Řidiči při první pomoci selhávají

- Přestože kdekdo ví, že poskytnutí první pomoci zraněnému při dopravní nehodě je morální i zákonnou povinností, netenčí se davy těch, kdož jen bezradně postávají opodál nebo od neštěstí rovnou ujedou. Z policejních statistik plyne, že vloni se tak zachovalo přes sedmnáct tisíc řidičů. Jen holou spekulací je přitom úvaha, zda to byly desítky, či dokonce stovky životů, které mohlo zachránit víc lidské obětavosti a znalosti základů první pomoci.
"Často je to jen formalita, kterou se nikdo příliš nezdržuje. Proto ji málokdo skutečně ovládá," říká o nedostatečné výuce první pomoci v autoškolách šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz. Přitom riziku dopravní nehody se vystavuje každý, kdo usedne do motorového vozidla, ať už za řízení nebo na místo spolujezdce.

Nemorální výmluvy

"Podle mého názoru to víc než lhostejnost je obyčejný strach lidí, že zraněnému ublíží, což pramení právě z neznalosti základů první pomoci," doplňuje Schwarz. Zákon sice zahrnuje povinnost poskytnout první pomoc, ale zároveň přiznává, že člověk tak může učinit pouze v rámci svých znalostí a možností. "Poskytnout první pomoc musíme jen za předpokladu, že se tím sami neohrozíme," upřesňuje právník Michal Dlabola z evropské právní pojišťovny D.A.S. a doplňuje,že právě tím lidé často vysvětlují svou nečinnost u tragédií. "Při krvácivém zranění se někteří řidiči vymlouvají - byť to je vysoce nemorální - hlavně na riziko přenosu infekčního onemocnění," tvrdí Dlabola. Lékárnička v automobilu by však měla obsahovat přinejmenším hygienickou roušku či gumové rukavice, které mohou rizika infekčních nákaz zmenšit. "A navíc: pokud někdo ujede z místa nehody, bude jen těžko vysvětlovat, proč se nepokusil poskytnout pomoc. V takovém případě musí být zřejmé, že řidič jel pro pomoc, kterou evidentně nemohl přivolat jiným způsobem. Jinak mu hrozí dokonce trest odnětí svobody," upozorňuje Josef Daniška z dopravní policie.

Pomáhá málokdo

Jen zřídka se u dopravních nehod záchranáři setkávají s tím, že někdo zraněným účinně pomáhá. "Lidé spíš postávají kolem a radí," stěžuje si Zdeněk Schwarz a ze zkušeností dodává, že když už někdo první pomoc poskytuje,měl by se vyvarovat několika nejčastějších chyb. "Ze všeho nejdřív je nutné zraněnému zaklonit hlavu, ne mu ji podložit. Je přece nezbytné dostat dýchací cesty do přímky a zprůchodnit je," radí Schwarz. Místo zmíněného postupu se však lékaři záchranné služby u nehod často setkávají s alibismem, který charakterizuje věta: "Nechtěli jsme s ním hýbat, co kdyby měl poraněnou páteř." Přestože nebezpečí zranění páteře bývá skutečně vysoké,je podle slov šéfa pražských záchranářů v případě zástavy dýchání nebo srdeční činnosti prvořadé člověka oživit. "Výzkum dokázal, že většina zraněných umírá na dechové komplikace, kterým se často dalo jednoduše zabránit," potvrzuje také Karel Cvachovec, vedoucí kliniky anesteziologie a resuscitace pražské nemocnice v Motole.

Zásah má svá pravidla

Jak tedy postupovat při nehodě se zraněním lidí? Nejprve je nutné rychle zhodnotit situaci, zabránit dalším možným škodám a přivolat lékařskou pomoc. Je-li to možné, mělo by následovat vyproštění zraněných z havarovaného vozidla. Ačkoliv to zřejmě bude obtížné, měli by lidé poskytující pomoc udržovat ve stejné ose hlavu, krk a trup zraněného a přitom mu nepohybovat prudčeji hlavou. Opatrně při zlomeninách - nehodou postižený člověk by měl mít co nejméně bolesti. Další postup je dán stavem zraněného.

Pokud je při vědomí, tak je na místě...

