"Vím, že to moje auto má maximálku přes dvě stě, ale nikdy jsem tak rychle nejel."
Ani vás to neláká?
Já jezdím tak, aby mě nechytli.
A kdy vás naposled chytli?
Tak před třemi, možná čtyřmi lety. Na dálnici se tehdy smělo sto deset a já jel - myslím - asi sto třicet. A šlo to ráz na ráz. Herec neherec. Dostal jsem pětistovku pokuty, jen to hvízdlo. Vůbec se se mnou nebavili. A já vlastně ani neprotestoval.
Jezdíte od té doby striktně podle předpisů?
Ne vždy. Celkem dost rád předjíždím. A to mě pak těší, že mám auto s dostatkem výkonu pod kapotou.
Čím jste v životě už jezdil?
Nejprve trabantem. Mimochodem, toho tráboše z roku 1967 má dodnes můj táta a pořád parádně jezdí. Pak přišla Škoda 100, pak 105L. Tu jsem měl celkem třináct let. Ta taky dodneška jezdí. No, a pak jsem si chtěl udělat radost, i nějaké penízky jsem měl a koupil jsem Opela Tigru. Tím mě tahle značka zaujala a dneska jezdím Astrou Coupe 2,2.
Model Coupe asi není zrovna nejpohodlnější...
Je, a jak! Často vozím kolegy. Zeptejte se jich, jak se jim sedělo.
Jste za volantem taky tak rtuťovitý jako na obrazovce třeba v pořadu Kufr?
Občas o nějakém jiném řidiči řeknu: Je to vůl! To jsou takové ty lehčí případy.
A ty těžší?
Třeba když vidím někoho předjíždět na dálnici zprava, to je opravdu čuňárna! A padají i podstatně horší výrazy. Ale jako každý samozřejmě ani já nemám v lásce tiráky, kteří v kopci začnou jeden druhého předjíždět. Nebo mi ještě hrozně vadí lidi, kteří jezdí z pruhu do pruhu bez blinkru.
Na jaké auto máte nejhezčí vzpomínky?
Na každé vzpomínám rád. Ale to víte, s tím trabantem jsme jezdili do Brna, za holkama, na Slovensko...
Jako zarytý valašský monarchista máte, počítám, i patřičně označené auto.
Jistěže! Namísto obligátního CZ mám vzadu "VK" - jako Valašské království. Ale zatím to smějí mít jen členové vlády...
 |
