Sledujete alespoň palivoměr, když už ne počítadlo kilometrů?
Nedělejte ze mě blondýnu. Samozřejmě, že na to koukám.
Když jste se ohradila "nedělejte ze mě blondýnu", čekal bych, že ženy za volantem budete hájit...
Přiznám se, že ženy za volantem vidím dost nerada. Když sleduju auto před sebou, jak nesmyslně kličkuje nebo nedává včas blinkr nebo je prostě jinak vidět, že to nemá v ruce, říkám si: To je určitě nějaká blondýna. A pak to auto předjedeme a syn mi hlásí: "Mami, měla jsi pravdu, byla to blondýna!"
Jakým vozem jezdíte?
Mám Opel Astra. Jsem s ním moc spokojená, i když třeba na nějaké opravdu hodně dlouhé cesty si od manžela raději půjčím vectru.
Proč jste si neudělala řidičák hned v osmnácti?
Pocházím z hodně skromných poměrů. Nebylo ani pomyšlení na to, že by se děti v naší rodině dostaly blíž k nějakému automobilu. Takže jsem dlouho - a to už se dostavily první sportovní úspěchy - jezdila autobusem a tramvají.
A kdy padlo rozhodnutí o autoškole?
Začalo přibývat cest. Jezdili jsme cvičit dál a dál. A pořád mě musel vozit manžel. A pak taky, musím se přiznat, jsem moc a moc špatně snášela náhlou popularitu. Jela jsem třeba v tramvaji, v obou rukách nákup, sportovní tašku přes rameno, utahaná. A lidi si kolem mě najednou začali povídat: "To je ta s tím aerobikem. Na kazetě vypadá výborně, a přitom se na ni podívejte..." Taky proto jsem chtěla svoje auto.
Poznáte na lidech, jací jsou za volantem, i třeba během cvičení?
Je jasné, že když ke mně někdo chodí už několikátý rok a pořád je takový nešikovný, plete se ostatním pod nohy, nestíhá rytmus, řeknu si: No, to musí být za volantem pohroma. Při řízení auta je přece koordinace moc důležitá, a tu aerobik dost dobře prověří.
Jste stejně žhavá do řízení, ale uměla byste si na autě něco jednoduchého opravit nebo vyměnit?
Na opravy a montáže moc nejsem. Ale protože nám s manželem jdou všechny technické sporty samy od přírody velmi dobře, asi bych se do toho rychle dostala. Jednou se k tomu skutečně schylovalo, ale okolnosti byly silnější než já.
Co to znamená, ty okolnosti?
S kamarádkou a třemi dětmi jsme se večer vracely domů z chaty. Byly dva stupně, pršelo. Nejprve tři kilometry hustým lesem, v polovině cesty jsem píchla. Abych se dostala k rezervě, znamenalo to všechno vyložit z kufru a mordovat se za tmy s kolem. Neměly jsme baterku. Nakonec se moje snažení zastavilo o klíč na kola: kdybych měla ten velký křížový, určitě bych šrouby u kola povolila, ale tím malým od kliky jsem s nimi prostě nehnula.
A tak jste postavily stan a počkaly do jara...
Zavolala jsem už téměř vybitým mobilem asistenční službu. Když k nám jeli, tak se mobil vybil úplně, takže jsem běhala v noci po lese a hledala mechanika. Nakonec jsme ho našly, přivedly k autu, on za osm minut vyměnil kolo, řekl si o devět stovek a jely jsme...
Máte nějaký motoristický sen?
Moc se mi líbí sportovní auta, ale ještě radši bych měla terénní vůz.
Co vás na něm přitahuje?
Sedíte výš, máte lepší rozhled, vůz je silný, bezpečnější a vůbec... Já měřím sto šedesát centimetrů, a tak něco velkého by se ke mně hodilo, nemyslíte?
Když jste byla na vrcholu popularity, to jste dost možná i díky své tváři občas ušetřila na pokutě, ne?
Stalo se asi dvakrát, že mě policie zastavila, protože jsem něco drobného provedla. A jak ten policejní důstojník kouká do mého řidičáku, najednou povídá: "Jé, moje žena cvičí podle vaší videokazety." Ale pokutu jsem většinou stejně dostala.
