Nedávná "rosnička" televize Nova Michaela Dolinová se ze svého renaulta dlouho neradovala.
"Jezdila jsem asi čtrnáct dní a jednoho rána se probudím a auto nikde. Na policii mi nejdřív řekli, že ho asi odtáhli," vzpomíná na nepříjemný zážitek Michaela Dolinová. Bylo to však horší - s autem se už neshledala.
Jak jste ho měla zabezpečené?
Klasické zamykání zpátečky, ale moc to nepomohlo. Pár dní jsem z toho byla hodně smutná. Zvláštní však je, že skoro víc jsem byla rozladěná z toho, že ukradli i zamatlané a špinavé autosedačky mých dětí. Auto bylo naštěstí pojištěné, takže jsem věděla, že alespoň peníze dostanu zpátky.
A pak jste si pořídila ten samý vůz...
Trvalo asi dva měsíce, než se vyřídily náležitosti s policií a pojišťovnou. Během té doby jsem jezdila tramvají. Po Praze se hromadnou dopravou přemisťovat dá, ale horší to bylo, když jsem potřebovala jet mimo město. Naštěstí tam, kde jsem koupila první auto, měli jedno úplně to samé. Tak jsem si ho pořídila znovu.
Nový scénic si hlídáte lépe?
Auto jsme domů přivezli s tradičními zabezpečovacími prvky, ale trochu zkušenější zloděj je bez problémů překoná. Po čtrnácti dnech jsme si tedy nechali namontovat vyhledávací systém. Obzvlášť manžel si během těch čtrnácti dnů užil své. Třeba ve tři v noci se probudil a šel se podívat, jestli je auto ještě před domem. Zkusila jsem i hlídané parkoviště, ale finančně to z dlouhodobého pohledu stojí stejně a vyhledávací systém funguje, i když parkuji někde jinde.
Proč jste se rozhodla pro Renault Scénic?
Měli jsme felicii a po ní fabii. Ale jak rostly nároky rodiny, snila jsem o autě, které má vzadu tři plnohodnotná sedadla. Při výběru nového vozu jsem dozadu zkoušela dávat dvě dětské autosedačky. Jakmile se ukázalo, že už se mezi ně nikdo nevejde, tak mě to auto přestalo zajímat. Nakonec jsem se rozmýšlela mezi Citroënem Picasso a Renaultem Scenic. Vyhrál Renault, protože se dal koupit jako předváděcí vůz, což se výrazně projevilo na ceně.
A co výběr barvy?
Vždy jsem chtěla mít červené auto, ale nikdy se mi to nedařilo. Za socialismu byl člověk rád, že vůbec nějaké auto koupil, a když jsem si kupovala felicii nebo fabii, tak červenou na skladě zrovna neměli. Červenou jsem si splnila tedy až teď.
Podle čeho jste vybírala autosedačky?
Hlavně jsem vybírala pečlivě. V novinách jsem narazila na jejich test, takže jsem zcela cíleně šla po té, která dosáhla nejlepších výsledků. Poutání dětí do sedaček bych stejně jako svícení po celý rok uzákonila. Vůbec nechápu, jak mohou rodiče vozit své děti nepřipoutané. Přitom kolikrát mají drahý vůz vybavený vším možným, ale dítě jim v autě stojí a sleduje cestu mezerou mezi předními sedačkami.
Jak dlouho řídíte?
Už déle než dvacet let. Řidičák jsem si dělala, ještě když mi bylo sedmnáct, protože jsem v jedné televizní inscenaci musela řídit auto, navíc rovnou mercedes. Byla jsem z toho dost vystresovaná. Nepřidal mi ani věčně křičící instruktor v autoškole. Měla jsem ale štěstí na partnery, kteří mi auto půjčovali a učili mě jezdit. Věřím tomu, že spousta žen řízení raději vzdá, když jim do toho manžel začne mluvit.
A vám manžel do řízení nemluví?
Auto je jediné místo, kde se s mužem dokážu hodně pohádat. Ale většinou mu do toho povídám já. Na můj vkus jezdí příliš agresivně a vypočítavě. Muži mají tu "neuvěřitelnou" schopnost hledat zkratky a výhody, jak někde být co nejrychleji. Přitom já vím, že i když si na své trase někde počkám na semaforu, tak tam dojedu stejně rychle.
Většina žen na své auto úzkostlivě dbá. Jak často ho myjete?
Razím zásadu, že se od auta nesmím ušpinit. Proto ho mám čisté poblíž klik dveří, kufru a víčka palivové nádrže. Jinak to moc neřeším. Když už mám pocit, že to je opravdu potřeba, tak zajedu do myčky. V tom se naštěstí s manželem shodujeme.
Jaké počasí za volantem nesnášíte?
Vadí mi déšť a mokro. Když je sucho, klidně jedu rychleji, ale jak namokne, je ze mě posera, který jede pomalinku a někdy možná až přehnaně opatrně.
Když jste vystoupila z vozu, všiml jsem si, že máte boty s vysokým podpatkem...
Vím, že to není ideální obuv na řízení, ale já v takových botách řídit umím. Sice mám okopané špičky, ale problém mi to opravdu nedělá.
 DOST MÍSTA A BARVA - Michaela Dolinová vždy chtěla mít červené auto a pak také s dostatkem prostoru pro dětské sedačky, ale až teprve u renaultu si svůj sen splnila |
