K čemu je tažné lano, které se roky vozí v kufru auta, a když konečně nadejde jeho příležitost, tak praskne při prvním škubnutí taženým vozem? Nebo bezpečnostní alarm, který vybíjí akumulátor či spouští poplach, kdy se mu zachce? A co různé indikátory dobití baterie, které sice na pohled jen hrají pestrými barvami kontrolek, ale ve skutečnosti nekontrolují zhola nic? Jaký má smysl hasicí přístroj, který si s ohněm neporadí? Nebo různé drážky telefonů či zrcátka s ostrými hranami, jež i při menší kolizi rozrazí řidiči nebo spolujezdci koleno nebo hlavu? Takové otázky nejsou na zdejším trhu motoristických doplňků nemístné. Řidič, který si chce vylepšit automobil, totiž má třiceti - až čtyřicetiprocentní naději, že koupí špatně - třeba zrovna některý ze zmíněných nebo docela jiných nepovedených kusů. Tak charakterizuje situaci v obchodu s doplňkovým automobilovým a motocyklovým sortimentem Josef Pokorný, který se na Ministerstvu dopravy a spojů České republiky zabývá schvalováním na tuzemských silnicích.
V košíku problematických nákupů jsou podle zkušeností odborníků jak drobnosti, které jenom neplní slíbené poslání, tak i výrobky, jež ohrožují auta i jejich pasažéry. Bezvýjimky se jedná o zboží, které se na pulty dostalo bez úředního schválení. "Ale ať je podíl neschváleného zboží na zdejším trhu autoa motodoplňků jakkoliv varující, situace se ve skutečnosti přece jen lepší," říká Josef Pokorný. Ještě před necelými dvěma roky odhadoval zastoupení solidních výrobků na necelou polovinu a začátkem devadesátých let, kdy se i v motorismu otevřela stavidla podnikání a dovozům z ciziny, se v zemi prodávalo až osmdesát procent motoristického příslušenství, které neodpovídalo zdejším předpisům nebo bylo neschválené. "Připouštím, že zhruba třetinu sortimentu veškerých doplňků tvoří zbytečnosti, jež řidiči ani bezpečnosti silničního provozu nemohou nijak prospět," potvrzuje Václav Zilvar, který se v Praze věnuje velkoi maloobchodu se zmíněným zbožím.
Značky mluví jasnou řečí
Každý prodaný doplněk, který je určen k pevné instalaci do motorového vozidla, podléhá úřednímu schválení. "Zásada, jak nekoupit nekvalitní či dokonce škodlivé zboží, je i pro laiky jednoduchá: nebrat nic, co není k použití v autech či na motocyklech schváleno a úředně označeno," radí Josef Pokorný a vypočítává symboly, které uznané výrobky označují: nejobvyklejší je tuzemská čtvercová schvalovací značka "ATEST 8 SD" s příslušným číslem schválení, další je obdélníková homologační značka podle Evropské unie symbolizovaná znakem "e 1" a doplněná rokem vydání a homologačním číslem nebo kulatá homologační značka podle Evropské hospodářské komise OSN, představovaná písmenem "E" s číslem příslušného státu v kruhu a přidělenými schvalovacími čísly. Disky či brzdové destičky mohou být označeny rovněž vylitým nebo vyraženým celoevropsky uznávaným německým symbolem "KBA". "Některý z těchto znaků musí být buďto na výrobku samém, nebo na jeho obalu, případně v návodu k obsluze," sděluje Josef Pokorný. "Výrobky, které označení nemají, pravděpodobně schváleny nejsou a jejich nákup zásadně nedoporučuji. Podobné je to s různými motoristickými službami - úpravami vozidel. Ať člověk, který nabízí tunning motoru či karoserie, předloží certifikát, který ho k tomu opravňuje. Kdo tak učinit nemůže, ten vůz svým zásahem pravděpodobně poškodí či přiblíží konci. Neodborně upravené auto rovněž může škodit životnímu prostředí." Doplňky, které s motorovým vozidlem pevně spojeny nejsou, a přesto v něm posádce slouží, oficiální schválení nepotřebují. To ale neznamená, že nezaslouží pozornost. "Hledí se na ně jako na zavazadla, za která nese odpovědnost řidič. Musí je umístit a používat tak, aby například při prudkém brzdění nebo při nehodě v autě svým pohybem nezranily posádku," připomíná ředitel tuzemské dopravní policie Zdeněk Bambas.
