Malé ka bylo v roce 1996 součástí ofenzivy modrého oválu. Jejím cílem bylo vyrábět lepší auta, než byla ta produkovaná značkou do té doby. Vše začalo v roce 1993 prvním skutečně brilantním mondeem.
Druhá vlna přišla v letech 1995 až 1997. Tehdy kromě ka vyjela kompletně přepracovaná fiesta a také úžasné kupé puma. Rok nato jsme se dočkali focusu, nejdůležitějšího evropského fordu posledních desetiletí.
Fiesta ne tak docela
V dobovém tisku bývalo často mylně uváděno, že ka je postavena na podvozku tehdy rok staré fiesty. To je však pravda pouze částečně. Zatímco zadní náprava s torzní příčkou je v zásadě téměř stejná, ta přední se liší více, než by se mohlo na první pohled zdát.
plusy a minusyklady: vynikající ovladatelnost a jízdní vlastnosti, perfektní sladění pér a tlumičů, 3 hvězdičky v EuroNCAP, nízké náklady na provoz, solidní spolehlivost, levné díly, lehké řazení, přesné a citlivé řízení (verze s posilovačem) zápory: omezená nabídka motorů, vyšší spotřeba paliva (1.3 OHV), řízení (verze bez posilovače), malý kufr, málo odkládacích míst v kabině |
Předně ka nevyužívá nápravnici. To znamená, že příčná ramena tvaru L jsou uchycena přímo do skeletu karoserie, respektive do jakýchsi výztužných plechů. Druhou odlišnost představují samotná ramena, která mají obě uložení s vertikální osou souměrnosti, zatímco fiesta dostala pružná pouzdra kombinovaná.
Rovněž uložení řízení je odlišné. Větší sourozenec je má uchycené k dělicí přepážce, zatímco ka k výztužným členům podlahy. Dokonce i samotná platforma má řadu změn, stejně jako třeba přední příčník. Ten je v případě ka proveden tak, aby dokázal absorbovat drobné kolize bez toho, aniž by došlo k deformacím předních podélníků. Cílem bylo maximálně zlevnit opravu po typickém městském střetu, třeba v pomalu jedoucí koloně.
Jednoduchá technika rozhodně není na závadu. A už vůbec neškodí jízdě. Právě naopak, "káčko" je dodnes známé fenomenálními jízdními vlastnostmi. Může za ně hlavně architektura vozu. Autíčko má skoro čtvercový půdorys a kola vytažená až úplně do rohů karoserie. Rozkročené nápravy a krátké převisy z něj dělají neskutečně obratné auto.
Tváří Fordu StreetKa byla Kylie Minoque.
FORD KA 1.3 ENDURA-Enáhradní díly
|
A verze SportKa a kabrioletek StreetKa nadchnou i opravdové řidiče. Jsou však velmi vzácné, a tudíž dražší. Obě atraktivní verze poháněla 1.6 s rozvodem OHC, jež vznikla z 1.3 OHC. Důvod, proč obě sportovní verze nedostaly modernější 1.6 Zetec-S s rozvodem DOHC, hledejte ve faktu, že se pod kratičkou přední kapotu prostě nevešel.
Pod kapotou evergreen
Dlouhou dobu si ka muselo vystačit pouze s jedinou pohonnou jednotkou. Tou byl motor pojmenovaný Endura-E. Že nešlo o žádný trendsetter, dokazuje jednak rozvod OHV a jednak fakt, že jeho základ sahá až do roku 1976, tedy k první generaci fiesty. Ač to na první pohled vypadá jako z nouze ctnost, ve skutečnosti to zdaleka tak špatné není. S vícebodovým vstřikováním a moderní elektronikou dokázal tento omlazený starouš předvádět slušné výkony.
To platí hlavně o výkonnější 44kW verzi, kterou doporučujeme. Ač výkon nevypadá nijak slavně, při jízdě mnohem důležitější newtonmetry jsou všechny tam, kde je jich ponejvíce třeba, tedy v nízkých a středních otáčkách.
Jaký motor vybratDoporučujeme: 1.3 8V OHV/OHC (44, 51 kW). V případě Fordu Ka není příliš na výběr. Nový motor, nabízený od listopadu 2002, disponuje nejen vyšším výkonem, ale také lepší ochotou k vytáčení. Jinak se projevuje jako původní Endura-E. To znamená, že vše potřebné se odehrává |
Do března 1999 existovalo ka jak ve verzi s posilovačem řízení, tak i bez něj. Verze o něj obrané mají nejen mnohem méně strmé řízení (přes 4 otáčky volantu, s posilovačem cca 2,8), nýbrž i delší stálý převod.
V praxi tak dosahují vyšší rychlosti a točí při daném převodu nižší otáčky. Důvodem byl právě posilovač řízení, jehož čerpadlo odebíralo nijak výkonnému motoru další cenné kilowatty. Při koupi vozu se servořízením zkontrolujte právě je. Zejména u vozů z prvních let výroby není výjimkou únik oleje kolem manžet pístnice.
Měňte častěji olej
Motor Endura-E pamatuje ještě staré časy. To znamená, že mu nejlépe vyhovují minerální oleje, nejlépe ve specifikaci SAE 10W-40. Interval výměny doporučujeme zkrátit na 10 000 km/rok.
Laxní přístup k servisu, stejně jako používání řídkých olejů obvykle vyústí až v opotřebení zdvihátek ventilů, jimiž se u rozvodu OHV stýkají tyčky s vačkovým palcem. Mnozí se na to pak pokoušejí vyzrát vymezením ventilové vůle, což ovšem pomůže tak na 1000 km. V každém případě, pokud motor "káčka" při chodu "rachotí" jako diesel, koupi takového vozu si dobře rozmyslete.
S rozvodem OHC
Jediná velká modernizace se v životě malého ka odehrála v listopadu 2002. Nešlo ani tak o vzhled, který se prakticky vůbec nezměnil, jako spíše o techniku. Původní motor Endura-E (OHV) byl nahrazen mnohem modernějším s rozvodem OHC a 8 ventily. V duchu tehdejších zvyklostí jej pojmenovali Duratec. Tomuto označení se však motor nijak nezpronevěřuje, neboť pohon rozvodů je tady řešen řetězem. Z objemu 1,3 litru nabízel dva výkony. Pověstné dno nyní tvořila 44kW verze, více pak nabízela 51kW varianta. V roce 2005 následovala vzhledová modernizace a o tři roky později ukončení produkce. Na podzim 2008 se představilo nové vydání ka na bázi Fiatu 500, které tak vlastně není Fordem.
Dnes patří kapesní ford mezi nejlacinější ojetiny. Ta nejlevnější káčka se prodávají do deseti tisíc.
Časté závadyKoroze karoserie: Oranžový mor je největším nepřítelem jinak veskrze odolného vozu. Vůz koroduje na mnoha místech od spodní části B-sloupku, přes prostor kolem víčka palivové nádrže až po zadní podběhy. U nejstarších exemplářů rez napadá také A-sloupky či prahy. |
