Včetně zatím posledního modelu Dawn. Opulentního kabrioletu, který má německé srdce a nestárnoucí britský šarm.
Jachta a Rozkoš
Vzduch se tetelí nad rozpáleným asfaltem a rozmazává kopce na horizontu. Mohutný dvanáctiválec se zhluboka nadechne, až zvedne předek luxusní jachty na čtyřech kolech podobně jako rozbouřené moře. Pedál na zemi, vítr ve vlasech. Ten pocit se popisuje těžko, je to nádhera.
Dvě a půl tuny už sviští, jako když se hrne lavinový masiv. Rychle, tiše a zároveň s hlubokým, leč něžným hřměním. Na palubě byste řekli, že sedíte v elektromobilu. Vidlicový benzíňák s objemem 6,6 litru a přímým vstřikováním ale sílu nijak neskrývá, všech 571 koní posílá s nadšením dozadu. A jak ženou! Za pět sekund je auto na stovce. Asi za půl minuty už pádí rychlostí 250 km/h. Rychleji nemůže, brání mu elektronika. Ale dawn by rád, věřte mi.
Když britští gentlemani v tvídových sakách nový model Dawn před dvěma lety představovali na západním pobřeží Jihoafrické republiky, vzali hosty mezi vinice jednoho z nejznámějších světových šperkařů Laurence Graffa. Já výletní jachtě z Goodwoodu ukazuju klikaté okresky na hranici Prahy. Aby nezpychla. Je to trochu nemístné, ale zrovna projíždíme vísku Rozkoš. Náhoda? Kdeže.
Rád rozmazlí
Slunce pálí do kůže bavorské býčky žijících na hřebenech Alp. Povalují se na polích roztahaných vysoko nad mořem, aby je neštípali komáři. Jejich kůže je pak hezky hladká. V Goodwoodu ji vyčiní a začnou s ní pracovat. Kůži zchladí na minus deset stupňů, pak prudce ohřejí na bod varu. Potom jde opětovně k ledu. Takto pořád dokola, deset dní v kuse. Když vydrží, je hodna dvou zlatých písmen R, která švadleny vyšívají do hlavových opěrek pochopitelně ručně. Rolls-Royce své majitele rozmazluje, jak může.
Šéf nejluxusnější automobilky světa Torsten Müller-Ötvös o dawnu s nadšením říká, že je nejvíc sexy rollsem, který v Goodwoodu vyrobili. Dvaadvacet sekund autu trvá, než svlékne plátěnou střechu. A pak není důvod, proč tomu nevěřit. Múzou byl pro návrháře Rolls-Royce Silver Dawn z 50. let, dnes jedno z nejvzácnějších aut na světě. Pojí je jméno i soška Spirit of Ecstasy, tomu ornamentálnímu znaku vozů Rolls-Royce se také familiérně říká „Emily“.
Na předku kapoty ji mají vozy Charlese Rollse a Henryho Royce už 107 let a u dawnu je o centimetru a půl výš, aby na ni dohlédli i ze zadních sedadel.
I kdyby na jeden den v roce
Zatímco v honosném phantomu má z rádia preludovat Beethoven, dawn vyžaduje odvaz, trochu funku, podobně jako kupé Wraith. S ním toho má dawn mnoho společného, celou techniku. Angličané nicméně upravili nastavení vzduchového podvozku, stabilizátory, snížili čelní sklo a vyměnili osmdesát procent karosářských dílů. V Goodwoodu proto srovnání s rychlým kupé neslyší rád. Nedej bože, aby někdo v Rolls-Roycu zmínil BMW 7, ze kterého je vypůjčená technika.
Přitom německé srdce je skvělé a šarmantní Brit s ním dokonale ladí. Všech 571 koní je v urputném trysku těsně nad pěti tisíci otáčkami a v šesti už potí krev. Točivý moment dosahuje v 1500 otáčkách ohromných 780 Nm. Nemít soška Emily křídla z nerezové oceli, jistě by jí vlála.
Dawn je tak nejenom designovou perlou a nejluxusnějším kabrioletem světa, ale ještě umí řidiči na silnici předat kus své rozvernosti. Pro upřesnění: ve slovníku Rolls-Roycu se slovo „sport“ nevyskytuje, bylo by to, ehm, nemístné .
Cena? Od nějakých osmi milionů do dna vašeho účtu. To kdybyste chtěli na přístrojovou desku třeba lipové dřevo ze zahrádky nebo úplně stejnou barvu, jakou mělo vaše první auto. I to v Goodwoodu umějí.
Britové si potrpí na dobrá auta. Když už je na ostrovech jednou pěkně, chtějí vyrazit s tím nejlepším. A zároveň rádi říkají, že i kdyby jen jeden den v roce mělo být hezky, vyplatí se mít v garáži schovaný kabriolet. Být to právě dawn, s radostí jim věřím.