Schválení podléhá teploměr i tunning
Nabídka motoristického příslušenství v obchodech se lepší - třeba už jen proto, že si obchodníci nechtějí dělat problémy s obchodní inspekcí. "To se poslední dobou projevilo hlavně v supermarketech velkých obchodních řetězců: zatímco ještě před necelými dvěma roky byly jedním z největších zdrojů problémů a jejich nabídka si v mnohém nezadala s tržišti, nyní z našich průzkumů vyplývá, že tam není neschváleného motoristického zboží víc než dvacet procent," konstatuje Josef Pokorný. "Manažeři supermarketů dokonale využili svoje možnosti tlaku na dodavatele a z nabídek si vybírají daleko pečlivěji." Zcela jasno ještě nemají ani sami motoristé, kteří při nákupu autoči motopříslušenství preferují okolnost, zda se jim kus líbí, před jistotou, zda je schválen k užívání. A plně si neuvědomují, že úřednímu schvalování podléhá doslova vše - od maličkých teploměrů třeba až po nejsložitější tunningové úpravy podvozků či karoserií. "Lidé doplácejí na svoji neznalost," potvrzuje vedoucí stanice Ústavu silniční a městské dopravy v Praze-Chodovci Pavel Ferro a vypočítává nejproblematičtější doplňky, kvůli kterým mívají auta v STK potíže: mračítka světlometů, zatemňovací fólie na sklech, voňavé stromečky ve výhledu z oken, neschválené spoilery, nálepky na sklech, nevyhovující střední brzdová světla, překryty předních a zadních světel...
Hrozí pokuty i STK
Josef Pokorný z ministerstva dopravy míní, že přísnější na uživatele neschválených motoristických doplňků by měla být policie. "Nemyslím, že v této oblasti máme významnější dluhy," oponuje šéf dopravní policie Zdeněk Bambas. "Lidé si jen neuvědomují, že policista třeba při čekání na doklady zrakem auto kontroluje a hledá případné chyby či závady. Jízdu s neschváleným či nepovoleným motoristickým příslušenstvím považujeme za dopravní přestupek, který podléhá pokutě do tisíce korun na místě a do dvou tisíc ve správním řízení. Rovněž lze u vozidla zadržet osvědčení o technickém průkazu a nařídit prohlídku ve stanici technické kontroly ještě před vypršením její platnosti."
viz. Nejrychlejší... str. 4
Pravděpodobnost rizika koupě neschválených motoristických doplňků
tržiště 80 %
obchody benzinových čerpadel 40 %
malé prodejny autodoplňků 30 %
supermarkety 20 %
větší specializované obchody 10 %
značkoví prodejci 5 %
Pramen: Průzkumy odborných pracovníků Ministerstva dopravy a spojů ČR
V košíku problematických nákupů jsou podle zkušeností odborníků jak drobnosti, které jenom neplní slíbené poslání, tak i výrobky, jež ohrožují auta i jejich pasažéry. Bezvýjimky se jedná o zboží, které se na pulty dostalo bez úředního schválení. "Ale ať je podíl neschváleného zboží na zdejším trhu autoa motodoplňků jakkoliv varující, situace se ve skutečnosti přece jen lepší," říká Josef Pokorný. Ještě před necelými dvěma roky odhadoval zastoupení solidních výrobků na necelou polovinu a začátkem devadesátých let, kdy se i v motorismu otevřela stavidla podnikání a dovozům z ciziny, se v zemi prodávalo až osmdesát procent motoristického příslušenství, které neodpovídalo zdejším předpisům nebo bylo neschválené. "Připouštím, že zhruba třetinu sortimentu veškerých doplňků tvoří zbytečnosti, jež řidiči ani bezpečnosti silničního provozu nemohou nijak prospět," potvrzuje Václav Zilvar, který se v Praze věnuje velkoi maloobchodu se zmíněným zbožím.
