Nejen žabky a sandály s tenkými pásky, ale ani lodičky s jehlovým podpatkem, boty na vysokém klínku, lyžáky nebo pohorky z túry nejsou vhodné boty pro jízdu autem. Většina řidičů však v takovém obutí za volant alespoň občas sedá.
Při běžném brzdění, kdy vyvineme sílu zhruba 50 až 200 newtonů, nemáme pocit, že by nás nevhodné obutí omezovalo. Velký problém ovšem přichází v okamžiku, kdy musíme rychle zareagovat na krizovou situaci. „V tu chvíli řidič vyvine brzdnou sílu kolem 2500 newtonů – tlačíme na pedál silou rovnající se hmotnosti 250 kilogramů. V tento moment už je vhodné obutí naprosto klíčové,“ popisuje pro iDNES.cz Robert Šťastný z týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti Škody Auto.
V krizové situaci je nejdůležitější za co nejkratší dobu vyvinout co největší tlak - zkrátka prudce dupnout na brzdu. Řídicí jednotka vozu reaguje na rychlost nášlapu. Rozpozná, že jsme se lekli a v kombinaci brzdných asistentů a ABS následně vyvine maximální brzdnou sílu s minimálním možným zpožděním.
„Většina řidičů přitom není schopná bez brzdových asistentů včas a správně brzdit, reagovat. Pokud nebudeme mít vhodnou obuv a noha nám sklouzne nebo se nám zaklíní obuv pod pedály, nebo pokud kvůli příliš široké podrážce nesešlápneme správný pedál, systém nemůže situaci správně vyhodnotit a v krizi nám nepomůže,“ vysvětluje Šťastný.
Český zákon o provozu na pozemních komunikacích obutí za volant nijak jasně nedefinuje. Zmíněno je pouze to, že řidič nesmí jezdit nebezpečně a ohrožovat okolí. „A je to tak správně. Šoféři si mohou zvolit takové obutí, které zajistí bezpečné ovládání jejich vozidla a současně se v něm budou cítit příjemně,“ míní Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Ale odborníci mají pár tipů, jak boty do auta vybrat nebo jaké v autě na řízení vozit. Za volant patří boty, které jsou pohodlné, mají pevnou patu a na noze dobře sedí. Noha by z nich neměla vyklouznout, takže by měly být vyšší. Ovšem ne kotníkové, aby noze řidiče nevzaly potřebnou ohebnost. Také by měly mít nižší podrážku bez vroubků, aby si v nich řidiči zachovali důležitý cit pro pedál a neztratili zpětnou vazbu z auta.
„Vysoké podpatky či rovnou jehly zase způsobí vratkost nohy, což se může vymstít při nutnosti náhle zpomalit. A navíc budou způsobovat problémy s citlivým ovládáním pedálu spojky, zejména při rozjezdu či popojíždění v koloně. Podobně tomu může být s volnými sandály. Nemluvě o žabkách, které se mohou sesmeknout z nohy a v krajním případě dokonce zaklínit pod pedály,“ upozorňuje expert na bezpečnost.
Chytře definovaný je zákon v Británii, kde mají stanoveno, že oblečení a obutí řidiče mu nesmí bránit v náležitém ovládání vozidla. Konkrétní volba je ovšem na něm. „Ostatně právě v této zemi došli provedením průzkumu k závěru, že nekvalitní obutí může být nebezpečné. Celých 27 procent respondentů z řad řidičů přiznalo potíže při řízení kvůli špatné obuvi. A dalších pět procent uvedlo, že špatné boty vedly k nebezpečnému řízení či dokonce k nehodě,“ uvádí Budský.
Pro profesionální řidiče jsou však pravidla přísnější. Pokud policie zastaví člověka za volantem kamionu v nazouvácích, může jej nahlásit úřadu práce a ten mu pak udělí pokutu. Platí pro něj totiž, že musí mít za volantem takové obutí, které umožňuje bezpečné ovládání vozidla.
Ohebné tenisky do zásoby
V čem tedy řídit? Vyhovují například užší textilní či kožené boty s tenčí podrážkou a gumovou špičkou, které jdou snadno ohnout. Boty by také měly větrat a řidič by se v nich měl cítit maximálně pohodlně - neměly by tlačit, aby tak neodváděly řidičovu pozornost od silničního provozu. Pokud žena potřebuje řídit v botách na podpatku, neměl by být jehlový, ale širší a maximálně tři centimetry vysoký. Právě ženám se hodí vozit v autě náhradní tenisky na řízení.
„I pět centimetrů je dle našeho názoru vysoký podpatek. Jako nerizikovou vnímáme maximální tloušťku podrážky maximálně 2 až 3 centimetry. Nejlépe měkká podrážka, která nám umožňuje vnímat kontakt nohy s pedály,“ říká Robert Šťastný.
Test brzdění v různých druzích obuvi
„Vhodné boty je možné vozit s sebou v zavazadlovém prostoru. Řidič se do nich může přezout v létě, kdy při chůzi nosí volné sandály, a také v zimě, kdy nosíme vyšší boty s vysokou a hrubou podrážkou, nemluvě o lyžácích při výletu do hor. Ani galoše či holínky, ve kterých se často vyráží do lesů houbařit, nebudou tím správným obutím pro bezpečné a pohodlné řízení automobilu,“ doplnil Budský.
