Cesta do Chorvatska vede silnicemi čtyř zemí, takže řidič pozná čtyři různé ceny pohonných hmot. Nejdražší je v takovém porovnání Rakousko, po nedávném třicetiprocentním zdražení se na úroveň obvyklou v Česku dostalo Chorvatsko. Nejlevněji lze na trase k Jaderskému moři tankovat ve Slovinsku. Zatímco v obou zemích bývalé Jugoslávie je cena u většiny čerpadel naprosto stejná, v Rakousku i v tuzemsku cena paliv kolísá podle polohy čerpací stanice. V Čechách i na Moravě kulminuje cena u jižních hraničních přechodů, v Rakousku je nejdražší benzin i nafta na dálnicích. Protože lze drahém u tankování v Rakousku snadno předejít doplněním nádrže těsně před přechodem česko-rakouské hranice, je výhodné další čerpání pohonných hmot až ve Slovinsku. "Můžete platit v německých markách, ale účtujeme poplatek pět procent za směn u," říká pokladní čerpací stanice OMV v Pesnici mezi Mariborem a rakouskou hranicí.
Výhodnější jsou kuny
Pohonné hmoty ve Slovinsku však největším dílem prodává síť červeně zbarvených čerpadel Petrol, jejíž zaměstnanci během testovací jízdy MF DNES při inkasu marek u pumpy ve městě Ilirska Bistrici žádnou přirážku neúčtovali. Litr bezolovnatého benzinu 95 tak v přepočtu stál 26,30 koruny a nafta by přišla na 24,50 koruny. Německou měnou se může platit i v Chorvatsku, ale obsluha čerpacích stanic často zaokrouhluje přepočtenou sumu ve svůj prospěch. Proto je lepší platit chorvatskými penězi, tedy kunami. Benzin odpovídající tuzemskému Naturalu 95 přijde na 30,40 koruny a nafta stojí v přepočtu 23,80 koruny. V drahém Rakousku je srovnatelný benzin na dálnicích k mání za 37,50 koruny a litr nafty je za 29,70 koruny. "Jezdím tankovat do Čech, u nás je draho," svěřil se rakouský motorista při doplňování nádrže svého auta u čerpadla pár desítek metrů od hraničního přechodu Dolní Dvořiště.
Tauernský tunel slouží
Zatímco vloni komplikoval cestu k Jadranu po havárii uzavřený Tauernský tunel, letos je tento průjezd rakouskými Alpami otevřený. Před motoristou tak stojí rozhodování, zda využít trasu přes Vídeň a Štýrský Hradec (Graz), nebo se dát směrem na Linec a pak podle konečného cíle cesty buď opět přes Štýrský Hradec, nebo Villach. Na poslední ze zmíněných tras si posádka auta ušetří díky znovuotevřenému tunelu oproti loňsku asi půlhodinu. Navíc si na této trase užije výhledu na Alpy, ale za průjezd dalšími tunely zaplatí přes 600 korun. Cestu však mohou provázet prudké změny počasí. Začátkem června panovala v podhůří teplota okolo třiceti stupňů Celsia, ale na alpských dálnicích poklesla pod patnáct stupňů a k tomu se připojila pro vysoké hory typická silná průtrž mračen. Ještě před vjezdem na rakouské dálnice nesmí řidič zapomenout na dálniční nálepku. Nejčastěji užívaná desetidenní známka stojí necelých dvě stě korun a lze ji pořídit u českých čerpadel při trase k hranici. Dvouměsíční známku pumpy prodávají za 411 korun a roční stojí 1478 korun. Poplatky za tunely je v Rakousku možné platit německými markami
Chorvatsko je pomalé
Jakmile řidič na cestě do Chorvatska projede Rakousko, končí rychlá a komfortní jízda. Slovinsko i Chorvatsko mají jen krátké dálniční úseky, za jejichž průjezdy se platí v přepočtu několik desítek korun. Ostatní silnice jsou i na české poměry úzké, pomalé a nekvalitní. V létě se doslova přeplní automobily a cesta k moři se tak protahuje. "Po Chorvatsku je nejlepší jezdit co nejvíce po vnitrozemských silnicích, vůbec nejpomalejší je přímořská cesta," radí mluvčí Chorvatského autoklubu Miljenko Pajalič. Jeho slova se při této jízdě potvrdila: rychlostní průměr testovací fabie na turisticky zajímavé přímořské silnici nepřekročil 55 kilometrů v hodině. Vůbec nejpomalejší úsek plný zatáček a stoupání spojuje Rijeku se Zadarem. Jižně od Zadaru směrem do Dubrovníku pak průměrná cestovní rychlost dosáhla podle palubního počítače 68 kilometrů v hodině, zatímco ve vnitrozemí vůz ujížděl pětasedmdesátikilometrovou průměrnou rychlostí. Je třeba počítat s tím, že v létě - až se silnice naplní turistickými autobusy průměrná rychlost na všech úsecích výrazněji poklesne.
