V běžné praxi jsou peugeoty vcelku všední auta určená pro co nejširší publikum. Automobilka jako by si však chtěla čas od času pořádně zařádit, a tak její různé koncepty nebo závodní vozy dovedou doslova vyrazit dech. A to nejen designem, ale také celkovým pojetím a technikou.
Málokterá automobilka má na kontě tolik fascinujících studií luxusních korábů, sportovních a supersportovních aut a dalších bláznivých vozů. Francouzi se svými kreacemi chlubí vcelku pravidelně, se železnou pravidelností také drtivá většina těchto studií končí v muzeích. Zdá se ovšem, že inženýři a stylisté Peugeotu chtějí čas od času vidět své kreace v akci.
A tak možná i z těchto pohnutek vznikl nový šílený závodní speciál Peugeot 2008 DKR. Auto, které se postaví na start legendární vytrvalostní rallye už zkraje příštího roku, má marketingově podpořit nástup malého SUV 2008 na světové trhy. Ve skutečnosti však nemá se sériovým autem nic společného, je to drsná pouštní bugyna se vším všudy.
Šampioni za volantem
Krátký rozvor, kola s pneumatikami o průměru 94 centimetrů a pohon jen zadních kol, to jsou základní charakteristiky nového dakarského speciálu. Za volant nového závoďáku se posadí zkušení šampioni, kteří by měli navázat na úspěchy Ariho Vatanena a Juhy Kankunena z konce osmdesátých let.
Peugeot nasadí dva speciály, jeden bude pilotovat legenda rallye a v posledních letech pravidelný účastník Dakaru Carlos Sainz. Ten už dokonce nejdrsnější vytrvalostní rallye vyhrál (v roce 2010 za volantem speciálu VW Touareg). Letos v Dakaru startoval se speciálně postavenou bugynou SMG, rovněž jen s pohonem zadních kol. V desáté etapě havaroval a musel odstoupit, zkušenosti s řízením extrémní zadokolky však jistě u Peugeotu využije.
Druhým jezdcem továrního týmu Teamu Peugeot Total bude Cyril Despres, pětinásobný vítěz Dakaru v kategorii motocyklů. Tým bude opět startovat za podpory tradičního příznivce všeho adrenalinového, tedy Red Bullu.
Drsný design i technika
Speciál 2008 DKR na první pohled zaujme velmi svalnatými tvary až nečekaně kompaktní karoserie. Sami designéři peugeotu připouštějí, že z původního sériového modelu tu nic nezůstalo. "Mohli jsme se vydat dvojí cestou," říká autor exteriéru Giovanni Rizzo a vysvětluje: "Buď jsme mohli vzít standardní 2008 a naroubovat na ni na míru připravené díly, nebo jsme se mohli z 2008 inspirovat a připravit auto, které splňuje požadavky dané jeho posláním. Rozhodli jsme se pro to druhé řešení."
Drsný off-road s téměř metrovými pneumatikami a ohromným zdvihem pérování však překvapí kromě vzhledu i tím, že poháněna jsou jen jeho zadní kola. Peugeot se pro vstup do kategorie vozů s jednou poháněnou nápravou rozhodl po dlouhé úvaze a tvrdí, že tento design má několik významných výhod.
Například právě toto řešení umožňuje použít větší pneumatiky a zdvih pérování. Auto má také oproti čtyřkolkám výrazně nižší hmotnost a pohonné ústrojí bude méně náchylné k poruchám. Jízda s dvoukolkou je na Dakaru pochopitelně velmi specifická, na druhou stranu v posledních letech tato vytrvalostní rallye zrychluje a spíš než na průchodnost nejnáročnějším terénem musí být speciály připraveny na rychlé a dlouhé jízdy po površích všelijaké povahy.
Šílení předchůdci
Nový model 2008 DKR znamená pro Peugeot návrat k Dakaru po 25 letech. Naposledy se automobilka tohoto vytrvalostního závodu účastnila v roce 1990, kdy si také připsala své zatím poslední vítězství. Tehdy se tak stalo s neméně šíleným vozem, Peugeotem 405 T16 GR.
I to bylo auto, které nemělo se sériovou 405 prakticky nic společného. Karosérie dostala podobně jako u nového 2008 DKR podobu kupé, motor se přesunul doprostřed, aby byla co nejlépe rozložena hmotnost. Ostrý 405 měl také pochopitelně pohon všech kol. Ari Vatanen s ním Dakar vyhrál hned dvakrát,v letech 1989 a 1990. Už v roce 1988 s tímto autem Vatanen ustanovil tehdejší rekord při legendárním závodu do vrchu Pikes Peak.
