ANALÝZA: Proč Češi jezdí starými auty? Na mladší jednoduše nemají

  10:30aktualizováno  10:30
Za loňský rok se v Česku prodalo 271 595 nových aut. Věk průměrného tuzemského auta ovšem podle statistik Svazu dovozců automobilů opět vzrostl, je to 14,62 roku. I když ekonomika i mzdy v tuzemsku rostou, většina lidí zatím na nové auto prostě nemá.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Viktor Chlad, MAFRA

Kdo tedy ta nová auta kupuje a kam putují? A proč vozový park Čechů i přes konjunkturu stárne? A je něco na průměrném stáří auta ve výši bezmála patnácti let špatně?

V registru vozidel je v České republice přes pět a půl milionu záznamů, za loňský rok do něj z toho přibylo přes 270 tisíc nových aut, která nyní mají v kolonce věku „nulu“. Tak proč tedy průměrné stáří vozového parku Čechů stoupá? S průměrem téměř patnácti let jsme na tom o čtyři roky hůř, než je průměr Evropské unie (za rok 2015 je to podle sdružení výrobců automobilů ACEA 10,7 roku). „Statisticky je důvodem fakt, že osobních aut stále přibývá, a tak novými nákupy nahrazují spotřebitelé i firmy stará auta jen částečně,“ komentuje Petr Dufek analytik ČSOB.

Od roku 2010 se počet osobních aut registrovaných v Česku zvýšil zhruba o milion, na 5,6 milionu. Oproti roku 2016 stoupl o 224 tisíc. Jak k tomu došlo? Nových aut si lidé a firmy v Česku pořídili zmíněných 272 tisíc, ze zahraničí sem bylo dovezeno 171 tisíc ojetých vozů. Naopak 157 tisíc aut přišlo o technický průkaz a skončilo na vrakovišti, asi 50 tisíc putovalo do zahraničí. A v tom je zakopaný pes: laici vidí jen staré ojetiny mířící do Česka, jenže obrovské množství nových nebo zánovních aut prodaných v Česku míří za hranice.

Přibližně tři čtvrtiny nových aut kupují firmy a asi jen čtvrtinu soukromí zákazníci – u nich to reálně vychází na necelých 50 tisíc vozů.

„Lidé i přes konjunkturu nejsou ochotni utrácet za nová auta,“ potvrzuje Pavel Foltýn z druhého největšího českého autobazaru Auto ESA, podle něhož je dnes průměrná prodejní cena auta v jejich bazarech 180 až 190 tisíc korun. Podobná čísla uvádí také šéfka největšího obchodníka s ojetými auty v Česku AAA Auto Karolina Topolová. Za takové peníze nové auto sice v tuzemsku už pořídíte, ale nemáte příliš na výběr.

Podle analýzy firmy Cebia se v Česku za loňský rok – ať už mezi lidmi, nebo oficiálně přes prodejce ojetých aut – prodalo 750 tisíc použitých vozů. Většinu trhu, konkrétně 55 procent, tvoří prodej jednoho majitele druhému, 45 procent připadá na prodej ojetin firmami, tedy autobazary a dalšími obchodníky. Jen přibližně třetina je „čerstvější“, dovezená ze zahraničí. Zbytek jsou vozy, které už v českém registru jsou a pouze „kolují“ mezi lidmi.

Martin Březina z Das WeltAuto, divize koncernu Volkswagen obchodující s ojetými vozy, si všímá, že ze 170 tisíc ojetin dovezených loni ze zahraničí tvořila více než polovinu vozidla starší deseti let. Das Welt Auto patří k prémiovým autobazarům v porovnání s mainstreamem, jako jsou AAA Auto nebo Auto ESA. „Průměrná cena loni prodaných použitých vozů dosáhla částky 370 380 korun a jejich průměrné stáří bylo 4,4 roku,“ dodává Březina.

Nespolehlivá čísla

Prodeje nových aut se počítají tím způsobem, že se evidují poprvé přidělené registrační značky. „Zádrhel je, že se dají snadno deformovat,“ uvádí Vít Pěkný, nezávislý expert na automobilový trh a autoprůmysl, který v minulosti řídil tuzemské zastoupení korejské značky Kia.