Rychlým hrozí pokuty
"Čeští řidiči jezdí slušně, pokutujeme hlavně Chorvaty," konstatuje policista Dragan Milič při obsluhování radaru v malé vesnici mezi Zadarem a Šibenikem. Za překročení rychlosti o 30 kilometrů v hodině policie účtuje 100 kun (470 Kč), jízda o 50 kilometrů v hodině vyšší, než dovolují předpisy, stojí 200 kun a ještě větším hříšníkům policie zabavuje řidičské průkazy a žádá pokutu 500 kun. "Nejhůř jezdí Chorvati v mercedesech, audi a BMW. Plná čára jako by pro ně neexistovala," doplňuje Dragan Milič. Chorvatské policisty s radary lze jen těžko včas zpozorovat. Používají radary na trojnožkách, umístěné uprostřed zeleně, nebo měří ručním zařízením, které ze zákrytu namíří vstříc jedoucímu autu. Policie mívá také radary připevněné na autech.
Servis se prodraží
Ranou pro motoristovu peněženku je porucha auta v cizině. V drahém Rakousku dosahuje hodinová sazba servisu téměř 2000 korun. V Chorvatsku za hodinu práce účtují 70 kun (330 korun) v neznačkových servisech. Autorizované firmy chtějí za hodinu opravy nejméně 100 kun (470 korun). Zhruba ve stejném rozmezí se pohybují ceny v tuzemských servisech. Také náhradní díly jsou v zahraničí dražší než v domácích servisech. "Opravíme i fabii, ale na díly byste musel dva až tři dny čekat. Zatím pro ni máme jen filtry," upozorňuje mechanik servisu Škoda v chorvatském městečku Seget Vranjica. V opravnách pneumatik, které lze v Chorvatsku poznat podle nápisu Vulkanizacija, účtují za servis propíchnutého kola 50 kun. "Nová pneumatika by stála nejméně čtyři stovky kun," říká majitel pneuservisu na splitském předměstí Živko Kapov. Při defektu ještě v Rakousku se jen zřídka najde servis, který pláště opravuje. Poškozenou pneumatiku v zemi obvykle mění za novou, což není levné.
Pozor na motorkáře
Jezdci na silných strojích se během letních měsíců rojí nejen na rakouských dálnicích, ale také v chorvatských serpentinách. Bleskurychle se objevují za autem a číhají na první příležitost k předjetí, aby se mohli ve velké rychlosti položit do další zatáčky. Nelehké soužití mezi těmito závodníky a automobilisty je nejlepší vyřešit uhnutím k pravému okraji silnice, aby bylo předjíždění motocyklistů alespoň trochu bezpečné.
Výhodnější jsou kuny
Pohonné hmoty ve Slovinsku však největším dílem prodává síť červeně zbarvených čerpadel Petrol, jejíž zaměstnanci během testovací jízdy MF DNES při inkasu marek u pumpy ve městě Ilirska Bistrici žádnou přirážku neúčtovali. Litr bezolovnatého benzinu 95 tak v přepočtu stál 26,30 koruny a nafta by přišla na 24,50 koruny. Německou měnou se může platit i v Chorvatsku, ale obsluha čerpacích stanic často zaokrouhluje přepočtenou sumu ve svůj prospěch. Proto je lepší platit chorvatskými penězi, tedy kunami. Benzin odpovídající tuzemskému Naturalu 95 přijde na 30,40 koruny a nafta stojí v přepočtu 23,80 koruny. V drahém Rakousku je srovnatelný benzin na dálnicích k mání za 37,50 koruny a litr nafty je za 29,70 koruny. "Jezdím tankovat do Čech, u nás je draho," svěřil se rakouský motorista při doplňování nádrže svého auta u čerpadla pár desítek metrů od hraničního přechodu Dolní Dvořiště.