Peugeot 405 T16
Peugeot však vyhrál Dakar i dva roky před tím. V letech 1987 a 1988 se to podařilo díky dalšímu šílenému autu z francouzských dílen, Peugeotu 205 T16 Evo 2. Tento rallyový speciál zamířil na Dakar poté, co byla Skupina B ve světovém šampionátu v rallye zrušena (poslední byla sezona 86). V roce 1987 s autem zvítězil Vatanen, o rok později pak Juha Kankunen.
V rallye se s 205 T16 Peugeot účastnil sezon 1984, 85 a 86, v té první se mu podařilo získat tři vítězství a tým skončil v šampionátu celkově třetí za Audi a Lancií. Ve druhé sezoně už Peugeot získal titul zásluhou Timo Salonena (poté, co Vatanen ošklivě havaroval v Rallye Argentina a z boje s týmovým kolegou se vyřadil). V závěrečném roce Skupiny B získal titul s 2015 T16 Juha Kankunen, tehdy však po sérii nešťastných událostí a kontroverzním anulování Rallye San Remo. Jinak by titul získal Markku Alén s Lancií.
Na tradici těchto ďábelských závodních speciálů samozřejmě později Peugeot navázal v éře WRC vítězstvím modelu 206 WRC v letech 2000 a 2002. Za volantem seděl další Fin, Marcus Grönholm. Pak už však přišla doba dominance sesterského Citroënu a Sébastiena Loeba.
Peugeot 208 T16 Pikes Peak
On sám však dovedl tradici šílených speciálů Peugeotu dokonale oživit, když se v loňském roce vydal opět na legendární závod do vrchu Pikes Peak. Poprvé se jelo na kompletně vyasfaltované trati a Loeb se speciálem Peugeot 208 T16 deklasoval konkurenci a suverénně zvítězil. Ani 208 T16 není žádná obyčejná závodní hračka, opět má se sériovým modelem pramálo společného. Speciál váží 875 kilogramů a jeho nadvakrát přeplňovaný šestiválec 3,2 litru má výkon 652 kW.
Úspěchy v Le Mans
Mimochodem, obří zadní křídlo u 208 T16 pochází z jiného závodního speciálu Peugeotu, dieselového 908 pro Le Mans. Po Audi to byl teprve druhý diesel, který se ve vytrvalostních závodech prototypů objevil. Jeho závodní kariéra začala v roce 2007, kdy v Le Mans skončil tento vůz druhý za vítězným Audi R10. O dva roky později, tedy v roce 2009, se již podařilo Peugeotu s tímto speciálem Le Mans ovládnout, a to hned dvojitým vítězstvím. Automobilka tak narušila dlouholetou nadvládu Audi v nejznámějším okruhovém vytrvalostním závodě.
V roce 2010 však ani jeden ze čtyř nasazených prototypů 908 v Le Mans nedojel a o rok později už se tovární tým kvůli změnám v pravidlech neúčastnil, jeden starší vůz s novými restriktory nasadil jen tým Oreca. Kariéra 908 s 5,5 litrovým dvanáctiválcovým dieselem tak byla poměrně krátká.
Peugeot 905
Podobně na tom byl jeho předchůdce, Peugeot 905. Tento závodní prototyp vznikl v roce 1990, poprvé závodil v Le Mans v roce 1991. Tehdy však ani jeden z dvojice vozů nepřečkal déle než čtyři hodiny závodního tempa. V roce 1992 už však Peugeot uspěl, 908 B získal vítězství a třetí místo. O rok později pak Peugeot v Le Mans s trojicí vozů kompletně ovládl celé stupně vítězů.
Peugeot 908 HDi FAP
Automobilka se po tomto úspěchu z vytrvalostních závodů stáhla. Peugeot měl totiž ambice uspět i ve Formuli 1. Pro tento účel automobilka upravila 3,5litrový desetiválec z 905 tak, aby odpovídal právě pravidlům F1. V roce 1994 začal Peugeot dodávat motory McLarenu, kariéru dodavatele pak automobilka ukončila v roce 2000 u týmu Prost. Úspěchů bylo jen málo, nejvýše se Peugeot dostal v poháru konstruktérů na čtvrté místo právě s McLarenem v úvodní sezoně, Mika Häkkinen skončil čtvrtý v šampionátu jezdců. Po sezoně 94 přešel McLaren na motory Mercedes a pak už Peugeot sbíral jen body v týmech Jordan a Prost.
