Seriál o využití propan-butanu k pohonu automobilů zaujal čtenáře natolik, že chtějí znát další podrobnosti. Na dotazy odpovídáme ve spolupráci s Milanem Šmídem z firmy Autogas centrum v Jiníně u Strakonic, která je výhradním dovozcem v tuzemsku nejrozšířenějších plynových zařízení italské značky BRC, a Tomášem Hanzlem, předsedou LPG klubu v Brandýse nad Orlicí.
Lze na propanbutanový pohon přestavět také automobily s dvoutaktním motorem? A co diesely?
Karel Weber, Karlovy Vary
Tomáš Hanzl: V republice už několik upravených wartburgů i trabantů jezdí. Otázkou však zůstává návratnost zhruba dvanáctitisícové investice do zastaralých vozů při srovnatelné ceně plynu a technického benzinu, na který velká část majitelů zmíněných dvoutaktů jezdí. Do dieselů plynový pohon namontovat lze jen při odstranění naftové nádrže a dalších dílů, takže se už nejedná o alternativní pohon, nýbrž výhradně plynový.
Z diagnostiky mojí Škody Felicie vyplynulo, že nefunguje lambda sonda. Technici řekli, že se s tím u felicií upravených na plyn často setkávají.
Jiří Ryška, Jihlava
Milan Šmíd: Je to normální, diagnostika plynové Felicie vždy vykáže nejen závadu na lambda sondě, ale třeba také zkrat ventilu nádoby aktivního uhlí, zkrat vstřikovacího ventilu... Poškození žádných ze zmíněných zařízení nehrozí. Při přepnutí na benzinový pohon všechny "závady" zmizí a parametry se vrátí do normálu.
Dva a půl roku jezdím se Škodou Felicií upravenou na plyn a spotřeba je prakticky pořád stejná. Ať jedu pomalu po okresních silničkách či po městě nebo stopadesátkou po dálnici, vždy se spotřeba pohybuje mezi 9,2 a 9,7 litru. Je to normální?
Jiří Ryška, Jihlava
Milan Šmíd: Spotřeba by mohla být při pomalejší jízdě nižší a možná by stálo za úvahu změnit servis, který vůz seřizuje. Ale upozorňuji, že v případě už tak málo dynamických Felicií se čtyřicetikilowattovým motorem po úpravě na plyn výkon poněkud klesne, což k udržení svižnějšího tempa žádá v případě propan-butanu mocnější šlapání na plyn. A s tím souvisí větší spotřeba.
Mám potíže se startováním studeného vozu.
Aleš Vendler, Praha
Tomáš Hanzl: Při startování a provozu na plyn se dřív než v případě benzinu projeví dluhy v seřízení motoru a závady třeba v podobě opotřebovaných svíček a podobně. Doporučuji výměnu svíček za speciální pro plynový pohon, dále vyčištění vzduchového filtru, případně seřízení motoru. V nižších teplotách je lepší u vozů, kde není automatický benzinový start, startovat na benzin a na plyn přepnout až po zahřátí motoru.
U plynového automobilu mi dost kolísá spotřeba, někdy se liší také o tři, čtyři litry na sto kilometrů. Co s tím?
Karel Valenta, Plzeň
Milan Šmíd: Spíš než na kolísání spotřeby sázím na možnost, že ji motorista špatně měří. Ukazatele na nádržích jsou totiž velmi nepřesné. Různě citlivé jsou i vypínací mechanismy u jednotlivých čerpacích stanic, což znamená, že obsah plné nádrže se může při vypnutí lišit až o několik litrů. Spolehlivé je tedy takové měření, při kterém si poznamenáme načerpané množství plynu a jezdíme až do prázdné nádrže. Teprve pak bude počítání spotřeby přesné.
Na plynovém pohonu mi vadí, že musím kvůli zjištění zbytku plynu v nádrži vystoupit z vozu a otevírat zavazadlový prostor auta, nejsem spokojen také s malou přesností měřiče na plynové nádrži. Existuje řešení?