Tauernský tunel slouží
Zatímco vloni komplikoval cestu k Jadranu po havárii uzavřený Tauernský tunel, letos je tento průjezd rakouskými Alpami otevřený. Před motoristou tak stojí rozhodování, zda využít trasu přes Vídeň a Štýrský Hradec (Graz), nebo se dát směrem na Linec a pak podle konečného cíle cesty buď opět přes Štýrský Hradec, nebo Villach. Na poslední ze zmíněných tras si posádka auta ušetří díky znovuotevřenému tunelu oproti loňsku asi půlhodinu. Navíc si na této trase užije výhledu na Alpy, ale za průjezd dalšími tunely zaplatí přes 600 korun. Cestu však mohou provázet prudké změny počasí. Začátkem června panovala v podhůří teplota okolo třiceti stupňů Celsia, ale na alpských dálnicích poklesla pod patnáct stupňů a k tomu se připojila pro vysoké hory typická silná průtrž mračen. Ještě před vjezdem na rakouské dálnice nesmí řidič zapomenout na dálniční nálepku. Nejčastěji užívaná desetidenní známka stojí necelých dvě stě korun a lze ji pořídit u českých čerpadel při trase k hranici. Dvouměsíční známku pumpy prodávají za 411 korun a roční stojí 1478 korun. Poplatky za tunely je v Rakousku možné platit německými markami
Chorvatsko je pomalé
Jakmile řidič na cestě do Chorvatska projede Rakousko, končí rychlá a komfortní jízda. Slovinsko i Chorvatsko mají jen krátké dálniční úseky, za jejichž průjezdy se platí v přepočtu několik desítek korun. Ostatní silnice jsou i na české poměry úzké, pomalé a nekvalitní. V létě se doslova přeplní automobily a cesta k moři se tak protahuje. "Po Chorvatsku je nejlepší jezdit co nejvíce po vnitrozemských silnicích, vůbec nejpomalejší je přímořská cesta," radí mluvčí Chorvatského autoklubu Miljenko Pajalič. Jeho slova se při této jízdě potvrdila: rychlostní průměr testovací fabie na turisticky zajímavé přímořské silnici nepřekročil 55 kilometrů v hodině. Vůbec nejpomalejší úsek plný zatáček a stoupání spojuje Rijeku se Zadarem. Jižně od Zadaru směrem do Dubrovníku pak průměrná cestovní rychlost dosáhla podle palubního počítače 68 kilometrů v hodině, zatímco ve vnitrozemí vůz ujížděl pětasedmdesátikilometrovou průměrnou rychlostí. Je třeba počítat s tím, že v létě - až se silnice naplní turistickými autobusy průměrná rychlost na všech úsecích výrazněji poklesne.
Rychlým hrozí pokuty
"Čeští řidiči jezdí slušně, pokutujeme hlavně Chorvaty," konstatuje policista Dragan Milič při obsluhování radaru v malé vesnici mezi Zadarem a Šibenikem. Za překročení rychlosti o 30 kilometrů v hodině policie účtuje 100 kun (470 Kč), jízda o 50 kilometrů v hodině vyšší, než dovolují předpisy, stojí 200 kun a ještě větším hříšníkům policie zabavuje řidičské průkazy a žádá pokutu 500 kun. "Nejhůř jezdí Chorvati v mercedesech, audi a BMW. Plná čára jako by pro ně neexistovala," doplňuje Dragan Milič. Chorvatské policisty s radary lze jen těžko včas zpozorovat. Používají radary na trojnožkách, umístěné uprostřed zeleně, nebo měří ručním zařízením, které ze zákrytu namíří vstříc jedoucímu autu. Policie mívá také radary připevněné na autech.
Servis se prodraží
Ranou pro motoristovu peněženku je porucha auta v cizině. V drahém Rakousku dosahuje hodinová sazba servisu téměř 2000 korun. V Chorvatsku za hodinu práce účtují 70 kun (330 korun) v neznačkových servisech. Autorizované firmy chtějí za hodinu opravy nejméně 100 kun (470 korun). Zhruba ve stejném rozmezí se pohybují ceny v tuzemských servisech. Také náhradní díly jsou v zahraničí dražší než v domácích servisech. "Opravíme i fabii, ale na díly byste musel dva až tři dny čekat. Zatím pro ni máme jen filtry," upozorňuje mechanik servisu Škoda v chorvatském městečku Seget Vranjica. V opravnách pneumatik, které lze v Chorvatsku poznat podle nápisu Vulkanizacija, účtují za servis propíchnutého kola 50 kun. "Nová pneumatika by stála nejméně čtyři stovky kun," říká majitel pneuservisu na splitském předměstí Živko Kapov. Při defektu ještě v Rakousku se jen zřídka najde servis, který pláště opravuje. Poškozenou pneumatiku v zemi obvykle mění za novou, což není levné.
Pozor na motorkáře
Jezdci na silných strojích se během letních měsíců rojí nejen na rakouských dálnicích, ale také v chorvatských serpentinách. Bleskurychle se objevují za autem a číhají na první příležitost k předjetí, aby se mohli ve velké rychlosti položit do další zatáčky. Nelehké soužití mezi těmito závodníky a automobilisty je nejlepší vyřešit uhnutím k pravému okraji silnice, aby bylo předjíždění motocyklistů alespoň trochu bezpečné.
 Vesnice Medvida patří k místům, které stále nesou stopy války. |
