Pozor na prostitutky. Netradiční značku mají v italském Trevisu.

Pozor na prostitutky. Netradiční značku mají v italském Trevisu. | foto: L'estinto.it

Pasti na cizince a špeky v předpisech: vybodovat se můžete i v Německu

  • 109
Ve Španělsku můžou zabavit auto, ve Francii nesmíte v mlze jet rychleji než padesátkou, za ujetí od nehody vám v Polsku napaří pokutu přes šest milionů korun.

Redakce MF DNES spolu s experty z Ústředního automotoklubu ÚAMK připravila přehled, co všechno vás při prázdninových cestách Evropou může čekat.

Rakouskem projedete bez rozsvícených světel, když je necháte zhasnutá i ve Slovinsku, bude vás to stát skoro tisícikorunu (40 eur). A buďte si jisti, že slovinští policisté číhají na místním kousku dálnice za každým rohem. Anebo další záludnost: v Bulharsku potřebujete "dálniční" nálepku, i kdybyste třeba po dálnici vůbec nejeli – platí se prostě za používání silnic. Není drahá (sedmidenní 10 leva neboli 124 Kč, měsíční 25, tedy 310 Kč), ale kdo o ní neví, zaplatí pokutu...

Další past na cizince: od hranic vede nádherná široká silnice, na níž je ovšem rychlostní omezení na 40 km/h. Netušíte proč, a je vám divné, proč všichni místní omezení ignorují, tak se přizpůsobíte. Policie však číhá na cizince za každou křižovatkou, a tak jste pro ni snadnou kořistí, napařit vám můžou až 250 leva, tedy tři tisíce korun. Taková je vlastní zkušenost autora z loňského roku. Místní úřady také varují před falešnými policisty a upozorňují, že ti praví jezdí pouze v bílých Opelech Astra s modrými majáky a cizince mohou zastavit jen když spáchá nějaký přestupek, nikoli jen tak kvůli "běžné kontrole".

I v Rumunsku se platí za používání všech silnic. Od loňska se používá pouze virtuální, elektronická známka (Rovignetta), tedy podobně jako v Maďarsku dostanete jen stvrzenku o zaplacení, kontrola je na silnicích prováděna kamerami, jež snímají registrační značky aut. Stvrzenku musíte ukázat při kontrole, mějte ji tedy připravenou až do výjezdu ze země. Týdenní poplatek pro osobní auto jsou tři eura, měsíční stojí eur sedm.

Peníze z vás vytáhnou legálně také v Černé Hoře: za vjezd do země se platí "ekologický poplatek" 10 eur. Ještě horší je to v Německu: už 41 měst zavedlo takzvané ekologické zóny (umweltzone), do nichž nesmíte vjet bez takzvané plakety neboli nálepky, která na první pohled policistům ukazuje, jakou ekologickou normu plní váš vůz. Do některých měst pak mohou jen auta se zelenou nálepkou (Euro 4 a 5), do jiných i se žlutou (Euro 3). Nálepky pořídíte i v Česku na stanicích technické kontroly Dekra za 300 korun, nebo přímo na německých STK nebo v autoservisech – potřebujete k tomu pouze velký technický průkaz svého vozu. Platnost plakety je pak pro konkrétní vůz neomezená.

Značky (skoro) všude stejné

Není třeba se bát jiných předpisů nebo značek, ty totiž definují mezinárodní dohody (Vídeňská konvence). Občas se však nějaká nová značka objeví, třeba v Norsku je zavedena modrá hranatá s autíčkem a nápisem +2, označující, že pokud jsou v autě minimálně dva lidé, může použít pruh vyhrazený pro autobusy.

Pravidla na silnicích jsou až na drobnosti stejná jako v Česku, typickým příkladem je, že blinkr musíte dávat až při vyjíždění z kruhového objezdu, ne při vjíždění. Zvláštnosti – třeba snížení dálniční rychlosti na 110 km/h při dešti ve Francii a v Itálii – je vždy mnohokrát připomínáno značkami. Francouzi omezují rychlost i při mlze na 50 km/h v hodině, ale při viditelnosti 50 metrů, jak říká zákon, jen stěží pojedete rychleji.

Stačí se tedy řídit značkami a zdravým rozumem. Právě Francie a Itálie pak také zpomalují i nezkušené šoféry, kteří mají řidičák méně než dva, respektive tři roky, na dálnicích smí jet maximálně stodesítkou.

Ve všech západních státech (ale třeba i v Rumunsku) je v noci zakázáno troubení, stejně jako ve městech a obcích  platí pravidlo, že autobus, vyjíždějící ze zastávky, má přednost a musí být puštěn. V zemích, kde jezdí školní autobusy (Rakousko), je pak povinnost vždy za ním zastavit, objíždět jej v žádném případě nesmíte. K takovému přestupku nebývají policisté shovívaví.

