadla – místo 300 litrů z clia můžete počítat se základními 377 l, posunutím zadních sedadel lze získat až 455 l. To je hodnota na úrovni kombíkového Clia Grandtour, které má ale samozřejmě kufr praktičtějšího tvaru – nižší a delší.
Přes značnou podobnost ale captur není jen „zvýšeným cliem“. Vyšší a o metrák těžší karoserie přiměla Renault použít tužší stabilizátory a tlumiče. Standardem navíc vždy byly 9palcové bubnové brzdy, které clio před faceliftem dostávalo jen tehdy, když se z výroby objednalo se 17‘‘ koly (při loňské modernizaci došlo ke sjednocení a všechny malé renaulty nyní používají bubny s větším průměrem). Captur také míval výkonnější přední brzdy, čtyřválcové verze měly původně zvětšený průměr kotoučů 280 mm. Od letošní modernizace ale mají všechny captury i clia standardní 258mm kotouče.
Zajímavostí je, že captur má lepší rejd – i přes o pár milimetrů delší rozvor a širší rozchod se pyšní menším stopovým průměrem otáčení než clio, konkrétně 10,42 proti 10,6 metru. To se může zdát jako malý rozdíl, ve městě to ale poznáte.
Bez turba neexistuje
Nabídka motorů až na tři výjimky kopíruje clio: captur se nevyrábí s atmosférickou dvanáctistovkou, nejslabším provedením naftového 1.5 dCi (oba jmenované mají 55 kW) a výkonným turbobenzinem 1.6 TCe, který je určen pro Clio RenaultSport. Navzdory vzhledu se u capturu nikdy neuvažovalo o možnosti pohonu všech kol. Tato výsada je vyhrazena ruskému modelu Renault Kaptur, který má podobný vzhled, je ale větší, má větší motory a především využívá platformu B0 převzatou z Dacie Duster.
Základním motorem je tedy tříválec 0.9 TCe (interní kód H4Bt), který zároveň představuje zhruba polovinu tuzemských prodejů. Jedná se o zjednodušenou verzi čtyřválce 1.2 TCe (H5Bt), s nímž sdílí vrtání i zdvih. Tříválec ale má nižší kompresní poměr a postrádá přímé vstřikování. Výsledkem jsou poměrně střídmé parametry 66 kW a 135 Nm, které neodpovídají ničemu lepšímu než atmosférické čtrnáctistovce, odměnou za tuto skromnost je ale ukázková bezproblémovost základního motoru. Tříválec do městského provozu bohatě stačí, proto není divu, že si mnoho zákazníků raději připlatilo za lepší výbavu nebo vyšperkovaný vzhled než za silnější motor. Nevýhodou je malá výkonová rezerva pro jízdu vyššími rychlostmi nebo s plně zatíženým autem, na takové použití ale captur beztak není primárně určen. Leckoho může také překvapit sedmilitrová reálná spotřeba, která je optimistickému továrnímu údaji (4,9 l/100 km) dosti vzdálená.
Druhou benzinovou možností je čtyřválec 1.2 TCe s citelně lepšími parametry – 88 kW a 190 Nm (verze Euro 6 má dokonce 205 Nm). Ten byl ale až do loňského léta nabízen výhradně s dvouspojkovou převodovkou, proto je u nás poměrně vzácný a častěji se s ním setkáte na zahraničních inzertních serverech. S dvanáctistovkou se pojí jediný vážnější technický problém capturu – kusy z počátku výroby trpěly nadměrnou spotřebou oleje, což při nepozornosti majitele mohlo v extrémním případě vést k zadření motoru. Renault pohonnou jednotku přepracoval a místo oprav majitelům v záruce rovnou měnil celé motory. Příčinou potíží byla pravděpodobně konstrukce pístních kroužků, možná také nastavení řídící jednotky s příliš bohatou směsí při studených startech. Každopádně novějších kusů a těch, které měly v záruce vyměněný motor, se potíže již netýkají.