  • ... zeptat se,zda má bolesti za krkem nebo v zádech a jestli hýbe nohama a rukama. Pokud bolesti nemá a končetinami pohne,pravděpodobně není poraněna páteř.
  • ... zastavit mu krvácení a alespoň provizorně převázat všechny rány.
  • ... přikrýt zraněného dekou, aby zůstal v teple.
  • ... zásadně mu nedávat jíst ani pít.
  • ... povídat si se zraněným a odpoutat jej od bolesti, než přijede lékař.
Pokud zraněný upadl do bezvědomí, tak je nezbytné...
  • ... zjistit základní životní funkce - dýchání a krevní oběh. Ten je lepší ověřit na krčních tepnách, neboť špatně hmatný puls na rukách může být výsledkem jejich zranění.
  • ... uložit ho - pokud dýchá a funguje mu krevní oběh - do stabilizované polohy, která umožní, aby zůstaly průchozí dýchací cesty a případné zvratky volně odcházely z těla. Pokud nelze vyloučit poranění páteře, je na místě mimořádná opatrnost a při ukládání zraněného do stabilizované polohy je vhodný mírný tlak ve směru osy hlava - tělo - trup.
  • ... okamžitě - když zraněný nedýchá a nemá hmatný puls - zahájit resuscitaci. Nejčastější příčinou zástavy dechu bývá zapadlý jazyk, k jehož uvolnění často stačí zaklonit zraněnému hlavu, otevřít mu ústa a předsunout dolní čelist. Překážkou v dýchacích cestách mohou být také umělé zuby, cizí těleso nebo zvratky. Pokud pacient sám nezačne dýchat, musí následovat dýchání s úst do úst. Při vdechnutí by se postiženém u měl pohnout hrudní koš, nos postiženého se drží pouze při vdechu. Srdeční masáž, která je na místě při zástavě oběhu, spočívá ve střídavém stlačování a uvolňování hrudníku zraněného oběma rukama (přeloženýma přes sebe) o tři až pět centimetrů. Když resuscitují dva lidé, je poměr vdechu a srdeční masáže 1:5. Je-li zachránce sám, tak se poměr mění na 2:15. Oživování má trvat, dokud se zraněnému neobnoví životní funkce, nejlépe však až do příjezdu záchranné služby. Snad se mezitím podaří také zastavit krvácení a alespoň provizorně převázat rány.
Jak volat záchrannou službu

Předpokladem včasné pomoci od záchranné služby je rychlá a úplná informace o neštěstí na bezplatnou linku 155. Pokud toho volající v šoku není schopen, měl by umožnit dispečerovi, aby se na vše vyptal. Určitě je nutné vědět:
  • Co se přesně stalo, aby záchranáři správně posoudili, jakou pomoc vyslat.
  • Kde se nehoda stala, místo je dobré označit výrazným orientačním bodem - např. křižovatka, poslední vesnice,odbočka, kilometrovník, číslo dálnice.
  • Při volání z mobilního telefonu je důležité i místo, z něhož žadatel telefonuje, neboť spojena může být i vzdálenější tísňová linka.
  • Alespoň základní informace o postiženém - pohlaví, přibližný věk, počet zraněných, laický popis úrazů... Pomoc by měl volat člověk, který zraněné viděl.
  • Celé jméno a telefon, ze kterého žadatel o pomoc volá, aby záchranáři mohli ověřit, zda je někdo zlomyslný neburcuje nadarmo.

Pramen: Záchranná služba hlavního města Prahy

Stabilizovaná poloha

Ruku postiženého je nutné přiložit co nejtěsněji k trupu a posunout co nejdál pod jeho hýždě (1). Poté ohnout jeho bližší nohu v koleni (2) ,uchopit zraněného za rameno a kyčle a otočit ho na druhý bok (3). Ruku, která je teď pod tělem, ohnout v lokti a trochu povystrčit (4). Druhou ruku dát pod bradu pacienta (5).

Pramen: Memorix, Scientia Medica

Takto by měla vypadat záchrana zraněného v ideálním případě. Zatímco se postiženému dostává nezbytné pomoci, je přivolávána lékařská pomoc.