Svítit, nebo ne?

Povinnost svítit celoročně má zavedeno 13 zemí EU (Slovinsko, Slovensko, Polsko, Litva, Estonsko,  Švédsko, Nizozemí, Norsko, Dánsko, Finsko, Itálie, Maďarsko a Rumunsko). V posledních třech zemích se musí svítit pouze mimo obce, což pro turistu znamená nechat raději světla rozsvícená stále.

V Bulharsku a Chorvatsku se musí svítit jen od listopadu do konce března, tedy v zimním období. Povinné je svícení také v dalších turisticky zajímavých zemích mimo EU: v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a Makedonii. A pozor, ve všech zemích, kde je svícení povinné – kromě Nizozemí – se za jízdu bez světel platí pokuty, a to nemalé.

Třeba na Slovensku je to nejméně 65 eur (1 600 Kč), v Maďarsku 40, v Polsku 50, ale například v Norsku už 190, což je 4 600 korun! Asi nejlépe tedy bude svítit celý den, jak jste zvyklí z domova, není to chyba, nikdo vás za to pokutovat nebude. Koneckonců v řadě zemí (Francie, Německo, Švýcarsko) je denní svícení doporučeno a u mnohých aut se také světla zapínají automaticky po nastartování, takže nesvítit ani nelze.

Jen pro zajímavost, od letošního února musejí být všechna nově prodaná auta v EU vybavena originálními "denními světly", na starší vozy se povinnost nevztahuje.

Nezapomeňte euroformulář k nehodě

Do všech zemí, o nichž píšeme, stačí pro vjezd občanský průkaz, pokud je to "nový" zelený typ (kartička), vydávaný v Česku od roku 2001. Jen nesmí mít ustřižený roh, což dělají úřady při změně jména či adresy; pak si musíte vzít cestovní pas.

Vystačíte rovněž s českým řidičským průkazem, nezapomeňte doklady od auta a zelenou pojišťovací kartu; na papírek do peněženky si napište čísla asistenčních služeb své pojišťovny – i když si neplatíte žádné připojištění, infolinka pojišťovny, u níž máte povinné ručení, vám poradí.

Pokud máte auto vypůjčené, ať už od firmy nebo třeba od kamaráda, nechte si napsat potvrzení o zápůjčce a plnou moc k užívání vozu, nejlépe v jazyce země, do níž jedete, ale v nejhorším postačí i angličtina. Málokde sice tento doklad vyžadují na hranici (autor se během desítek cest do ciziny s testovacími vozy setkal s tímto požadavkem pouze jednou, ve Slovinsku při vjezdu z Chorvatska), ale kdybyste náhodou bourali, mohli by policisté takový papír chtít vidět.

Co se týče dopravních nehod, téměř všude platí podobná pravidla pro jejich řešení jako v Česku: tedy policii se musejí hlásit jen ty s větší škodou na majetku a bez výjimky takové, při nichž se někdo zraní. Ovšem pozor, o tom, že havárii nenahlásíte, musí rozhodnout poškozený.

V každém případě však nezapomeňte kvůli řešení v pojišťovně vyplnit jednotný euroformulář (vozíte jej v autě, druhý řidič by měl stejný ve svém jazyce), který oba účastníci musejí podepsat. Ze zemí, o nichž píšeme, je to jinak pouze v Rumunsku a v Černé Hoře – tam musí být policii nahlášena každá dopravní nehoda.

Pokuty: někde jen složenkou

Při cestách po Evropě narazíte na jiné zvyklosti nejen při stanovení toho, co už je přestupkem, ale i při placení pokuty. Nejpřísnější jsou od loňského roku v Německu: policisté stíhají třeba nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly (musí být takové, aby mezi auty byla vzdálenost minimálně dvě sekundy jízdy) – za porušení je 75 eur.

Zajímavostí je zákaz používání hanlivých slov, nebo i jen gest, nejen vůči policistům, ale i k ostatním řidičům – takže 200 až 6 000 eur můžete teoreticky zaplatit i za prostředníček zdvižený na šoféra, který vám nedal přednost.

Když pokutu odmítnete zaplatit, jde přestupek k soudu. Policisté často žádají zahraniční turisty o zaplacení zálohy na pokutu, jinak zabavují i auta (to se děje i při zavinění těžké nehody). V Rakousku nemusíte pokutu platit hned, policisté vám vystaví doklad, který vyplatíte během osmi dnů na poště nebo v bance.  Mohou ovšem také po zahraničním motoristovi chtít, aby složil zálohu odpovídající pokutě (maximálně 1 308 eur). Když odmítnete nebo peníze nemáte, může vám policie zabavit osobní věci až do výše požadované zálohy.
 