Místo toho dvanáctistovka trpí na obtížné studené starty v zimě. Řešením je používání aditiv nebo tankování benzinu s vyšším oktanovým číslem. A hlavně střídání městských „přískoků“ s delšími trasami, kde se motor pořádně zahřeje a může se podívat i do vyšších otáček. „Přímovstřiková dvanáctistovka se z mnoha důvodů na čistě městský provoz nehodí. Pokud jezdí jenom krátké trasy bez možnosti dostat se na provozní teplotu, hrozí jí kromě přibývání oleje v důsledku jeho ředění nespáleným benzinem a následné degradace maziva také zakarbonování vstřikovačů. Za vhodných provozních podmínek ale tento motor na karbonování i přes přítomnost přímého vstřikování netrpí. Pro krátké jízdy ve městě bych určitě doporučil spokojit se s jednodušším motorem 0.9 TCe,“ říká odborník na renaulty Aleš Matušek, který provozuje specializovaný web RNews.cz.
Šestistupňová samočinná převodovka s dvojicí suchých spojek je spolehlivá. Ostatně skříň od německého Getragu je dimenzovaná na použití v Cliu R.S. a v modelech s naftovým 1.5 dCi, motor 1.2 TCe ji proto vytěžuje hluboko pod jejími technickými limity. Příjemným překvapením je, že praktická spotřeba je jen o pár decilitrů vyšší než u základního motoru. Zklamat naopak může na poměry dvouspojkových převodovek relativně pomalé řazení. Loňské spojení motoru 1.2 TCe s manuálem ale odhalilo, že samotná převodovka za to nemůže. Turbomotoru pomalu klesají otáčky a řídicí jednotka EDC je tomu jen v zájmu prodloužení životnosti přizpůsobena.
Oba benzinové motory mají rozvody poháněné bezúdržbovým řetězem, který nemá předepsaný interval pro výměnu a nevyžaduje pozornost. Interval na výměnu oleje je dva roky nebo 30 000 km, v zájmu prodloužení životnosti motoru ale doporučujeme, stejně jako kdekoliv jinde, jeho zkrácení na polovinu.
Jen diesel umí jezdit za málo
Naftové motory zastupuje dobře známá jednotka 1.5 dCi, která v capturu nikdy nezlobí. Od počátku byla k dispozici varianta s parametry 66 kW a 220 Nm, od podzimu 2013 volitelně doplněná o výše popsanou dvouspojkovou převodovku EDC. V březnu 2015 se přidalo i výkonnější provedení s 81 kW a 260 Nm. To se v capturu pojí výhradně s manuální převodovkou, která je na rozdíl od slabší varianty šestistupňová a doplněná o dvouhmotový setrvačník.
V Česku všechny tři naftové verze tvoří společně sotva desetinu odbytu capturu, v zahraničí je ale často situace úplně jiná: v některých zemích z důvodu jiného zdanění nových aut mají diesely naopak jasnou převahu. V celoevropském měřítku má motor 1.5 dCi v inzerci ojetých aut zhruba poloviční podíl. S tím, jak se budou majitelé na Západě naftových capturů postupně zbavovat, se dá očekávat, že díky individuálním dovozům začne těchto vozů na českém trhu brzy přibývat.
Hlavním důvodem pro pořízení dieselu bývá nízká spotřeba a u capturu je tato vlastnost opravdu jeho silnou zbraní. Motor 1.5 dCi je úsporný a lehký (captur s ním váží méně než s 1.2 TCe), v malém crossoveru se proto může pochlubit reálnou spotřebou okolo pěti litrů. Pro dojíždění do města z větší vzdálenosti tedy tento motor určitě dává smysl a díky vychytané technice jeho koupě rozhodně nebude chybou. I zde doporučujeme zkrátit interval výměny oleje na polovinu; a nezapomeňte, že rozvodový řemen se má měnit po šesti letech nebo ujetí 150 000 km.
Drobné vady dokážou otrávit život
Přesto není captur zcela bez chyb. Fatální závady se mu sice vyhýbají, o to kurióznějšími problémy dokáže svého majitele potrápit. Často stávkující systém stop-start, který v praxi vypíná motor výhradně při teplotách 0 až 20 °C, našincům vadit nebude, hned několik závad souvisejících s rozjížděním a řazením naopak umí radost z elegantního crossoveru pořádně otrávit.
