Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přístroje na úsporu paliva šetří jen tomu, kdo jim věří

  5:00aktualizováno  5:00
Magnety, minivrtulky nebo různé kapalné přísady do olejů nebo paliva jsou na českém trhu stále k mání s legendou, že uspoří pohonné hmoty. Jedno takové zařízení prošlo redakčním testem. Výsledek ukázal, že úspora je diskutabilní. A pokud skutečně je, pak by se testovaný spořič paliva FuelMax zaplatil nejdříve po ujetí 33 600 kilometrů.

Věra Halouzková se šťastně směje. Má na auta štěstí. Nejdřív měli doma staršího naftového Citroena 1.4. Nebyl to žádný silniční dravec. "Pak jsme opatřili spořič nafty a už jsme nezůstávali poslední na semaforech. A spotřeba se snížila možná o půllitr na sto," spokojeně říká paní Halouzková. Neví jistě, kolik její auto vlastně bralo. Čtyři nebo pět litrů? Vůbec má štěstí.

Soutěžní slovo za čtvrtek 7.2.2002:

PŘINÁŠÍ

Ve skupině spořila a nedávno jí vylosovali, a ona teď starého citroena vyměnila za fabii. I do té nechá namontovat ten spořicí aparátek. Ještě větší vyznavačkou spořiče benzinu je Olga Krupičková z Litoměřic: "Mně klesla spotřeba benzinu o dobře litr a půl na sto!" S potěšením vypočítává, jak se svým Daewoo Espero 1.8 jezdila dřív za devět litrů a nyní vozu postačí sedm a půl. Každé tankování si zapisuje a o spotřebách má přehled. Její tvrzení o účinnosti spořiče benzinu je v jejím podání neotřesitelné.

Nejdřív špatný výsedek

Spořič značky FuelMax redakce MF DNES pro test koupila v pražské společnosti, jejíž zástupci tvrdili, že těchto patentních zařízení se prodalo a jezdí už zhruba deset tisíc. Spořič stál 2184 korun včetně daně. Po prozkoumání pouhým okem se chce říci, že jde o dva permanentní magnety v umělohmotném dvoudílném pouzdře. Instalace je jednoduchá: na přívodní hadici ­ co nejblíže vstupu paliva do motoru ­ se z každé strany přitiskne jeden magnet a oba se dohromady zajistí stahovací smyčkou.

Nic víc, nic méně. Zato se u vozu mají - jak slibují přiložené informační materiály - snížit emise, zvýšit výkon motoru, snížit spotřeba a prodloužit životnost agregátu. MF DNES se zaměřila na jeden z ukazatelů, na spotřebu. Pokyny prodejce zněly jasně: ujet nejprve dvě nebo tři plné nádrže, než se spořič projeví. Údajně se tak mělo stát poté, co sám spořič svým působením vyčistí motor. Za zkušební vůz byl zvolen Hyundai Accent s benzinovým motorem o objemu 1.4 litru.

FuelMax byl osazen přesně podle návodu a s tím, že první měření se uskuteční po ujetí 1500 kilometrů. První výsledek byl zarážející: spotřeba vzrostla! Zatímco před zahájením testu vůz dlouhodobě a stabilně bral v průměru 7,26 litru Naturalu 95 na 100 kilometrů, první měření ukázalo hodnotu přes 7,3 litru.

Úspora přece jen byla

Vysvětlení? Kromě špatné funkce FuelMaxu se nabízela dvě: provoz v silných mrazech (v noci bylo až 15 stupňů Celsia pod nulou) nebo neobjektivnost zkušebního řidiče (věděl, jakého se účastní testu). Bylo proto rozhodnuto v testování pokračovat jednak v mírnějších klimatických podmínkách, jednak přizvat k testu a k dalším kilometrům ještě dva jiné šoféry. Druhá etapa měření už přinesla jiný výsledek: spotřeba klesla o 0,26 litru paliva na 100 kilometrů, když se ustálila na sedmi litrech.

