Romet se dosud zabýval dovozem čínských motocyklů, čtyřkolek a skútrů, v zásadě podobných těm, které se pod různými značkami prodávají i v Česku. S jídlem roste chuť, a tak se na motoveletrhu v Miláně premiérově objevil nový model, nazvaný 249 Division. Polský by samozřejmě měl být jen design, výroba bude zřejmě probíhat na Východě.
K pohonu slouží dvouválcová řadová 250, chlazená vzduchem, případně se plánuje alternace polovičním jednoválcem. Výkony Romet neudává, ale ty by se neměly příliš lišit od běžných čínských dvěstěpadesátek, které se montují třeba i do chopperů. Převodovka má 5 stupňů. Na stroji lze najít poměrně progresivní řešení, například přední vidlici upside-down nebo zadní centrální tlumič.
Vyloženě předimenzovaně působí dvojitá přední kotoučová brzda s průměrem 320 mm, i když brzdiče jsou jen dvoupístkové. Dalším překvapivým technickým údajem je i velikost nádrže na 23 litrů. Pokud by to konstruktéři mysleli vážně, stala by se z Divisionu neobvykle vytrvalá motorka. I při těžké ruce dojezd musí hravě překročit 500 km, stopětadvacítka by mohla při troše citu ujet bez tankování 1000 km. Otazníky se však budou vznášet nad ovladatelností plně natankované motorky, která má celkem vážit 144 kg...
Trochu úsměvně působí zařazení hlavního i bočního stojánku mezi doplňkové vybavení. Palubní deska by měla obsahovat digitální displej s ukazatelem zařazeného rychlostního stupně a analogový otáčkoměr.
Samotný vzhled není na první polskou moderní motorku špatný, z přední partie je nicméně cítit silná inspirace modelem Suzuki GSR600. Horší to však může být se zpracováním, na milánském motoveletrhu vystavovaný prototyp byl zjevně šitý horkou jehlou.
Junáci z Polska
Polsko si s motocykly spojuje asi málokdo, přesto se v Polsku vyráběly. Začátkem 60. let to byl Junák, třistapadesátka OHV, z nichž některé kusy byly dovezeny i k nám a jsou dodnes předmětem obchodování mezi některými veteránisty.
Od 70. let byla největším polským výrobcem značka WSK, vyrábějící v desetisícových sériích, k nám se však oficiálně nedovážely. Základem byl motor 175 kubíků s výkonem asi 14 koní.
Začátkem 90. let minulého století se ještě chvíli objevovaly zprávy o tom, že by se v Polsku měly licenčně vyrábět silnější emzety, údajně dokonce "nedovyvinutá" MZ 500. Z toho však sešlo a výrobní linka na ETZ 251/300 se ocitla v Turecku.
