Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Reálná spotřeba se tabulkám stále vzdaluje. Výrobci si pomáhají fintami

  • 187
Rozdíl mezi reálnou a udávanou spotřebou je v průměru 42 %. Podle ekologické organizace ICCT „podvádějí“ automobilové koncerny stále více. V roce 2013 byl rozdíl jen 25 %.

„Ještě před deseti lety se přitom údaje lišily dokonce jen o deset procent,“ píše německý Spiegel. Lidé z výzkumného ústavu ICCT (International Council for Clean Transportation) vycházejí z údajů dalšího nizozemského institutu TNO. Ten neprováděl vlastní měření, ale s „továrními“ údaji porovnal data z webových stránek spritmonitor.de, honestjohn.co.uk a Fiches-Auto.fr, kde svoji spotřebu měří běžní řidiči, a přidal ještě výsledky nezávislých testů německých motoristických časopisů Autobild, Auto Motor und Sport a švýcarského autoklubu TCS.

Dvě třetiny zjištěného rozdílu přitom vycházejí z toho, že výrobci stále více využívají skulinky, které jim otevírají předpisy pro měření emisí (jaké finty výrobci aut používají, čtěte zde). Pro testy lze předem speciálně připravit pneumatiky, plně se také nabije baterie. „Takové věci sice nejsou výslovně zakázány, ale v žádném případě neodrážejí podmínky běžného provozu,“ vysvětluje šéf ICCT pro Evropu Peter Mock. Zbytek rozdílů pak mají na svědomí technologie, jejichž přínos je nejvyšší právě při laboratorním měření. Příkladem je systém vypínání motoru při zastavení vozidla stop-start (u některých aut ovšem tento systém může být zdrojem problémů - čtěte zde).

I když je to nefér, výrobci mají k podobným praktikám dobrý důvod. Musí totiž postupně plnit stále ostřejší a ostřejší limity pro emise CO2, které jsou přímo úměrné naměřené spotřebě. Pokud je nesplní, hrozí jim velké pokuty (více čtěte zde). Ruku v ruce s tím jde rostoucí poptávka po vozech kategorie SUV, ty jsou větší, těžší a mají větší odpor vzduchu než klasické kompaktní vozy. To vše se podepisuje na jejich vyšší spotřebě.

Automobilky údaje z laboratoře navíc obhajují. Jsou podle nich nezbytné pro porovnání aut za stejných podmínek. Skuliny v předpisech, které využívají, nejsou zakázané a hlavně: spotřeba závisí především na řidiči a jeho jízdním stylu.

Podle posledních zjištění německých úřadů však někdy uváděné hodnoty nesouhlasí ani s těmi, které byly zjištěny při opakovaných laboratorních měřeních. Ekologové proto budou určitě ověřovat i hodnoty zjištěné podle nového cyklu stanovení emisí RDE (bude platný od 1. září 2017), který zkoumá emise v podmínkách reálného provozu. Volají také po oficiálním měření spotřeby v běžném provozu na silnici.