Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praotec škodovek zemřel před sedmdesáti lety

aktualizováno 
Konec 19. století byl zlatou érou rozvoje průmyslu, v té době byly položeny základy řady dodnes prosperujících podniků. Jedním z nich je i společnost Škoda Auto, jejíž předchůdce firma Laurin & Klement byla založena v roce 1895. Před sedmdesáti lety zemřel její spoluzakladatel Václav Klement.

Laurin & Klement | foto: Škoda

Původně knihkupec Klement zahájil v roce 1895 v Mladé Boleslavi s několika dělníky a třemi obráběcími stroji výrobu jízdních kol Slavia. Jedním z impulzů, které Klementa přivedly k výrobě kol, byla odpověď ústecké filiálky německé továrny Seidel & Naumann na jeho česky psanou žádost o opravu kola Germania. Jestliže chce odpověď, musí ji napsat v pro ně srozumitelné řeči, stálo v dopise. Klement se tedy rozhodl vyrábět a montovat kola sám.

Klement se záhy spojil s technikem a turnovským výrobcem kol Václavem Laurinem. Později prodal knihkupectví a utržené peníze investoval do továrny, ve které začali v roce 1899 vyrábět motocykly a motorové tříkolky.

Stroje značky Laurin & Klement si brzy získaly skvělou pověst v celé Evropě, zvláště poté, co český závodník Václav Vondřich na jednom z nich v roce 1905 zvítězil v tehdy nejvýznamnějším silničním závodě motocyklů v Dourdanu ve Francii.

Laurin & Klement

Zatímco Laurin se jako technický ředitel staral především o chod firmy, Klement coby generální ředitel dokázal plně využít svůj obchodní talent a manažerské schopnosti k rozvoji podniku. Mimo jiné podporoval účast v motoristických závodech a úspěchů pak využil k propagaci firmy. A bylo na čem stavět, vždyť v letech 1899 až 1904 motocykly L&K získaly na 64 evropských motocyklových soutěžích 56 prvních a 59 druhých a třetích míst.

Již v roce 1905 tak společnost mohla vedle 14 typů motocyklů zahájit výrobu osobních automobilů a později i lehkých nákladních vozů. Prvním vozem automobilky se stala v roce 1905 dvousedadlová voituretta Laurin & Klement typ A, symbol automobilismu počátku století. Těchto dvouválců s pohonem zadních kol se za dva roky vyrobilo 44 kusů. V roce 1907 zaměstnávala společnost L&K již přes 600 zaměstnanců.

Laurin & Klement

V roce 1909 se firma L&K pustila do výroby užitkových vozidel, přibyly typy osobních i nákladních vozidel. Firma se stala největší automobilkou v Rakousko-Uhersku, přičemž většinu produkce vyvážela, především do Ruska a všech částí habsburské monarchie, ale i do Japonska či Jižní Ameriky.

Klement si uvědomoval sílící konkurenci, evropské výrobce začala ohrožovat hlavně produkce amerických firem. Proto již v roce 1911 navrhoval kooperaci automobilových výrobců v monarchii, sjednocení výroby dílů a jejich typizaci.

V poválečných letech se firmě nepodařilo navázat na předválečný technický vývoj. Rovněž sílila konkurence, především Tatry a Pragy, firmu brzdila i ztráta někdejších trhů, malá sériovost výroby a nakonec i požár v roce 1924. V roce 1925 tak zakladatelé automobilku prodali plzeňské Škodovce. Za zhruba 20 let vyrobila téměř 13 500 vozů.

Laurin & Klement typ S

Klement se však i poté angažoval v automobilovém průmyslu. Stal se členem správní rady a generálním radou Škodových závodů. Mimo jiné usiloval o celní ochranu československého automobilového průmyslu.

Václav Klement se narodil 16. říjen 1868 ve Velvarech. Nemohl si dovolit studovat, tak se stal učněm v knihkupectví ve Slaném. Zde při zaměstnání absolvoval měšťanskou školu. Krátce pracoval v knihkupectví v Praze, poté se stal příručím mladoboleslavského knihkupce Novotného. Po jeho smrti v roce 1891 podnik koupil.

Klement se kromě rozvoje českého automobilového průmyslu zasloužil i o elektrifikaci Mladoboleslavska, když se podílel na výstavbě vodních elektráren na Jizeře. Byl také členem představenstva Živnostenské banky a statutárních orgánů několika dalších firem. Kromě toho byl v letech 1928 až 1935 členem zemského zastupitelstva. Věnoval se i charitě, například v Mladé Boleslavi založil a financoval Sirotčinec manželů Klementových. Poté, co 13. srpna 1938 zemřel, připadla většina jeho majetku spolkům a nadacím.

Autoři: ,




Nejčtenější

Kdo peče s kým a kdo koho vlastní v automobilovém průmyslu?
Kdo komu patří: přehledný průvodce automobilkami

Letošní prodej Opelu společnosti PSA opět změnil situaci na poli automobilových koncernů a aliancí. Kdo peče s kým? A kdo koho vlastní? Připravili jsme velký...  celý článek

Test zimních pneumatik pro SUV
Suverenita SUV je v zimě zrádná. Pohon všech kol zimní gumy nenahradí

„Kvalitní zimní pneumatiky jsou bezpodmínečně nutné i u pohonu všech kol,“ varují odborníci, kteří otestovali pláště pro velká SUV v rozměru 235/55 R 17. Ty...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nová Dieselgate, tentokrát u kamionů. Německo loví podvádějící dopravce

Řada velkých nákladních aut podle všeho jezdí i na našich silnicích s odpojeným systémem čištění výfukových plynů. Stačí k tomu krabička z internetu za 80 eur....  celý článek

Škoda Rapid Spaceback ScoutLine
VW dál plánuje levné auto pro Čínu. Indii má na starost Škoda

Navzdory zmrazení jednání s indickou Tata Motors pokračuje Volkswagen v plánu na vstup do segmentu levných aut. Do roku 2020 chce mít dvě nové modelové...  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Další z rubriky

Torzo MG J2, které nalezli archeologové v oblasti Larkhill.
Autofotka týdne: Archeologové hledali svědky války a vyhrabali auto

Oblast okolo Larkhill, městečka zapomenutého kdesi ve středu Británie, už dlouho systematicky prozkoumávají archeologové. To místo, které je na dohled...  celý článek

Škoda 450
Před 60 lety představili v Brně Škodu 450, předchůdkyni Felicie

Přesně před šedesáti lety, na podzim roku 1957, na třetím ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně představila Škoda model 450. Parádní kabriolet,...  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.