Renault 25: laciný komfort s rizikem

28. 6. 2000 - Komfortní, pohodlný, bohatě vybavený... Ale také poměrně žíznivý, ke stáru nepříliš spolehlivý a v servisu drahý. Taková je vizitka Renaultu 25, který se představil v roce 1983 a do premiéry jeho následovníka, jímž se před osmi lety stal model Safrane, reprezentoval francouzskou firmu v automobilové vyšší střední třídě. Na zdejším trhu ojetin se hlavně kvůli horším ze zmíněných vlastností propadl do cenového podprůměru. Například exemplář z poloviny osmdesátých let se dá koupit už od 15 tisíc korun v horším stavu a za 25 tisíc v solidní kondici.
Auta ročníku 1989 bývají za 50 tisíc a obyčejněji vybavené Renaulty 25 ze závěru jejich výroby v roce 1993 stojí kolem 75 tisíc korun. Zhruba deset tisíc korun se připlácí za špičkové provedení Baccara a o 20 tisíc korun je dražší turbodiesel, jediný úsporný motor typu. Renaulty 25, zvláště v modernizované verzi od ročníku 1989 nezůstávají v bazarech či v inzertních rubrikách bez zájmu. Vozy typicky francouzsky měkké v podvozku i v čalounění kupují vyznavači pohodlí, cestující zvláště na dlouhých trasách. Nebo lidé, kteří nechtějí či nemohou při koupi auta složit větší částky a raději platí víc až v provozu. U jetého Renaultu 25 je třeba počítat asi s desetilitrovou spotřebou na volných silnicích a od 13 do 16 litrů na 100 kilometrů auto bere ve městě. Ve stáří Renault 25 dost citelně ztrácí na spolehlivosti a k zásadním problémům přitom patří hlavně jeho elektrovýbava, která je v typu zvlášť bohatá, a tudíž široce riziková. Za zmínku přitom stojí fakt, že model mohl mít už v polovině osmdesátých let velmi pokrokový palubní počítač, někdy dokonce i mluvící. Motory sice vydrží dost, ale jsou od základu hlučné a někdy se přehřívají. K jejich problémům patří také nevyrovnaný chod a rovněž elektronický management. Z převodovek často uniká olej, kvůli málo trvanlivým a praskajícím manžetám odcházejí poloosy. Ve výčtu nevýhod nemůže chybět ani poměrně drahý servis. K přednostem jednoho z nejlevnějších velkých automobilů na zdejším trhu ojetin patří kromě zmíněného komfortu a bohaté výbavy také jeho bezpečnost. Renault 25 je k mání s benzinovými motory 2.0, 2.2, 2.5 V6 a 2.85 V6 s výkony od 76 do 118 kilowattů (103 až 160 koní) a s turbodiesely 2.1 o výkonech 51 a 63 kilowattů (70 a 85 koní).

PLUSY
- nízká cena ojetin
- zájem na trhu jetých vozů zvlášť o modernizovaný model
- komfort, pohodlí, bezpečnost
- bohatá výbava
- úsporné turbodieselové motory

MINUSY
- menší spolehlivost ve stáří
- poruchová elektrovýbava
- méně trvanlivé poloosy
- dražší náhradní díly a servis
- vyšší spotřeba benzinových motorů
- hlučné motory, někdy s nevyrovnaným chodem
- úniky oleje

Největší konkurenti

Renault 25 s motorem 2.0 ročníku 1992 stojí zhruba 65 tisíc korun a hlavní stejně starou dvoulitrovou konkurenci mu tvoří Opel Omega za 100 tisíc, Ford Scorpio za 105 tisíc, Peugeot 605 za 120 tisíc, Citroën XM za 95 tisíc, Alfa Romeo 164 za 95 tisíc, Audi 100 za 175 tisíc a Mercedes 124 za 190 tisíc korun. "Při jistotě, že nabízený vůz je v pořádku, a bez ohledu na prestiž není Renault 25 špatná volba. Kvalitní posouzení technického stavu je ale u tohoto modelu natolik náročné, že bych i při všech zkušenostech s auty přizval k případné koupi specialistu," říká Tomáš Pánek, vedoucí nákupu největšího autobazaru v zemi AAA Auto Praha. "Ve zmíněné nabídce představuje špičku Mercedes 124 a Audi 100. Tato auta ale stojí zhruba dvaapůlkrát tolik, co Renault 25."

Renault 25