To však nelze přijmout jako přímý plod působení zařízení FuelMax. Důležitou úlohu při snižování spotřeby mohl mít nejen fakt, že tentokrát byly potřebné kilometry najety na delších trasách, ale také skutečnost, že jedním z testujících "nevědomých" řidičů byla žena, jejíž noha i v jiných vozech dává poklesnout spotřebě oproti běžnému mužskému způsobu jízdy. Pokud skutečně snížení spotřeby bylo výsledkem instalace spořiče, pak by se investice do něj zaplatila při obvyklé ceně benzinu 25 korun za litr po ujetí nejméně 33 600 kilometrů. Zvýšení výkonu motoru nikdo ze tří řidičů, kteří se na testu podíleli, neregistroval. Všichni přitom s accentem jeli několikrát už dříve.

Odborníci zázrakům nevěří

Úsměv převládá při mluvení na spořičové téma ve tváři Vladimíra Voláka z pražského Ústavu pro výzkum motorových vozidel: "Párkrát jsme takové věci zkoušeli. Nikdy jsem ale neviděl nic, co by opravdu fungovalo." Konstatuje, že technický pokrok jen za posledních deset let byl tak rychlý a koneckonců i nákladný, že je prakticky vyloučeno, aby laik ­ třeba geniálním nápadem nebo náhodou ­ přišel s něčím, co Japonci nebo Němci tak úporně hledají.

Vladimír Volák na důkaz pomíjivosti malých technických zázraků uvádí případ skoro nedávný: "Stalo se nám také, že jsme vzali do testů jeden takový spořič. Jenomže když zkoušky dopadly jednoznačně negativně, objednavatel nám nezaplatil." Pikantérií na celé této věci je fakt, že zadavatelem testu byl jeden ze současných senátorů. Ani Vladimír Matějovský z pražského Ústavu paliv a maziv nemůže prokazatelným úspěchem při zkouškách v dané oblasti sloužit. "Začali jsme tyhle testy už v roce 1967.

Udělali jsme jich dohromady možná deset. A nic," shrnuje veškeré lidské snažení v tomto směru lapidárně. O různých přísadách do motorových olejů tvrdí, že lepší olejářské společnosti je tam stejně lijí. "A pokud se něco objeví na trhu jako zázračná přísada do paliva, tak je to dost často něco, co nějaký vykutálený obchodník koupil za pár korun kilo, zabalil do lepšího pytlíku a prodává dvacetkrát dráž," směje se své nadsázce Vladimír Matějovský. V jedné věci se oba experti z motorových i palivových ústavů shodli prakticky stejnými slovy: "Kdyby to fungovalo, tak by to přece každý výrobce aut už dávno jako samozřejmost sám montoval!"

Test spořiče paliva FuelMax

Výrobce slibuje:


* Snížení znečištění ovzduší výfukovými plyny
* Zvýšení výkonu motoru
* Snížení spotřeby paliva (benzin, nafta, LPG)
* Prodloužení životnosti motoru

Při testu zjištěno:

* Snížení spotřeby o 0,26 l / 100km (tj. o 3,6 %)
* Výkon se subjektivně nezměnil
* Životnost motoru nebyla zkoumána v zájmu včasného ukončení testu

Nešťastný děkan: Napište, jak to se spořičem benzinu bylo
Na trhu v Česku se nabízí několik druhů spořičů paliva u automobilů a jedním z nich je výrobek nazvaný Turbojet, jehož propagaci věnovala jedna brněnská firma značné úsilí v internetové síti. Motoristy mají přesvědčit vystavená osvědčení, certifikace, souhlasy ministerstva dopravy... A také potvrzení o testování ve vojenské akademii. V dokladu vydaném děkanem fakulty vojenskotechnické se doslova píše: "... spotřeba paliva poklesla o 10,4 procenta a subjektivně došlo ke zvýšení výkonu..." Vojáci byli vždy považováni za znalce motorů. I největší odpůrce technických zázraků tedy muselo dobrozdání zviklat: snad na tom turbojetu něco je... V záhlaví dokumentu je i přímé telefonické spojení právě na děkana fakulty plk. prof. ing. Jiřího Stodolu, DrSc., který MF DNES řekl: "Motor s turbojetem tady byl ve zkouškách sotva čtyřiadvacet hodin. Navíc to nebyl motor v autě, nýbrž zkušební agregát v laboratoři. Hned po zmíněném krátkém ozkoušení nám turbojet firma rychle odebrala a od té doby mi volalo víc než deset lidí, že za turbojet dali tisíce a že jim nefunguje. Ať mě třeba dají k soudu, ale napište, jak to bylo!"