„Bylo kdysi dávno období, kdy se prodeje nových automobilů počítaly podle počtu zahájených záruk na vozidlo. To bylo celkem logické. Vozidlo jsem předal zákazníkovi, tudíž mu na něj začíná běžet záruční doba. Z druhé strany je to ale netransparentní, protože to je údaj, ke kterému se dostane jen výrobce samotný a nikdo jiný jej nemá šanci objektivně ověřit,“ popisuje Vít Pěkný. „Proto se v EU domluvilo, že se budou počítat prvně přidělené registrační značky. To jsou v podstatě veřejně kontrolovatelné údaje.“

Může se hodit

„Z pohledu do oficiálních statistik by český vozový park měl stále mládnout. Jenže reálná čísla o počtu nových aut jsou výrazně jiná než ta oficiální, o čemž svědčí třeba to, že český vozový park ročně roste pouze o nějakých 200 tisíc aut. Desítky tisíc nových vozů jsou tak po první registraci vyvezeny do zahraničí (tento fenomén je označován jako „reexport“ - pozn. red.),“ vysvětluje Martin Šidlák, vydavatel magazínu o firemních autech Flotila.

„Důvody pro reexporty jsou v zásadě dva. Lokální zastoupení automobilek si tím vylepšují svoje vlastní statistiky, aby mohly vykazovat trvalý růst a plnit roční plány. Druhou věcí ale je, že v Česku jsou dlouhodobě jedny z nejlevnějších aut v Evropě, takže vývoz nových vozů je přirozeným tržním chováním. Uvolnění koruny v polovině loňského roku však trend reexportů poněkud omezil a v druhé půlce roku už tolik statistiky neovlivňovaly,“ dodává Šidlák.

„Podle takzvaných denních registrací se dá jasně identifikovat, že vozidlo na daném trhu nevydrželo a přesunulo se někam jinam. Existují ale i další způsoby, které jsou legální, ale z hlediska přidělených registračních značek netransparentní. Jednoduše řečeno, nový vůz je registrován v Česku, ale fyzicky se zde ani nevyskytuje, ani nejezdí, protože byl prodán do jiné země. Takové auto je z registrací postupem doby vyřazeno, ale trvá to déle než šest měsíců. A to je doba, která je pro dovozce zaklínadlem, protože pak už je to ojetina,“ popisuje Pěkný, jak se manipuluje s čísly.

Firemní auta „kazí trh“

Pokud od 270 tisíc prodaných nových aut v Česku odečteme ta, která v rámci reexportů odjedou, matematika se výrazně změní. Velmi opatrný odhad reexportovaných aut je 20 procent, ti nejradikálnější experti na automobilový trh mluví o 40 procentech, která Českem jen takříkajíc „projedou“. Pokud půjdeme střední cestou, v Česku zůstalo z loňska 190 tisíc nových osobních aut. I toto číslo je ovšem dobré rozdělit.

Že pohled na frekventované silnice a ulice větších měst notně vylepšují „služebáky“ a „daňově optimalizovaná auta na firmu“, je prostě nesporný fakt. Ve statistikách tak mají tři čtvrtiny nově registrovaných vozů v kolonce „provozovatel“ napsáno: firemní. Často to jsou auta, která dostanou zaměstnanci k dispozici místo části platu, to je český fenomén (čtěte komentář).

Většinu nových aut v Česku si tedy loni pořídily firmy. A spousta firemních aut po půlroce až roce rovněž z Česka zmizí. Na vině je fenomén s názvem operativní leasing, před kterým varují znalci prostředí už dlouhé roky. Trh operativních leasingů je podle nich „přehřátý“. Automobilky a jejich partneři poskytující finanční krytí totiž stlačili ceny splátek dlouhodobých pronájmů aut na úplnou hranici rentability. Auta na roční až tříletou zápůjčku (operativní leasing) jsou opravdu velmi levná, zastoupení automobilky ani prodejce na něm nic nevydělá, ale plní tak nasmlouvané objemy aut, které se zavázali na českém trhu udat.

Potřebujete půjčku? Půjčte si s rozumem ještě dnes.