Podobný "složenkový" systém platí i v Srbsku, ovšem s tím rozdílem, že v rámci boje proti korupci tam policisté nesmějí vůbec vybírat pokuty na místě (stejné je to i v Černé Hoře). Musíte je zaplatit prostřednictvím vkladu na bankovní účet uvedený na složence – jenže do té doby policie většinou zadržuje cestovní pas provinilce, maximálně na osm dní. Experti z ÚAMK varují, že zejména na venkově a o víkendech může být úhrada pokuty tímto způsobem problematická. Mnoho pokut je provázeno také odebráním řidičského průkazu na jeden měsíc, při zavinění nehody na tři. Auta však policie zabavovat nesmí.

Body se domů nepřenesou

Pokud porušíte dopravní pravidla, můžete v zahraničí dostat i trestné body, pokud tam mají zavedený bodový systém (třeba Maďarsko, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Srbsko nebo Řecko). Body se ale nepřenášejí do českého bodového systému. "Na jméno postiženého řidiče úřad v příslušné zemi založí kartu a do ní body zapíše. Pokud opakovaně něco provede, budou se na ni načítat dále," vysvětluje Marek Illiáš z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Stejně je to s řidičskými průkazy – pokud vám třeba na Slovensku nebo v Německu vezmou řidičák (a zaplatíte pokutu dejme tomu 30 tisíc korun), pošlou ho tamní úřady do Česka, kde jej dostanete zpátky, ovšem s dodatkem, že v zemi potrestání jezdit nesmíte. Mezinárodní dohody v tomto směru totiž zatím neexistují, a to přesto, že jsme v Evropské unii.

"Nedávno jsme řešili případ, že se český řidič vybodoval v Německu a dostal od tamních úřadů obsílku, že jim má poslat řidičský průkaz, aby mu na něj dali nálepku se zákazem řízení na tři měsíce. Naši právníci mu doporučili, aby to skutečně udělal. Jezdit tak ale nesmí jen v Německu, v Česku zákaz neplatí," dodává Illiáš.

V některých zemích (Černá Hora) sice bodový systém mají, ale platí jen pro místní šoféry. Drsným nástrojem, který mají v některých zemích policisté k dispozici a jejž český řidič nezná, je zabavování aut. Docela často to dělají Španělé, pokud je řidič pod vlivem alkoholu nebo nemá na zaplacení pokuty (policie může vybírat v hotovosti do 300 eur, tedy asi 7 200 Kč), občas ale i tehdy, když vůz nemá platné pojištění.

Problémy s doklady nebo pojistkou a odmítnutí zaplatit sankci mohou vést k zabavení řidičáku a případně i vozu také v Itálii nebo v Německu, ve Švédsku se takováto sankce uplatňuje jen pokud byste jeli kradeným vozem. To hodně kontrolují i Němci, Slovinci a Chorvati, a také oni auta v tomto případě zabavují. I v Nizozemí můžete o vůz dočasně přijít, a to třeba za hrubé porušení rychlosti nebo řízení pod vlivem alkoholu.

Kuriozity a zajímavosti

Francie – V Paříži a jejím okolí je zakázáno parkovat na jednom místě déle než 24 hodin. V mnoha městech je zakázáno parkovat na jednom místě déle než týden.

Řecko – Naopak v Athénách mají speciální místa k parkování pro turisty, kteří mohou do centra i v případě, že je to místním zakázáno kvůli smogu.  Ale pozor – pokud zaparkujete špatně, může vám policie sebrat z auta poznávací značku.

Norsko – Za průjezd centry některých měst se platí poplatek 20 norských (60 českých) korun, platí se také za spoustu tunelů a mostů.

Chorvatsko – Blinkry se používají během celého předjížděcího manévru.

Bosna a Hercegovina – Kvůli velmi špatnému stavu cest se nedoporučuje jízda v noci. V žádném případě nesjíždějte mimo silnici nebo nechoďte do lesa či do opuštěných budov, hlavně u hranic s Chorvatskem je stále spousta zaminovaných území.

Rakousko – Na semaforech uvidíte blikající zelené světlo, upozorňující, že se brzy změní v oranžovou.

Slovensko – Navigace nesmí být umístěna uprostřed čelního skla, kde překáží ve výhledu (musí tedy být na levé straně).

Maďarsko – Řidič blížící se k železničnímu přejezdu nesmí v obci překročit rychlost 30km/h a mimo obec 40km/h. Samotný přejezd se smí potom přejet rychlostí 5 km/h. Při překročení doby parkování o 30 minut dává policie botičky.

Nizozemsko – Je zakázáno trávit noc v zaparkovaném osobním (ne kempingovém) autě, policie za to uděluje pokuty. 

Švýcarsko – Před nepřehlednými úzkými zatáčkami mimo obec musí řidič dát výstražné znamení, zvukové či světelné.