Budoucí zakladatel automobilky přišel na svět v Paříži v rodině nizozemského obchodníka s diamanty Lévieho Citroena. Dvě tečky nad písmeno "e" si André do svého příjmení přidal až na střední škole.
Studia techniky na slavné École Polytechnique dokončil Citroën v roce 1900 a ještě týž rok se vydal na zkušenou do Polska, rodné země své matky. Z cesty se vrátil bohatší o zakoupený patent na šípovité ozubení převodových kol, které snižovalo hlučnost převodovek. Tuto životní etapu Citroëna dodnes připomínají dva šípy v logu jím založené firmy.
Výroba ozubených kol ale Citroënovy ambice nenaplňovala. Mnohem více ho zajímala auta. V roce 1906 proto začal pracovat jako výrobní ředitel automobilky Mors, jejíž produkci dokázal obdivuhodně zvýšit zavedením efektivnější organizace práce.
Po vypuknutí první světové války se Citroën stal důstojníkem u těžkého dělostřelectva. Chronický nedostatek munice jej přiměl k rozhodnutí navrhnout vládě výstavbu továrny, která bude denně chrlit až 10 000 kusů munice. Plán se podařilo zrealizovat, a Citroën tak už podruhé prokázal svůj organizační talent.
Po skončení válečného konfliktu přeměnil Citroën zbrojovku na automobilku.
Už před válkou měl v Americe možnost poznat revoluční pásový způsob výroby zavedený Henrym Fordem. Vize aut dostupných širokým vrstvám zaujala Citroëna natolik, že stejnou metodu práce uplatnil i ve své továrně v Quai de Javel.
V roce 1919 z jejích bran vyjel vůz s lakonickým označením Type A, zřejmě první evropské auto vyrobené na pásu. Za necelých 8 000 Franků se záhy stalo prodejním bestsellerem.
Nešlo ale jen o cenu, Citroën si jako jeden z prvních uvědomil, že vyrobit auto nestačí. Svým zákazníkům proto nabízel řadu služeb, například prodej na splátky, pohodlné objednání náhradních dílů z katalogu nebo třeba možnost přenechat péči o plechového miláčka zaměstnancům sítě firemních garáží. Třešničkou na dortu pak byl prodej modelů autíček pro děti.
Nebylo divu, že automobilka vzkvétala. V roce 1929 překročila roční produkce firmy hranici 100 000 vozů a v domě jejího úspěšného majitele si podávaly dveře známé osobnosti tehdejší doby. Význam spojení značky s celebritami si Citroën dobře uvědomoval a cíleně pěstoval. Když legendární aviatik Charles Lindbergh podnikl odvážný přelet přes Atlantik, pozval jej Citroën do své továrny. Coby propagace to byl skvělý tah.
Před reklamou na vozy Citroën ostatně nebylo ve Francii na sklonku dvacátých let úniku. Čtvrt milionu žárovek umístěných na Eiffelově věži vykreslovalo do pařížských nocí název jediné firmy - Citroën. Stejný nápis, tentokrát z dýmu, vykroužil nad hlavami užaslých diváků letecký akrobat.
Vozy vyslané Andrém Citroënem podnikaly odvážné cesty přes zdánlivě neprostupnou Saharu. A francouzské silnice lemovalo 150 000 dopravních značek s poznámkou "Daroval Citroën". André Citroën ale nebyl jen marketingový odborník, nýbrž i technický vizionář, který se nebál zkoušet nové technologie jako pohon předních kol nebo pružné uložení motoru.
Model Traction Avant, představený v roce 1934, byl prvním sériově vyráběným automobilem s pohonem předních kol a motorem vpředu.
Hospodářská krize počátku třicátých let však automobilce zasadila ránu bezmála smrtelnou. Firma se zadlužila a následně byla ovládnuta společností bratří Michelinů. Krátce na to, 3. července 1935, podléhá André Citroën rakovině.
Jeho firma však krizi přežila a spolu s dalším velkým francouzským výrobcem, společností Peugeot, utvořila v roce 1976 automobilovou skupinu PSA. V loňském roce prodal Citroën po celém světě 1,461 100 vozů. Svým dílem k tomu přispěl i nejmenší model C1, který je spolu a malými Peugeoty a Toyotami vyráběn od roku 2005 v továrně nedaleko středočeského Kolína.
