Předlohu skupiny poslanců z klubů ČSSD, ANO, KDU-ČSL, KSČM, TOP 09 a Starostů a ODS kritizovali zejména senátoři za Zelené a občanští demokraté. Václav Láska (za Zelené) poukazoval na to, že se kancelář pojistitelů nechovala v minulosti spravedlivě, ale podle něho tak, aby maximalizovala zisk. Senátor se obává toho, že kancelář bude vlastníky vozidel opět „šikanovat“. Podle Miloše Vystrčila (ODS) by stát tímto způsobem neměl rezignovat na vymahatelnost zákona.
Poslanec ČSSD Václav Votava za předkladatele uznal, že kancelář v minulosti postupovala šikanózně, ale nynější předloha kritizované záležitosti podle něho řeší. Poukazoval také na to, že stát nemá registr pojištěných vozidel.
Horní komora nakonec nepřijala návrh hospodářského výboru na schválení normy, ale ani návrh kritiků na její zamítnutí. Automaticky tak poputuje po uplynutí zákonné lhůty na Hrad.
Příspěvek by se podle novely vypočítal jako součin počtu dnů, kdy bylo vozidlo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou by podle druhu auta stanovilo vyhláškou ministerstvo financí.
Předloha také zpřesňuje, kdo musí mít uzavřeno povinné ručení. Současný zákon uvádí, že vozidlo může na veřejných pozemních komunikacích provozovat pouze ten, kdo má sjednané pojištění. Navrhovatelé chtějí povinnost rozšířit tak, aby pojištění muselo mít každé auto v registru, s výjimkou aut zapsaných jako vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená.
Kancelář pojistitelů spravuje garanční fond, ze kterého se vyplácejí náhrady škod způsobených nepojištěnými vozidly. Kancelář po majitelích nepojištěných aut škodu vymáhá.
V důvodové zprávě stojí, že dlouhodobě se takto podaří vybrat asi 30 procent výdajů z garančního fondu. Poslanci při předkládání návrhu argumentovali také tím, že na vyplácení těchto náhrad se nyní podílejí ti vlastníci a provozovatelé, kteří svou povinnost mít auto pojištěné plní.
Kancelář by mohla v části případů vymáhat nejvýše třetinu škody, kterou z garančního fondu poškozenému uhradila, maximálně 300 tisíc korun. Nyní jde podle předkladatelů mnohdy o částky v řádu milionů korun, které odpovědný člověk leckdy není schopen uhradit a jsou pro něj likvidační.
Příspěvek, který sloužil k úhradě škod z provozu aut bez ručení, se platil od roku 2009. Sněmovna příspěvek zrušila v roce 2015 s tím, že je jen další sankcí. Často se navíc stávalo, že ČKP kvůli zmatkům v registrech vymáhala povinné ručení zpětně za léta i po lidech, kteří už dávno auto prodali a povinnost dokázat to byla na nich.