Jakub Němec, Praha
Tomáš Hanzl: Z několika způsobů sledování stavu plynu v nádrži doporučuji zařízení, které využívá stávající palivoměr vozu. Při snadné montáži a ceně necelých sedmi set korun ukazuje ručička na přístrojové desce stav benzinu a při přepnutí přepínače benzin-plyn i stav plynu v nádrži. Toto zařízení je k mání pro systémy Lovato, BRC a Tomasetto pro všechny typy vozů s povolenou hromadnou přestavbou. V příštím roce bude na trhu univerzální měřič pro všechny typy automobilů.
V zahraničí prý už používají plynové nádrže v místech rezervního kola a šetří tak prostor v zavazadlovém prostoru. Dočkáme se také v tuzemsku?
Jiří Wenig, České Budějovice
Milan Šmíd: Moderní nádrže už používají například v USA, Itálii a třeba i v Polsku, jsou už také v tuzemsku, leč na schválení k provozu se teprve pracuje. Očekávám - jak je v zemi zvykem - složitý administrativní proces, ve kterém se už nyní úředníci začínají novince bránit. Například tvrzením, že rezerva je součástí deformační zóny vozidla, byť v motoristicky vyspělejší cizině se s něčím podobným už dávno vyrovnali. Nicméně věřím, že se i ve zdejších končinách dočkáme - možná za půl roku, spíš za rok. Zřejmě nejdřív budou k mání moderní nádrže na místě rezervy pro vozidla se čtrnáctipalcovými koly. Nové nádrže mají obsah od čtyřiceti do sedmdesáti litrů.
Nový vůz prý po přestavbě na plyn ztrácí záruku. Proto by mě zajímalo, zda se v republice prodávají nová auta už s namontovanou technikou pro plynový pohon.
Jaroslav Kymlička, Kladno
Milan Šmíd: Oficiálně záruka nového vozu s namontováním plynového zařízení skutečně padá, takže techniku se vyplatí do auta zavést až po záruce. Nicméně existují dealeři, kteří ekologicky a ekonomicky výhodnému propan-butanu přejí, a závadu, která bezprostředně nesouvisí s plynem, opraví za záručních podmínek. Takové je ale třeba hledat. V zahraničí se už nová vozidla s plynovým pohonem přímo z výroby prodávají, v tuzemsku tato auta - konkrétně modely Kangoo RN 1,2 LPG a Kangoo Express RL 1,2 LPG - představil jako první Renault.
U škodovek, které jsou konstruovány k jízdě na olovnatý benzin, se v příručkách doporučuje vždy po spotřebování dvou nádrží plynu či po pěti stovkách kilometrů jet jednu nádrž na benzin. Je to opravdu nutné?
Evžen Sviták, Brno
Milan Šmíd: Zmíněná doporučení existují, moje zkušenosti ale ukazují, že po dvou nádržích stačí u zmíněných škodovek ujet jen deset až dvacet kilometrů na benzin, nebo na toto palivo startovat.
Tomáš Hanzl: Naprosto souhlasím. Takové postupy jsou ekonomicky výhodnější a motoru neškodí.
Lze na plyn jezdit s každým benzinovým autem?
Josef Berka, Františkovy Lázně
Milan Šmíd: Ano, pokud je k dispozici místo pro nádrž a také samotnou techniku v motorovém prostoru. Pro plynový pohon však nejsou vhodné hodně nabroušené sportovní vozy, optimální spotřebu nemívají turbomotory.
Jaké výhody plynou z členství v LPG klubu?
Jiří Janák, Moravské Budějovice
Tomáš Hanzl: LPG klub - dobrovolné sdružení občanů se zájmem o propanbutanový pohon vozidel - sídlí v Tyršově ulici 285 v Brandýse nad Orlicí. Nejstručněji řečeno - členové dostávají aktuální informace o čerpacích stanicích, montážních dílnách, dodavatelích plynu a další. Setkání členů jsou věnována výměně zkušeností a novinkám kolem plynového pohonu vozidel.
 Na plzeňsku klesly cenyLPG pod deset korun za litr. |