Odborník je ke spořičům skeptický
Generální ředitel společnosti Shell Česká republika Pavel Šenych nikdy osobně spořiče paliva v automobilech nezkoušel, ale staví se k nim skepticky. "Neviděl jsem v tomhle oboru nic, co by splnilo tvrzení prodejců," říká.
* Nemáte ke spořičům antipatie třeba kvůli tomu, že ­ řekněme ­ snižují spotřebu zboží vaší společnosti?
Mám chemickou průmyslovku a vím, že například magnety mohou skutečně mít vliv na uspořádání molekul v kapalině. Ovšem benzin je vnitřně tak strukturován, že se to sotva projeví. Prostě - jsem ke spořičům velmi skeptický.
* Prodejce spořičů však hovoří o patentech, certifikátech, výzkumech...
Ano, i jednoduchý vynález může být geniální, ale například ta myšlenka s magnety je stará už několik desetiletí a čas od času jí zkoušejí vytáhnout obchodníci. Vzpomínáte třeba na magnetické náramky, které měly mít blahodárný vliv ­ už si moc nevzpomínám ­ na srdce? To bylo totéž.
* Ani různé přísady do paliva nemohou s výkonem motoru nebo spotřebou paliva pohnout příznivějším směrem?
Nejdůležitější je, jaké je už samo původní palivo. Například naše pohonné látky obsahují taková aditiva, že žádné nové úsady nevznikají, a naopak staré se postupem času uvolňují.

 

 

 




Autor:



Nejčtenější

Kdo zachránil školáka, zůstane tajemstvím. Mohl to být člověk i kamion

Takhle funguje nouzové brzdění v kamionech Volvo

Video z norského města Høyanger, kde malý chlapec vběhne přímo před jedoucí kamion, který „zázračně“ na poslední...

Hon na pevné částice pokračuje. Brzdy dostanou vysavače

Brzdový systém Tallano

Bojovníci proti škodlivým pevným částicím mají nového nepřítele – brzdy. Podle vědeckých prací se totiž z brzdového...



Sudá, či lichá? Praha při smogu omezí vjezd podle registrační značky

Smog v Praze. Auta na pražské magistrále (20.1.2017)

Magistrát připravil návrh opatření, kterými chce omezit v Praze dopravu v době zhoršené kvality ovzduší. Při...

Škoda bude v Mladé Boleslavi vyrábět auta s čistě elektrickým pohonem

(Ilustrační snímek)

V Česku se budou vyrábět elektromobily i klíčové součástky k bateriím. Škoda Auto v pátek potvrdila, že její první...

Tesla představila elektrický tahač Semi a nový sporťák Roadster

Tesla Semi

Prototyp elektrického tahače Tesla Semi a nový sportovní Roadster představil v noci na dnešek americký výrobce...

Další z rubriky

Hon na pevné částice pokračuje. Brzdy dostanou vysavače

Brzdový systém Tallano

Bojovníci proti škodlivým pevným částicím mají nového nepřítele – brzdy. Podle vědeckých prací se totiž z brzdového...

Šéf Toyoty: Elektromobily nejsou připraveny pro masovou výrobu

Toyota FT-4X

Auta poháněná bateriemi zatím nejsou připravena pro masovou výrobu. V rozhovoru s německým časopisem Spiegel to řekl...

Slovensko je ve hře o továrnu na výrobu elektromobilů

Čínský elektromobil Zhi Dou

Slovensko a další čtyři země střední či jihovýchodní Evropy jsou ve hře o investici čínského výrobce elektromobilů Zhi...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.