Takových aut z vrácených leasingů je obrovské množství. Jenže se je nedaří prodávat dále jako mladé ojetiny. Automobilky je chtěly především vyvážet do západní Evropy, jenže proti nim dnes hraje nevýhodný kurz koruny. Jsou to auta, která jsou stále velmi drahá, protože obchodní model nastavený na levný operativní leasing (ať pro firmy, nebo soukromé osoby, kterých je mizivé množství) je velmi agresivně nastavený.

„Půlroční a roční vozy z operativních leasingů generuji vozy s vysokou zůstatkovou hodnotou a na trhu jich je aktuálně vysoký nadbytek,“ říká Martin Šidlák. Společnosti, které nabízejí operativní leasingy, se je tedy snaží prodávat přes aukce a oslovují autobazary s nabídkami velkého množství vozidel z těchto operativních programů, ovšem za nevýhodné ceny, které nedávají dalším přeprodejcům prostor pro výdělek.

Část se proto vyváží do západní Evropy. Z Česka tak putují ven mladá, jedno-až dvouletá auta a ta stará tu zůstávají.

Na poslední kilometr

Zároveň je třeba upřesnit, že věkový průměr vozového parku se počítá ze všech aut v registru. Jsou v něm tedy i vozy, které už mají lidi schované jako veterány (staré auto prostě chtějí) a vyjedou s ním jen občas, ty za běžné účastníky provozu považovat nelze. Mezi lidmi je také velké množství aut „posledního kilometru“. Typicky je to staré auto někdy z poloviny devadesátých let, které je druhé nebo třetí v rodině a používá se pro dopravu v okolí domova, třeba pro dojíždění na vlak při cestě do práce. Takové, které na nádraží můžete nechat odemčené, opravuje se šroubovákem a náročnější servis obstará na dvorku strejda všeuměl odvedle.

Podle studie Ředitelství silnic a dálnic z roku 2015 je průměrné stáří osobních aut, která reálně jezdí po silnicích, něco přes osm let. V on-line průzkumu iDNES.cz, ve kterém odpovídalo přes 16 tisíc čtenářů, bylo průměrné auto jedenáct let staré.

Soukromým (retailovým) zákazníkům, tedy těm, kteří si kupují auto „domů“, se tedy jednoduchou matematikou v loňském roce prodalo něco kolem 48 tisíc aut. Češi se i přes ujišťování ekonomů, statistického úřadu a politiků jednoduše stále rozhodně nemají tak, aby pro ně bylo běžné kupovat nové auto. Jeho provoz (o nákupu nemluvě) je totiž drahý špás, na který je třeba se dívat optikou nezkreslenou tím, co je vidět v pražských ulicích.

Vysoký průměrný věk je navíc problém hlavně pro automobilky, různé analytiky životní úrovně a ekologické organizace. Pro Čechy je to ale dobrá zpráva o racionalitě jejich uvažování. Náklady na vlastnictví auta totiž tvoří po nákladech na bydlení druhou nejvyšší položkou rodinného rozpočtu. Nejdůraznějším bičem na stará auta býval vždy argument bezpečnosti, kterou nedokážou poskytnout posádce. Dnes jsou velkým tématem emise, ale na ty Češi slyší až v poslední řadě. Pokud průměrné auto tedy pochází z let 2003 až 2004, není to vlastně tak špatné. Experti na bezpečnost aut se shodují, že bezpečnost aut se na přelomu tisíciletí radikálně vylepšila (více čtěte zde). Typickým autem Čechů je z tohoto pohledu Škoda Fabia první generace, která se představila v roce 2000. To je poctivě postavený vůz, který dokáže v kombíkovém provedení se ctí uhrát roli rodinného auta skromnější famílie. Když byla průměrným autem Felicia, žádné extra svezení to nebylo. Průměrné patnáctileté auto však už kromě zmiňovaného bezpečí nabídne i obstojný výkon a výbavu, která běžnému uživateli naprosto stačí. Udržovat starší a jednodušší auto bývá také lacinější a jednodušší.

