Své o tom ví také profesionální řidiči, pro které je ujetí stovek kilometrů každodenní rutinou. "Jako profesionální řidič mám výhodu kvalitního zázemí. Dispečink spočítá časový plán jízdy včetně přestávek a průběžně mě informuje o aktuální situaci na trase," říká Jiří Plosza, který jako řidič logistické společnosti najezdil víc než dva miliony kilometrů bez nehody.
Právě kvalitní zázemí je ale tím, čím většina řidičů nedisponuje. Běžný řidič se musí na cestu připravit sám.
Dovolené – nejhorší období pro motoristy
Během prázdnin působí na silnicích hned několik rizikových faktorů. Objevují se řidiči s přerušenou praxí, kteří v zimě neřídili a také cyklisté a motorkáři.
Jak upozorňuje dopravní psycholožka Vlasta Rehnová, podíl na zvýšené nehodovosti má překvapivě i počasí. "V létě je člověk vlivem prodlouženého dne mnohem aktivnější, čímž se zároveň víc unaví. Při řízení v letních měsících je řidič také méně ostražitý."
Specifickou kategorií jsou řidiči, kteří se vydávají na dovolenou do zahraničí vlastním vozem. Nejčastější příčinou nehody na dlouhých tratích je únava, způsobená nezvykle dlouhým zatížením organismu. Nejrizikovější jsou noční jízdy, kdy je organismus v přirozeném útlumu.
Odpočívejte, dělejte přestávky
Důležité je nejen chování řidiče, ale také ostatní posádky, zejména spolujezdce. Ten by měl řidiče sledovat a při zpozorování známek únavy jej přimět zastavit a udělat přestávku. Ideální je s řidičem konverzovat na lehké téma.
Maximální doba nepřetržitého řízení by v běžném provozu neměla přesáhnout čtyři hodiny. "Kdo déle než čtyři hodiny v jednom kuse sedí, vystavuje se zvýšenému riziku vzniku trombózy," varuje doktor Olaf Förster, odborník z německé Společnosti pro cestovní a turistické lékařství.
Každou hodinu a půl jízdy by tedy podle odborníka mělo následovat malé rozcvičení, které rozproudí krev.
Nepodceňujte zpáteční cestu
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat noční jízdě po dálnici, kde je riziko usnutí za volantem nejvyšší.
Jak bezpečně dojet na dovolenou
|
Při cestě na dovolenou bývá automobil plně obsazený a přetížený nákladem. Vždy je však třeba myslet v první řadě na komfort řidiče a zajistit mu dostatek prostoru pro pohodlné řízení. Při rodinných dovolených jsou v autě přítomny také děti, které mohou mít na řidiče negativní vliv.
Na trase by připraveného řidiče nemělo nic překvapit. To potvrzuje profesionální šofér Jiří Plosza. "Řidič musí mít představu, jak daleko pojede, aby si mohl rozvrhnout síly. Nestačí zadat do navigace cíl trasy a počítat s časem příjezdu, který přístroj ukáže. Je třeba si sehnat co nejvíce aktuálních informací například o dopravních omezeních provozu na trase, mít časovou rezervu, počítat s přestávkami." Pro případ uvíznutí v koloně je dobré natankovat plnou nádrž a mít v autě připravené pití.
Řidiči se snaží s únavou bojovat nejčastěji pitím kávy. Odborníci ale doporučují účinek kofeinu nepřeceňovat. "Káva sice krátkodobě oddálí pocit únavy, ten se ale později může dostavit mnohem intenzivněji," upozorňuje dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. Káva navíc organismus odvodňuje, proto je důležité dodržovat pitný režim a pít kromě kávy také jiné tekutiny.
Důležité je připravit se i na cestu zpátky, pro kterou platí stejná rizika. Člověk má tendenci po bezstarostné dovolené podcenit zpáteční cestu. Poslední den dovolené by měl řidič odpočívat.
Řidičská chyba je stále nejčastější příčinou dopravní nehody. Ani čím dál bezpečnější automobily nedokáží lidskému selhání předejít. "Krátké usnutí za volantem není nemoc, ale důsledek přirozené únavy organismu," vysvětluje Stanislav Novotný z Ústavu dopravní techniky ČVUT.
Novotný při svých experimentech sledoval vliv únavy na řidičovu výkonnost. Předpokladem experimentu bylo, že zkoumaní řidiči 24 hodin nespali a nesměli vypít žádnou kávu či alkohol. Poté byli testováni na speciálních simulátorech.
"Z analýzy dat ze simulátoru vyplynulo, že většina řidičů po půl hodině na rovném, dalo by se říci nudném úseku dálnice usíná," prohlásil Novotný. Při testech se kromě reakčních časů měřila například i frekvence korekčních pohybů volantem.
Výsledky ukázaly, že pokud je řidič unaven, musí více korigovat směr jízdy – jeho pohyby volantem jsou tedy prudší. Naproti tomu když je svěží, pohyby volantem jsou plynulejší. Zjistilo se také, že odpočatý řidič drží stále přibližně stejnou průměrnou rychlost. Na druhé straně 60 procent unavených řidičů neustále zrychluje a zpomaluje. "Stalo se však i to, že z rychlosti 130 kilometrů za hodinu řidič přidal až na 220. Když si to uvědomil, opět zpomalil na původní rychlost," popisuje Novotný.