Nedělejte ze mě blondýnu. Samozřejmě, že na to koukám.
Když jste se ohradila "nedělejte ze mě blondýnu", čekal bych, že ženy za volantem budete hájit...
Přiznám se, že ženy za volantem vidím dost nerada. Když sleduju auto před sebou, jak nesmyslně kličkuje nebo nedává včas blinkr nebo je prostě jinak vidět, že to nemá v ruce, říkám si: To je určitě nějaká blondýna. A pak to auto předjedeme a syn mi hlásí: "Mami, měla jsi pravdu, byla to blondýna!"
Jakým vozem jezdíte?
Mám Opel Astra. Jsem s ním moc spokojená, i když třeba na nějaké opravdu hodně dlouhé cesty si od manžela raději půjčím vectru.
Proč jste si neudělala řidičák hned v osmnácti?
Pocházím z hodně skromných poměrů. Nebylo ani pomyšlení na to, že by se děti v naší rodině dostaly blíž k nějakému automobilu. Takže jsem dlouho - a to už se dostavily první sportovní úspěchy - jezdila autobusem a tramvají.
A kdy padlo rozhodnutí o autoškole?
Začalo přibývat cest. Jezdili jsme cvičit dál a dál. A pořád mě musel vozit manžel. A pak taky, musím se přiznat, jsem moc a moc špatně snášela náhlou popularitu. Jela jsem třeba v tramvaji, v obou rukách nákup, sportovní tašku přes rameno, utahaná. A lidi si kolem mě najednou začali povídat: "To je ta s tím aerobikem. Na kazetě vypadá výborně, a přitom se na ni podívejte..." Taky proto jsem chtěla svoje auto.
Poznáte na lidech, jací jsou za volantem, i třeba během cvičení?
Je jasné, že když ke mně někdo chodí už několikátý rok a pořád je takový nešikovný, plete se ostatním pod nohy, nestíhá rytmus, řeknu si: No, to musí být za volantem pohroma. Při řízení auta je přece koordinace moc důležitá, a tu aerobik dost dobře prověří.
Jste stejně žhavá do řízení, ale uměla byste si na autě něco jednoduchého opravit nebo vyměnit?
Na opravy a montáže moc nejsem. Ale protože nám s manželem jdou všechny technické sporty samy od přírody velmi dobře, asi bych se do toho rychle dostala. Jednou se k tomu skutečně schylovalo, ale okolnosti byly silnější než já.
Co to znamená, ty okolnosti?
S kamarádkou a třemi dětmi jsme se večer vracely domů z chaty. Byly dva stupně, pršelo. Nejprve tři kilometry hustým lesem, v polovině cesty jsem píchla. Abych se dostala k rezervě, znamenalo to všechno vyložit z kufru a mordovat se za tmy s kolem. Neměly jsme baterku. Nakonec se moje snažení zastavilo o klíč na kola: kdybych měla ten velký křížový, určitě bych šrouby u kola povolila, ale tím malým od kliky jsem s nimi prostě nehnula.
A tak jste postavily stan a počkaly do jara...
Zavolala jsem už téměř vybitým mobilem asistenční službu. Když k nám jeli, tak se mobil vybil úplně, takže jsem běhala v noci po lese a hledala mechanika. Nakonec jsme ho našly, přivedly k autu, on za osm minut vyměnil kolo, řekl si o devět stovek a jely jsme...
Máte nějaký motoristický sen?
Moc se mi líbí sportovní auta, ale ještě radši bych měla terénní vůz.
Co vás na něm přitahuje?
Sedíte výš, máte lepší rozhled, vůz je silný, bezpečnější a vůbec... Já měřím sto šedesát centimetrů, a tak něco velkého by se ke mně hodilo, nemyslíte?
Když jste byla na vrcholu popularity, to jste dost možná i díky své tváři občas ušetřila na pokutě, ne?
Stalo se asi dvakrát, že mě policie zastavila, protože jsem něco drobného provedla. A jak ten policejní důstojník kouká do mého řidičáku, najednou povídá: "Jé, moje žena cvičí podle vaší videokazety." Ale pokutu jsem většinou stejně dostala.
