Základní zásada přitom říká, že řidič by měl v mlze dodržet minimálně takovou vzdálenost, aby viděl normální koncová světla - nikoliv intenzivněji svítící zadní červené mlhovky - vozidla jedoucího před ním." Ne vždy si však vpředu jedoucí řidič počíná v mezích zdravého rozumu, ne vždy je dobré následovat člověka, o jehož schopnostech a možnostech na mlžné silnici není nic známo. Může jít o hazardéra, který následovníka dovede do neštěstí. "Ideální při jízdě v mlze je stav, kdy kolona jede spořádaně, klidně a na vzájemný dohled přiměřenou rychlostí," uvádí Karel Pospíšil. Ale má radu i pro situaci, kdy řidič odmítá či při svém umění nemůže následovat zmíněné hazardéry či třeba jen rychleji jedoucí zkušenější šoféry. "Pro takové případy nabízím pravidlo 50 - 50 - 50," radí Karel Pospíšil. "To znamená, že mám-li dohled na 50 metrů, jedu maximálně padesátikilometrovou rychlostí a nejméně 50 metrů za autem vpředu. Budu přitom vycházet ze skutečnosti, že při padesátikilometrové rychlosti se brzdná dráha bude pohybovat kolem pětatřiceti metrů." A jak správně odhadovat viditelnost v mlze? Třeba podle patníčků, které bývají od sebe vzdáleny právě 50 metrů, nebo podle dopravních značek před železničními přejezdy, z nichž ta se třemi pruhy je vzdálena 240 metrů, další se dvěma pruhy je 160 metrů a nejbližší s jedním pruhem stojí 80 metrů před přejezdem. Při jízdě v mlze je nadmíru důležité osvětlení vozidla. Musí být v pořádku, musí být správně použito. V mlze se jezdí zásadně s potkávacími světly, nikoliv s dálkovými, při kterých řidič nevidí víc než bílé mléko kolem a v podstatě je vlastními světly silně oslňován. Nejvhodnější jsou světlomety do mlhy, která mlhu podsvítí, nikoliv prosvítí. "O vlastním oslnění může řidič hovořit i v případě, že jede s potkávacími světly. Proto by kvůli únavě měla být jízda - pokud to jde - co nejkratší," doporučuje Karel Pospíšil s tím, že jeho rada je vhodná hlavně pro starší i začínající řidiče. Přední a zadní mlhovky smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. "Bohužel, stále se na silnicích často setkáváme s případy, kdy řidiči svítí zadní mlhovkou, aniž by k tomu měli důvod. Snad si neuvědomují, že tím oslňují a dráždí kolegy za sebou," konstatuje Karel Pospíšil a připomíná, že například v sousedním Německu lze koncová mlhová světla zapnout jen v případech, kdy v mlze klesla viditelnost na vzdálenost menší než 50 metrů, a při rychlosti omezené na nejvýše 50 kilometrů v hodině.
V některých zemích jako je Rakousko nebo Francie se může řidič na silnici setkat se zvláštním značením. Nejprve dopravní značka upozorní, že bude následovat úsek s výraznými body na vozovce. Ty jsou v pravidlených rozestupech a slouží v mlze k lepšímu odhadu vzdáleností. Pokud nevidí následující bod na silnici, znamená to, že by měl zvolnit. "Na našich dálnicích se řidič může orientovat podle bílých nebo modrých dopravních knoflíků oddělující jízdní pruhy, " říká Evžen Prediger z ministerstva dopravy. (sid)
 Následky nesprávné jízdy v mlze mohou být tragické |