Záblesk v pralese výdajů

Dosáhnout na nové auto by nicméně v Česku mělo být podle analytiků čím dál snazší. „S tím, jak se zlepšuje finanční situace tuzemských domácností, můžeme očekávat, že reálné nákupy nových vozů ještě dále porostou. Nakonec průzkumy mezi spotřebiteli naznačují poměrně silné odhodlání pořídit si vůz ještě během letošního roku. Jestli musí být fungl nový, je už věc jiná. V každém případě to však nebudou auta, kam bude směřovat větší pozornost i více peněz v letošním roce. Prim bude hrát bydlení, a to nejen z titulu rekordních cen nemovitostí, ale i vyššího nájemného,“ komentuje Petr Dufek z ČSOB.

„Z globálního pohledu 270 tisíc prodaných nových osobních automobilů není na velikost České republiky žádné výjimečné číslo. Porovnáme-li deset milionů obyvatel s jinými zeměmi Evropské unie a podíváme-li se na to, kolik nových aut se v nich prodává, tak lze usoudit že statisticky je zde prostor pro růst ještě o dalších přibližně 10 až 15 procent,“ myslí si Vít Pěkný.

„Z hlediska kupní síly to už ale taková sláva není. Reálný pracující, se svými 30 až 40 procenty mzdy v porovnání s vyspělejšími zeměmi EU, nemá přílišný prostor v pralese výdajů, aby své vozidlo mohl omladit, a navíc tak činit pravidelně,“ dodává Pěkný.

Česká realita

Nárůst průměrného věku znamená, že nákup nových aut (která v Česku zůstanou) neovlivní průměrný věk tolik, jako dovoz a vývoz ojetin a každoroční stárnutí těch milionů aut, která už v Česku jsou. Z toho na pohled velkého čísla nově prodaných aut jich navíc velmi rychle velká část odjede za hranice. Z republiky tak putují ven mladá, jedno až dvouletá auta a naopak ta stará tu zůstávají.

A české rodiny se svou kupní silou prodeje nových a nebo alespoň mladých aut nevytrhnou. Vít Pěkný odhaduje, že skutečná velikost reálného trhu v České republice nedosáhla ještě hodnoty 200 tisíc nových vozů ročně.



Nejčtenější

Šéf VW ztratil nervy. Varuje před elektromobily a ohrožením autoprůmyslu

Herbert Diess, šéf značky Volkswagen představuje na autosalonu ve Frankfurtu...

Šéf VW Diess se bouří proti WLTP a emisním limitům EU. Hřímá, že válečné tažení proti automobilům ohrozí existenci...

Nástupce Škody Rapid má jméno Scala. Odhalí se na sklonku roku v Izraeli

Škoda Vision RS

Koncept Vision RS, který v uplynulých týdnech na autosalonu v Paříži naznačil podobu nástupce modelu Rapid, zná své...



Nové hasičské speciály Tatry odolají zbraním hromadného ničení

Hasiči převzali nové zodolněné speciály TATRA s pancéřovanými kabinami.

Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR dostal dvě nové unikátní Tatry. Pancéřované hasičské speciály na...

ANALÝZA: Elektromobilita poleze do peněz všem, výrobcům, státu i lidem

Nabíjení elektromobilu Renault Twizy

Elektrifikace aut nás nemine. Vozidla na baterie tu jsou s námi dlouho jako ta se spalovacím motorem, ale prosadit se...

Češi se mají lépe, stále víc však kupují auta na dluh

Ilustrační snímek

Čím dál víc nových i ojetých aut v Česku se prodává na splátky. Firmy to tak dělají již delší dobu, nyní však roste i...

Další z rubriky

Autonarozeniny: Corvetta měla na kahánku, ale pětašedesátky se dožila

Chevrolet Corvette druhé generace označené Stingray

Patří bezesporu k ikonám amerických automobilů. Chevrolet Corvette to však neměl lehké, občas mu také hrozilo, že jeho...

Velká automobilová loupež aneb Za vším hledej ženu

Benz Patent Motorwagen verze III., vyrobeno v roce 1888

Bertha Benzová už toho měla dost. Její manžel Carl sice sestrojil první automobil poháněný benzinovým motorem, ale...

Do Bruselu nemohou staré diesely. Cizinci musejí své vozy registrovat

Den bez aut v centru Bruselu (16. září 2018)

V Bruselu mají od letoška nízkoemisní zónu. Vjezd do ní je zakázán dieselům s motory tříd EURO 0 a 1. Od 1. října platí...



Najdete na iDNES.cz