Někteří řidiči si špatné obutí uvědomí v okamžiku, kdy usedají za volant. A tak často řídí raději bosi. Ale i bosá noha má svá úskalí, především v krizové situaci.
Sedíte správně?Při brzdění je zapojené celé tělo a oporou mu je sedačka. „Náš opěrný a svalový systém pracuje od nohou přes záda až k rukám. Pokud bychom měli opěradlo sedačky příliš sklopené (někteří řidiči v osobních vozech při řízení téměř leží), nemohli bychom se zapřít zády, nohy by neměly oporu. V maximální hloubce stlačení pedálu musí být noha stále mírně pokrčená. Tím zvyšujeme efektivitu brzdění a jistíme se pro případ, že by se nám pedál propadl hlouběji, než jsme čekali,“ vysvětluje Robert Šťastný proč je potřeba být dostatečně blízko volantu. |
„Ačkoli to zákon v naší zemi přímo nezakazuje, my to rozhodně nedoporučujeme. Kryty pedálů nejsou vyvíjené na kontakt s kůží, jsou poměrně úzké a hrubé. Při prudkém brzdění mohou řidiči kvůli bolesti bránit vyvinout potřebný tlak a mohou zranit nohu. Stejně tak u příliš tenké podrážky. Mnozí si také navykli ‚přibržďovat palci‘. V kritické situaci pak nestihnou změnit polohu nohy tak, aby mohli efektivně brzdit. Další riziko představují předměty, které můžeme mít nalepené na noze a nevíme o nich. V krizi není řidič schopný kvůli bolestivému podnětu dostatečně sešlápnout pedál. Textil, jako například ponožky nebo dámské punčochové kalhoty, nemá dostatečnou přilnavost a může způsobit sklouznutí nohy z pedálu,“ upozorňuje Robert Šťastný ze Škody Auto.
To všechno s sebou nese několik cenných metrů brzdné dráhy, které mohou při nehodě zásadně chybět. Podle dopravního experta Romana Budského je totiž nouzové brzdění na evropských silnicích celkem častým jevem. Automobilka Citroen zveřejnila výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že průměrný evropský řidič za svou kariéru musí 142x nouzově zabrzdit, aby zabránil srážce.
Brzdná dráha i o tři metry delší
A není to jen krizové brzdění v případě kolize. Ústřední autoklub České republiky před časem podrobil testu řidiče s různou obuví. A ukázalo se, že špatně obutý řidič prodlužuje brzdnou dráhu svého vozu až o tři a půl metru. Na plné čáře to projely právě tolik oblíbené žabky.
„Podle normy musí osobní auto z padesátikilometrové rychlosti umět zastavit na dráze s maximální délkou 14,2 metru,“ uvedl před časem Igor Sirota z ÚAMK. Octavia s řidičem v pohodlných kožených botách s pevnou podrážkou a patou zastavila dokonce na 12,3 metru. Když pak jel řidič bez bot, brzdil o 2,4 metru déle. Žabky měly brzdnou dráhu 16 metrů. Bez zpevněné paty se nedokázal řidič do pedálů pořádně zapřít a zpocená noha mu po gumové stélce klouzala. Podrobněji jsme dříve psali zde.
Test brzdění v různých druzích obuvi
„Pokud si uvědomíme, že přechod pro chodce je široký tři metry, tak z toho vyplývá, že použití nevhodné obuvi může mít za následek nedobrzdění vozidla a srážku s chodcem,“ doplnil Sirota.
V Německu bez bot? Pokuta!
To byly ostatně důvody, proč v Německu hrozí pokuta v případě, zastaví-li vás policie ve vietnamkách nebo v dřevácích. Zákon, který zakazuje nošení bot, jež nejsou dostatečně uzpůsobené řízení, v Německu platí od roku 1988. Podle nařízení by každý řidič, který bude přistižen naboso, v sandálech, dřevácích, nebo podobných nevhodných botách, měl zaplatit pokutu 30 eur.
Obutí tam zohledňuje i pojišťovna, která v případě kolize nemusí uhradit škodu vzniklou z důvodu dopravní nehody. U nás zatím takové případy známé nejsou.
„Pojišťovnu zajímá příčina pojistné události. Pokud tuto příčinu policie do protokolu zavede, pojišťovna by se tím zabývala, ale takový případ se zatím nestal,“ uvedl Václav Bálek, mluvčí pojišťovny Allianz.
A jak je to s řidiči jednostopých vozidel? Motorkáři by měli na kvalitní boty pamatovat dvojnásob, ačkoliv ani po nich to žádný zákon nevyžaduje. „Ale z výzkumu provedeného ve Francii plyne, že zhruba 30 procent motocyklistů s nekvalitní obuví utrpí zranění nohou a současně že ti, kteří nosí náležité motorkářské boty, se vystavují zhruba o 30 procent nižšímu riziku, že si při nehodě vážně zraní nohy,“ doplnil statistiky Budský.
V řadě států Evropské unie nezahájí zkušební komisař jízdní zkoušku budoucího motocyklisty, pokud není oblečen do kvalitního obleku z pevného materiálu a nemá kvalitní rukavice a boty (Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko,Estonsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko).
