Källenius je pod velkým tlakem. Nejen nástup elektromobility, ale i stará břemena, jako aféra Dieselgate či kartelová provinění s sebou přinášejí velká finanční rizika. Källenius představil svou strategii do roku 2030 a detaily chystaného úsporného programu (čtěte zde).
Představení terénního elektromobilu Mercedes-Benz EQC je považováno za startovní výstřel elektoofenzivy společnosti Daimler.
Jako šéf vývoje hrál Källenius v oblasti elektromobility v uplynulých letech klíčovou úlohu. „Je zřejmé, že na úspěchu této strategie závisí zároveň budoucnost celého koncernu. Náklady na výrobu elektromobilů jsou zřetelně vyšší než na výrobu aut se spalovacím motorem, jejich cena však nesmí být výrazně vyšší než u dieselů či benzinových aut, protože jinak se z nich stane neprodejné zboží,“ píše německý deník Stuttgarter Zeitung.
Bývalý šéf společnosti Daimler Dieter Zetsche při svém odchodu jasně řekl, že snižování nákladů se nevyhne žádné oblasti: „Vše je teď třeba důkladně prověřit: fixní a pohyblivé náklady, personální náklady, investiční záměry, tvorbu cen i skladbu palety produktů.“
Šéf odborové rady Michael Brecht před několika lety kritizoval, že koncern nabízí příliš velké množství modelových variant. Jejich počet podle Brechta vystoupal mezitím na čtyřicet, což představuje přílišnou komplexitu ve vývoji i výrobě. Už nějakou dobu se spekuluje o tom, že by byla zastavena výroba pick-upu Mercedes-Benz X, neboť odbyt nesplňuje očekávání.
Källenius odhaluje studii Vision EQS: superluxusního vozu, který se bude vyrábět po boku příští třídy S.
Šéf Daimleru Källenius v rozhovoru pro časopis Auto Motor und Sport uvedl, že všechny modely budou podrobeny kontrole a prověří se, zda jsou skutečně nutné a zda vydělávají dost peněz. „Materiálové náklady jsou vždycky největší položkou, musíme si ale posvítit i na personální náklady,“ uvedl Källenius. Prověřit bude nutné i vysoký počet nabízených variant motorů. Jak oznámila odborová rada, v managementu by mělo být zrušeno 1 100 vedoucích pozic. Tarifní zaměstnanci zároveň musí v příštím roce zapomenout na zvýšení platu, což vyvolalo mohutné protesty.
Daimler musí rovněž zvýšit odbyt elektromobilů, aby byl schopen splnit stále přísnější limity stanovené Evropskou unií. V uplynulých letech stouply u evropské flotily společnosti Daimler-Benz emise CO2, protože stále narůstá poptávka po robustních terénních vozech, které mají vysokou spotřebu paliva. Do roku 2021 musí klesnout hodnota CO2 u osobních a užitkových vozů v případě Daimleru ze stávajících 134 gramů na kilometr na 105 g/km. Pokud budou limity překročeny, hrozí automobilce pokuty v miliardové výši. Šéf Daimleru Källenius již oznámil, že v roce 2030 budou polovinu vyrobených vozů činit elektromobily a plug-in hybridy, o devět let později bude flotila klimaticky neutrální.
Svou roli stále hraje i aféra Dieselgate. Když byl v září roku 2015 odhalen emisní skandál u VW, tehdejší šéf Daimleru Zetsche v jednom rozhovoru prohlásil: „Držíme se zákonných předpisů, na našich vozech nebyly provedeny žádné manipulace.“ Později ovšem ministr dopravy společnosti Daimler vyčetl, že v systému na čistění výfukových plynů byla zabudována nepovolená vypínací zařízení. Daimler sice vyhověl masovému stažení některých vozů z prodeje, zároveň však protestoval proti ministrovu výroku.
Současný šéf vývoje a od května 2019 nový šéf koncernu Daimler Ola Källenius na prezentaci revolučního modelu EQC.
Ola Kallenius představuje koncept superbezpečného vozu Mercedes-Benz ESF.
Došlo dokonce k soudnímu sporu, jehož výsledek zatím lze jen stěží odhadnout. Nový šéf Daimleru Källenius spolkového ministra dopravy Andrease Scheuera před několika měsíci ujistil, že co se týče nedovolených technik používaných k měření emisí, chce mít čistý stůl. „Opak je bohužel pravdou,“ řekl na to Scheuer. Kromě sporu s ministerstvem dopravy probíhá kolem čištění výfukových plynů u dieselových motorů řada dalších právních sporů, kromě jiného s ministerstvem spravedlnosti USA.
Daimler je nyní konfrontován s řadou žalob na náhradu škody, neboť firma vytvořila s dalšími výrobci nákladních automobilů kartel. V letech 1997 až 2011 si Daimler podle zjištění Evropské komise nepřípustným způsobem vyměňoval informace s jinými výrobci nákladních vozů. Šlo jak o ceny, tak o zavádění technologií na ochranu klimatu. Organizace na ochranu hospodářské soutěže uložily peněžité pokuty v celkové výši téměř čtyř miliard eur.
Zákazníci firmy (majitelé nákladních vozů) automobilkám nyní vyčítají, že kvůli zakázaným dohodám zaplatili za své vozy příliš vysoké ceny a nyní požadují náhradu škody. Dosud však nebyl vynesen žádný rozsudek. Uzavřeno nebylo ani vyšetřování Evropské komise kvůli možným dohodám ve vývoji osobních vozů.
24. září 2019 |