Jednou z nich je cukání při rozjezdech. Příčinou může být volný tisícihran na spojce – zejména pokud se toto chování v průběhu času zhoršuje. V takovém případě pomůže vyměnit spojku za novou. Potíže ale mohou přetrvávat, vzácně se u capturu vyskytuje volné korunové kolo na stálém převodu. To nelze odhalit jinak než rozebráním převodovky. Nejtypičtěji je však příčina jiná a mnohem banálnější. „Cukání spojky se může vyskytnout u většiny modelů od Renaultu. Spojky jsou dnes ovládané výhradně hydraulicky, a v drtivé většině případů stačí odvzdušnit spojkové vedení. Proto také výměna samotné spojky vůbec nemusí pomoct,“ vysvětluje Matušek z RNews.cz.
U slabší naftové verze s manuálem, která nemá dvouhmotový setrvačník, se navíc mohou vyskytnout vibrace při jízdě v 2200 otáčkách: v rovinatém terénu na pětku, kdy auto jede zhruba 115 km/h, ve stoupání i na nižší převodové stupně. Servisy i továrna byly ze začátku bezradné, dokonce majitelům měnily na záruku spojku – bez výsledku. Skutečná příčina je opět jednoduchá, toto je počáteční projev špatně vyvážených předních kol.
Co dokáže naštvat asi nejvíc (a hrozí i opravdu nebezpečnou situací), je neschopnost vozu rozjet se ještě několik sekund poté, co se řidič o to pokouší. Na vině je zpravidla vadné čidlo na brzdovém pedálu – řídicí jednotka si myslí, že řidič má sešlápnutý pedál a z bezpečnostních důvodů mu brání v rozjezdu. U dieselů s dvouspojkovou převodovkou mohla být zpočátku na vině také řídicí jednotka převodovky, která nevydala pokyn k přeřazení na jedničku a auto se na dvojku nechtělo rozjet. Tyto případy jsou ale již dávno vyřešeny novým softwarem.
Sloužit bude dobře, pohlídejte si ale servisní historii
Je tedy zřejmé, že ojetý captur žádnou pastí není, těch pár problémů má banální příčiny, které se s příslušnými znalostmi snadno odstraní. Nezbytnou podmínkou je ale pořízení řádně udržovaného vozu – a to nejen kvůli tomu, abyste měli jistotu, že má bezproblémovou verzi motoru 1.2 TCe. Díky elektronické servisní knížce sdružující záznamy z celé EU není problém si v tuzemském servisu nechat „proklepnout“ i auto z dovozu.
Pořádná servisní historie je důležitá, protože na captur bylo v minulosti vyhlášeno několik svolávacích akcí. Jedna se týkala zlepšení ochrany brzdového vedení, další vložení separátoru mezi hadici klimatizace a palivového vedení, které se jinak mohly třít o sebe se všemi nepříjemnými důsledky, co z toho potenciálně plynou. Je tedy vhodné mít jistotu, že vytipovaný vůz navštěvoval autorizovaný servis, který na autě provedl všechny nezbytné úpravy.
Vzorná údržba dává také naději na vstřícnější řešení, pokud se setkáte se zlobícím slotem na SD kartu nebo zasekáváním navigace na špatné pozici. To jsou občasné elektronické potíže, které captur sdílí s cliem, a společně s plasty málo odolnými proti poškrábání patří k jediným uživatelským obtížím při životě s tímto modelem.
Kariéra capturuNeustálé rozšiřování nabídky Captur se začal prodávat v květnu 2013. Neměl přímého předchůdce, nicméně v portfoliu Renaultu vystřídal nepříliš úspěšné malé MPV Modus – captur se dokonce vyrábí ve stejné továrně ve španělském Valladolidu. Zpočátku byly v nabídce tři verze: benzinové 0.9 TCe a 1.2 TCe EDC doplněné naftovým 1.5 dCi. Na podzim 2013 se přidal diesel s automatem 1.5 dCi EDC. V červenci 2014 se nabídka rozšířila o designovou verzi Helly Hansen, v březnu 2015 pak dorazila silnější verze motoru 1.5 dCi a terénní provedení Xmod s výraznějším designem a nastavitelnou kontrolou trakce Extended Grip. Loni v létě se přidala možnost objednat motor 1.2 TCe i s manuální převodovkou a od letošního června je v prodeji faceliftované provedení. To přináší mimo jiné LED světlomety, sledování mrtvých úhlů a automatické parkování – za příplatek nebo v nové vrcholné verzi Initiale Paris. |
