Nedovolené předjíždění je jeden z nejhrubších dopravních přestupků i podle dopravních předpisů. Hrozí za něj 7 trestných bodů, ve správním řízení až
10 000 Kč pokuty a až rok zákaz řízení.
„Zdálo by se tedy, že to dostatečně odradí nejen od nedovoleného, ale i nebezpečného předjíždění. Bohužel za osm měsíců letošního roku došlo na českých silnicích právě vinou nedovoleného a nesprávného předjíždění k nejvyššímu nárůstu mrtvých,“ upozorňuje Igor Sirota z ÚAMK.
Od ledna do srpna se v ČR stalo 68 002 dopravních nehod, při nichž zahynulo 349 lidí, což je o 7,7 % více než ve stejném období roku 2017. Přičemž nejvyšší nárůst tragických havárií představuje nedovolené a nesprávné předjíždění, cituje z policejních statistik ÚAMK. Meziročně je to o 20 mrtvých více, tedy celkem 70, to je nárůst o 40 %. „Žádná jiná příčina tragédií o tolik letos nevzrostla,“ všímá si Sirota.
Podle ÚAMK za to může především nedodržování předpisů, povolené rychlosti a stále vyšší počet řidičů, kteří se chovají agresivně. „Ne vždy je možné zcela jednoznačně stanovit jedinou příčinu nehody. Takže společně s rostoucím počtem smrtelných nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí (letos 122 mrtvých, růst o 6 %) je tu i následek – a tím je havárie při předjíždění,“ uvádí Sirota.
Podobně je tomu u nárůstu usmrcení motocyklistů (meziročně o 30 %), kde je dominantní příčinou rychlost a její nezvládnutí, a to hlavně při předjíždění.
Předpis týkající se předjíždění - konkrétně paragraf 125c/1f - jasně stanovuje zákaz předjíždění například v úseku silnice označené značkou B21a (červeně vyznačené auto předjíždějící černé). Podobně je to v případě vodorovného značení, tedy jedné nebo dokonce dvojité plné čáry na vozovce.
„Zdaleka ne všechny těžké havárie doprovází jen nedovolené předjíždění. Kolize způsobuje také nedostatečné věnování řízení. Jde o vůbec nejčastější příčinu všeobecně všech dopravních nehod. Nejtragičtější pak jsou nehody, jakmile se řízení šofér nevěnuje dostatečně i při předjíždění,“ konstatuje Sirota.
Experti ÚAMK pojmenovávají rizikové situace, při kterých je předjíždění nebezpečné: zúžení počtu pruhů, výjezdy z nákupních center, průmyslových zón a míst, odkud vyjíždějí auta. „Byť na svoji pravou stranu, ale do pruhu, kde je v protisměru právě předjíždějící auto. Jeho řidiče pak náhlý výjezd vozu vjíždějícího na silnici může nemile zaskočit,“ popisuje Sirota.
Mimo města a obce naopak mohou být nebezpečná místa se stromořadím, nepřehledné horizonty a podobně. K nebezpečným manévrům patří předjíždění dlouhých souprav jako jsou kamiony, vyšší počet osobních vozů či nadměrná vozidla skrze která nevidí šofér do protisměru.
Důležitý je také správný odhad a zvládnutí vozidla. „To se týká především mladých řidičů, kteří za prvních 8 měsíců letošního roku v ČR způsobili 47 úmrtí na silnicích. Bezmála dvojnásobně případů pak mají na svém kontě naopak starší řidiči nad 65 let. Počet jimi zaviněných tragédií loni vzrostl o 18 %,“ cituje ze statistik Sirota. „Nemají už takový odhad. V neočekávaných situacích mnohem pomaleji reagují, často až panicky. Takovou situací je třeba právě vůz v protisměru při předjíždění.“
Ze zkušeností odborníků z ÚAMK také vyplývá, že někdy řidiči podceňují limity samotného automobilu. „Výkonný vůz sice dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h řekněme za 6 – 8 sekund, tedy stihne předjet auto vpředu, ale problém je s brzděním při zařazení se. Ani výkonné auto nic moc nezmění na faktu, že brzdná dráha v 50 km/h je asi 27 metrů, při 90 km/h zhruba 50 metrů,“ vysvětluje Igor Sirota.
Do hry vstupují také ostatní řidiči. Na silnicích se setkáváme s naschvály, s nimiž je třeba počítat. „Jde například o situaci, kdy předjížděné auto začne záměrně zrychlovat. Většinou jsme schopni podle předchozího chování takového řidiče odhadnout. Pak musíme mít na manévr dostatek času a volnou vozovku,“ varuje Sirota. Stává se také, že při zařazování předjíždějícího vozu mu manévr ti v pravém pruhu nedovolí udělat dostatečně rychle a bezpečně.
Stejně tak je podle experta ÚAMK nutné brát v potaz fakt, že za 8 měsíců letošního roku odjeli řidiči v Čechách od každé 6. dopravní nehody. „Celkem jde o 11 606 případů. Patří mezi ně i případy, kdy svým bezohledným předjížděním šofér způsobí nehodu vozidla a odjede, aniž by pomohl,“ uzavírá Igor Sirota.