Plynové úspory mohou být větší

- Benzin a nafta jsou čím dál dražší a řidiči se nad tím zlobí, ale k radikálnímu řešení se odhodlávají jen zřídka. Zatímco třeba v bohatší Belgii, Holandsku, Itálii či Lucembursku jezdí na levnější propan-butan kolem pětadvaceti procent osobních automobilů, v Česku se pro takové cestování rozhodlo zatím jen zhruba pět procent motoristů. Přitom vysvětlení, že v tuzemsku se s plynem začínalo se značným zpožděním za motoristicky vyspělejší západní Evropou, už pomalu přestává platit.
Vždyť propan-butan má v zemi zelenou k rozmachu už celé desetiletí. Poslední dobou si nelze stěžovat ani na nedostatek čerpacích stanic plynu. Těch je v republice asi pět stovek, tedy v porovnání s 1820 čerpadly klasických pohonných hmot pro nesrovnatelně větší procento benzinových a naftových automobilů dost a dost. Co tedy v Česku brání většímu rozvoji propan-butanu v pohonu motorových vozidel?

Nerozhodní řidiči

Milan Šmíd ze strakonické firmy Autogas centrum, která v zemi výhradně zastupuje výrobce italských plynových zařízení BRC a obsazuje přes 60 procent zdejšího trhu zmíněné techniky, soudí, že se o možné úspory připravují sami nerozhodní řidiči. "S každým zdražením benzinu přichází obrovský růst zájmu o montáž zařízení k pohonu automobilů na plyn, takže mnozí montéři neuspokojí poptávku. Sotva se však cena propan-butanu vždy krátce a logicky po zdražení benzinu také zvedne, zájem rázem opadá. A dílny, kde třeba ještě nedávno brali na dodávku plynové techniky záznamy, najednou nemají co dělat. Lidé totiž snadno ztrácejí víru, že výhodné ceny plynu vydrží," říká Milan Šmíd. "Zájemci o přestavbu aut na plyn by si měli s konečnou platností uvědomit, že minimálně pro nejbližší roky se cena propan-butanu udrží u většiny čerpacích stanic do poloviny ceny benzinu Natural 95, byť některá stanice bude na zdražení klasických pohonných hmot reagovat dřív a jiná později."

Drahá technika

Také Tomáš Hanzl, předseda LPG-klubu, který sídlí v Brandýse nad Orlicí a sdružuje motoristy využívající propanbutan, míní, že plyn nebude v dohledné době stát víc než půlku ceny naturalu. Ředitel odboru na ministerstvu dopravy Jiří Konečný však upozorňuje, že další důležitou roli v rozhodování řidičů o tom, zda auto přestavět na plynový pohon či nikoliv, hraje cena příslušné plynové techniky. Ta stojí podle typu automobilu, v němž má sloužit, od 13 000 do 45 000 korun. Nejlevnější jsou zařízení pro stará karburátorová auta a pro škodovky vůbec, nejdražší je technika pro komplikovanější a vzácnější vozy. "Každý motorista si musí sám spočítat, kdy se mu plynový pohon vyplatí," doplňuje Jiří Konečný. "Pokud úprava vstřikované Škody Felicia stojí přes 20 tisíc korun, začne se plynový pohon vyplácet asi až po 20 tisících kilometrů."

Komplikované formality

Jestliže pro nejrozšířenější automobily Škoda (a ze zahraničních také pro VAZ, některé typy KIA, DAEWOO, Renault a další) je plynová technika schválena k použití hromadně, nekomplikovaně a nejlevněji, musí zájemci o plynový pohon ve většině zahraničních vozů žádat o schválení individuálně. To je administrativně složitější, a hlavně - zhruba o 10 tisíc korun dražší. Zjednodušení pro nejbližší čas příslušné úřady neslibují. "Částečným řešením komplikovaných úředních formalit je stále dokonalejší technika, která požadavkům na individuální schválení plynového zařízení v konkrétním automobilu k provozu bez problémů vyhoví. Už je k dispozici," uvádí Milan Šmíd. "S vyšší cenou individuálně schvalovaných zařízení ale dodavatelé zatím nic neudělají." Rozvoji plynu v pohonu automobilů zvlášť v minulé zimě bránila také ne vždy nejvyšší kvalita propan-butanu a v neposlední řadě malá informovanost veřejnosti o bezpečnosti plynové techniky. "První vyřeší řidiči sami tím, že budou tankovat jen u čerpadel, která se jim v minulosti osvědčila a která berou plyn od solidních a stále stejných dodavatelů. Nikoliv tedy od překupníků, kteří cestují s cisternami a nabízejí zboží nevalné kvality," radí Tomáš Hanzl. "K druhému tématu mohu dodat, že v Česku není znám případ, že by explodovalo auto kvůli plynové technice. A pokud se už malér stal, zavinil ho motorista sám - třeba tím, že doma v garáži nepovoleným způsobem přečerpával plyn z bomby do vozu."

Zemní plyn je v plenkách

Zemní plyn - nejlevnější pohonná hmota - je v Česku v začátcích. "Zatím na zemní plyn v zemi jezdí kolem tří stovek vozidel," informuje šéf technického odboru Pražské plynárenské Jan Žákovec a doplňuje, že většímu rozvoji techniky, která pro osobní auto stojí zhruba 40 tisíc korun, brání nedostatek čerpacích stanic. "V zemi jich je pouze sedm," uvádí Jan Žákovec, "Dvě v Praze a po jedné v Havířově, Uherském Hradišti, Frýdku-Místku, Prostějově a ve Znojmě."

Ceny kilometru jízdy u Škody Octavia

palivo cena/km (Kč)

benzin 2,21
nafta 1,12
propan butan 1,26
zemní plyn 0,73

Poznámka: k výpočtům posloužily katalogové spotřeby benzinové Škody Octavia 1.8 a naftové Škody Octavia 1.9 TDI a ceny pohonných hmot obvyklé u pražských zdrojů, u propan-butanu se spotřeba o 10 % zvedá
ZDROJ: MF DNES

Takto přečerpávat plyn z bomby ve skutečnosti není možné.