Předváděcí jízdy vozidel spalujících palivo vyrobené z dřevní štěpky se uskutečnily tento týden v Praze. Toto biopalivo vyvinuly laboratoře petrochemického holdingu Unipetrol.
Firma uvedla, že jde o biopalivo takzvané druhé generace z odpadní biomasy. Vyrobené biopalivo z dřevní štěpky nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může jezdit čistě na něj. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru.
DřevoplynPolínka do nádrže Nedostatek ropy nebo její vysokou cenu řeší svět automobilů takřka od nepaměti. Vynálezci a konstruktéři tak hledali alternativy. Parní stroj se do auta nehodí, použít dřevo k pohonu ovšem stavitele aut lákali. S pohonem na dřevoplyn už si pohrávali konstruktéři prvních aut. Jeho čas se přišel za kritického nedostatku benzinu za druhé světové války. Dřevoplyn vzniká nedokonalým spalováním biomasy za vysoké teploty, která reaguje s kyslíkem za vzniku oxidu uhelnatého a dalších látek. Dřevoplyn se vyráběl přímo „na palubě“ vozu ve speciálním generátoru. Ten se naplnil dřevem a za procesu nedokonalého spalování vznikalo palivo. Motor ovšem musí být na jeho spalování uzpůsobený (staré dieselové motor prý ovšem dokázaly spalovat naftu i dřevoplyn). Nevýhodou je kromě nižšího výkonu především uvolňování dehtu a popela, což vede k opotřebení motoru, ale také tvorba rakovinotvorných aromatických uhlovodíků. Na dřevoplyn se jezdilo hodně Skandinávii. Těsně před začátkem druhé světové války prý jezdilo na dřevoplyn ve Švédsku až 40 % nákladních aut a dokonce 50 % autobusů. Na dřevoplyn jezdily i nákladní Škody 550 a 506 z třicátých let, na výrobu osobních škodovek tankujících dřevěná polínka nedošlo. Pár nadšenců ovšem přestavět auto na dřevoplyn čas od času vyzkouší. |
Nové biopalivo vzniká v laboratořích firmy Unipetrol UniCRE v Chemparku Záluží u Litvínova v rámci inovačního projektu Comsyn v mezinárodním programu EU pro výzkum a inovace Horizon 2020. Projekt se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako jsou dřevní štěpka a sláma. Ředitel úseku vývoje a inovací UniCRE Jiří Hájek řekl, že projekt Comsyn by měl být ukončen v roce 2021, na příští rok se plánuje ekonomické vyhodnocení. Cílem je získat palivo s cenou 0,8 eura (20,7 Kč) za litr, doplnil.
„Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších biosložek první generace, která jsou vyráběna ze zemědělských plodin. Zavedením druhogeneračních paliv získaných technologií Fischer-Tropschovy syntézy se sníží obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel. Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následná úprava na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ řekl Hájek. Z metru krychlového dřevní štěpky lze podle něj vyrobit čtyřicet litrů paliva.
Ve vztahu k tradičním fosilním palivům pak nabízí produkt technologie Fischer-Tropschova syntéza vyšší cetanové číslo, což je základní výkonnostní parametr motorových naft.
Výzkum biosložek druhé generace byl podle společnosti iniciován potřebou splnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. Unipetrol připomněl, že EU v roce 2018 schválila směrnici o obnovitelných zdrojích energie a stanovila plán na zvýšení energetického obsahu pokročilých biopaliv po roce 2022 na minimálně 0,2 procenta, po roce 2025 na minimálně jedno procento a po roce 2030 na minimálně 3,5 procenta. „Schválením směrnice byl zároveň potvrzen závazek snížení emisí oxidu uhličitého v souvislosti s výrobou a užíváním paliv v dopravě o šest procent,“ dodala firma.
Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je však velmi náročné těchto cílů dosáhnout. Aby byl splněn požadavek na snížení emisí CO2 v dopravě, musel by podle expertů Unipetrolu být podíl dostupných kyslíkatých biosložek (MEŘO) v palivech tak vysoký, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat.
Podle Hájka se nyní v rafinerii v Litvínově uskutečňuje další provozní test, kdy je ke standardní fosilní surovině přimícháván upotřebený rostlinný olej. „Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak zejména vyšší cena vstupní suroviny, výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě,“ popisuje Jiří Hájek.
„Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ dodal.
Comsyn je inovační projekt do kterého jsou zapojeny výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout výrobu komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím takzvané Fischer-Tropschovy syntézy. Jde o chemickou reakci, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík za teploty několika stovek stupňů Celsia a pod velkým tlakem přeměňovány na kapalné uhlovodíky.
V rámci tohoto konceptu bude konverze probíhat ve výrobních jednotkách malého a středního měřítka, umístěných blízko zdrojů biomasy. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vznikají žádané uhlovodíky a vodní pára. Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor.
Účelem je výroba umělé náhrady ropy. Unipetrol podle Hájka do podpory vývoje biopaliv dává desítky milionů korun ročně.