Značky mluví jasnou řečí
Každý prodaný doplněk, který je určen k pevné instalaci do motorového vozidla, podléhá úřednímu schválení. "Zásada, jak nekoupit nekvalitní či dokonce škodlivé zboží, je i pro laiky jednoduchá: nebrat nic, co není k použití v autech či na motocyklech schváleno a úředně označeno," radí Josef Pokorný a vypočítává symboly, které uznané výrobky označují: nejobvyklejší je tuzemská čtvercová schvalovací značka "ATEST 8 SD" s příslušným číslem schválení, další je obdélníková homologační značka podle Evropské unie symbolizovaná znakem "e 1" a doplněná rokem vydání a homologačním číslem nebo kulatá homologační značka podle Evropské hospodářské komise OSN, představovaná písmenem "E" s číslem příslušného státu v kruhu a přidělenými schvalovacími čísly. Disky či brzdové destičky mohou být označeny rovněž vylitým nebo vyraženým celoevropsky uznávaným německým symbolem "KBA". "Některý z těchto znaků musí být buďto na výrobku samém, nebo na jeho obalu, případně v návodu k obsluze," sděluje Josef Pokorný. "Výrobky, které označení nemají, pravděpodobně schváleny nejsou a jejich nákup zásadně nedoporučuji. Podobné je to s různými motoristickými službami - úpravami vozidel. Ať člověk, který nabízí tunning motoru či karoserie, předloží certifikát, který ho k tomu opravňuje. Kdo tak učinit nemůže, ten vůz svým zásahem pravděpodobně poškodí či přiblíží konci. Neodborně upravené auto rovněž může škodit životnímu prostředí." Doplňky, které s motorovým vozidlem pevně spojeny nejsou, a přesto v něm posádce slouží, oficiální schválení nepotřebují. To ale neznamená, že nezaslouží pozornost. "Hledí se na ně jako na zavazadla, za která nese odpovědnost řidič. Musí je umístit a používat tak, aby například při prudkém brzdění nebo při nehodě v autě svým pohybem nezranily posádku," připomíná ředitel tuzemské dopravní policie Zdeněk Bambas.
Schválení podléhá teploměr i tunning
Nabídka motoristického příslušenství v obchodech se lepší - třeba už jen proto, že si obchodníci nechtějí dělat problémy s obchodní inspekcí. "To se poslední dobou projevilo hlavně v supermarketech velkých obchodních řetězců: zatímco ještě před necelými dvěma roky byly jedním z největších zdrojů problémů a jejich nabídka si v mnohém nezadala s tržišti, nyní z našich průzkumů vyplývá, že tam není neschváleného motoristického zboží víc než dvacet procent," konstatuje Josef Pokorný. "Manažeři supermarketů dokonale využili svoje možnosti tlaku na dodavatele a z nabídek si vybírají daleko pečlivěji." Zcela jasno ještě nemají ani sami motoristé, kteří při nákupu autoči motopříslušenství preferují okolnost, zda se jim kus líbí, před jistotou, zda je schválen k užívání. A plně si neuvědomují, že úřednímu schvalování podléhá doslova vše - od maličkých teploměrů třeba až po nejsložitější tunningové úpravy podvozků či karoserií. "Lidé doplácejí na svoji neznalost," potvrzuje vedoucí stanice Ústavu silniční a městské dopravy v Praze-Chodovci Pavel Ferro a vypočítává nejproblematičtější doplňky, kvůli kterým mívají auta v STK potíže: mračítka světlometů, zatemňovací fólie na sklech, voňavé stromečky ve výhledu z oken, neschválené spoilery, nálepky na sklech, nevyhovující střední brzdová světla, překryty předních a zadních světel...
Hrozí pokuty i STK
Josef Pokorný z ministerstva dopravy míní, že přísnější na uživatele neschválených motoristických doplňků by měla být policie. "Nemyslím, že v této oblasti máme významnější dluhy," oponuje šéf dopravní policie Zdeněk Bambas. "Lidé si jen neuvědomují, že policista třeba při čekání na doklady zrakem auto kontroluje a hledá případné chyby či závady. Jízdu s neschváleným či nepovoleným motoristickým příslušenstvím považujeme za dopravní přestupek, který podléhá pokutě do tisíce korun na místě a do dvou tisíc ve správním řízení. Rovněž lze u vozidla zadržet osvědčení o technickém průkazu a nařídit prohlídku ve stanici technické kontroly ještě před vypršením její platnosti."
viz. Nejrychlejší... str. 4
Pravděpodobnost rizika koupě neschválených motoristických doplňků
tržiště 80 %
obchody benzinových čerpadel 40 %
malé prodejny autodoplňků 30 %
supermarkety 20 %
větší specializované obchody 10 %
značkoví prodejci 5 %
Pramen: Průzkumy odborných pracovníků Ministerstva dopravy a spojů ČR
