Plug-in hybridním elektromobilům je občas nasazována psí hlava za to, že si na elektromobily jen hrají, ale jejich spotřeba, a tedy i emise jsou mnohem větší, než automobilky udávají. Což může, ale také zdaleka nemusí být pravda. Záleží na tom, zda je řidiči používají způsobem, na který jsou jejich technologie koncipovány. Při správném použití umí být plug-in hybridní automobil velmi úsporný.
Jak funguje plug-in hybrid
Plug-in hybrid (označuje se i zkratkou PHEV) je kombinací elektromobilu a vozidla se spalovacím motorem. Vozidlo umí jet pouze na elektřinu, může jet jen s využitím spalovacího motoru, obě technologie navíc mohou vhodným způsobem síly spojit. V jakém režimu bude vozidlo fungovat může být jak rozhodnutím řidiče, tak řídícího systému vozidla.
Výhradně elektrický pohon se zpravidla využívá při nižších rychlostech do cca 70–80 km/h při jízdě ve městě, kde dává elektrický pohon největší smysl – zejména proto, že nulové lokální emise mají největší význam v místech, kde dýchá nejvíce lidí a kde zplodiny spalovacích motorů páchají největší škody.
Jízda se spalovacím motorem naopak dává největší smysl při vysokých rychlostech na dálnici, kde je spotřeba při jízdě nejvyšší a elektrická jízda s malým akumulátorem méně efektivní. V bezprostředním okolí nebývá hustší zástavba, a tedy ani lidé, do jejichž plic by zplodiny pronikaly. Tankování paliva stále představuje nejrychlejší doplnění energie do vozidla, což dává spalovacímu pohonu výhodu na velmi dlouhých cestách.
Kombinace pohonů je využívána zejména při rozjezdech, kdy vždy mnohem rychleji zafunguje elektromotor a přinejmenším tak pokryje dobu, než se roztočí turbo (dnes ho má valná většina motorů) a spalovací motor se dostane do správných provozních otáček. Stejně tak zabírá při akceleraci, vozidlo i s menším agregátem pak může reagovat až se sportovní vervou.
3. prosince 2019 |
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvJak se má jezdit s plug-in hybridem
Uživatelskou pointou plug-in hybridu je, že s ním můžete na určitou vzdálenost jet jako s čistým elektromobilem. Zpravidla to bývá v rozsahu 30–70 kilometrů, což podle průzkumů odpovídá běžnému dennímu nájezdu těch, co rozvezou děti do školy a dojedou do práce. Po tuto dobu využíváte výhod elektromobilu – ticho a klid v kabině, živost a pružnost pohonu – ekologického a za určitých podmínek i cenově výhodného provozu. Zároveň ale můžete okamžitě vyrazit na cestu do Košic, aniž byste po cestě řešili nabíjení.
V praxi to třeba vypadá tak, že po malém městě či satelitu, kde bydlíte, jedete ráno čistě elektricky, najedete na dálnici, spustí se spalovací motor, na fosilní paliva dosvištíte do Prahy, kde se po zpomalení rychlosti spalovací motor vypne a dál po městě jedete na elektřinu. Některé vozy dokonce umí kombinaci fosilní paliva / elektřina rozpočítat podle trasy zadané do navigace, přičemž v Německu je již při vjezdu do některých měst spalovací motor vypnut při průjezdu kolem „uvítací“ značky na kraji města.
Jakmile klesne nabití akumulátoru pod stanovenou mez – vždy je ale schována rezerva na pomoc s rozjezdy a akcelerací – je k pohonu využíván spalovací motor až do chvíle, než akumulátor opět nenabijete. A přesně v tomto momentu je celý zakopaný pes.
Vybitý plug-in hybrid je horší než obyčejný „spalovák“
Chybou mnohých řidičů, co si pořídili nebo v práci nafasovali plug-in hybridy především jako nástroj snadného parkování v městských zónách, je, že vozidla nenabíjejí a jezdí s nimi jako s auty se spalovacím pohonem. Což je problém, protože plug-in hybrid je oproti vozidlu s konvenčním pohonem těžší – musí vozit celou elektrickou výzbroj a zejména akumulátor, přičemž jen jeho hmotnost může hravě překročit metrák. Vyšší hmotnost = vyšší spotřeba = vyšší emise.
Plug-in hybrid je potřeba dobíjet, a proto pro něj platí stejné pravidlo jako pro čisté elektromobily: Pokud nemáte plug-in kde nabíjet, ještě pro vás k jeho koupi nenastal vhodný čas. Veřejná nabíjecí síť sice rychle houstne, ale stále není pohodlné na ni být zcela odkázán.
PHEV vozidlo je koncipováno tak, že jej večer připojíte do elektrické sítě a ráno usednete do vozu s úplným akumulátorem. Zbytek obstará příležitostné nabíjení na parkovištích během nákupů a dalších pochůzek. V takovém režimu jsme s Mercedesem A250e jezdili za 3,2–4,1 litrů benzínu na sto kilometrů (kombinace dálnice, město, okresky) podle toho, jak těžkou nohu jsme za jízdy měli. Pokud bychom nenabíjeli, bylo by to minimálně o 2–3 litry více. A pokud bychom jezdili především po městě, bylo by to ještě o poznání méně. Zároveň jsme na 100 km průměrně spotřebovali 7,2 - 8,9 kWh elektřiny.
Ale abychom vše neházeli jen na nevhodné užívání řidiči, většina plug-in hybridů má jednu systémovou slabinu, pomalé nabíjení. Těch 10–20 kWh, které akumulátor PHEV dokáže uložit, sice doma přes noc hravě doplníte z obyčejné zásuvky k vozidlu přibaleným kabelem, ale při příležitostném nabíjení není obvyklých 3,5 nebo 7 kW max. nabíjecího výkonu žádná hitparáda. Za hodinu nákupu tak dobijete přinejlepším třetinu až polovinu kapacity.
Rychlé dobíjení u PHEV
Pouze dva výrobci nabízí plug-in hybridní vozidla s rychlým DC nabíjením – Mercedes a Mitsubishi, přičemž japonský výrobce nyní v Evropě své aktivity omezuje, a s rychlým nabíjením PHEV tak možná na českém trhu v dohledné době zůstane ve větší míře jen Mercedes.
My jsme vyzkoušeli plug-in hybridní Mercedes A250e. Ten lze v domácích podmínkách nabíjet rychlostí 7 kW (dvě fáze, 16 A), stejně tak při příležitostném nabíjení na AC nabíječkách. Po připojení k rychlé DC nabíječce (standardní CCS) pak vozidlo plní akumulátor skoro v celém rozsahu výkonem 22 kW, přičemž se na něj dostane jen několik desítek sekund po startu nabíjení. Ve špičce dosáhl 24 kW, nad 98 % klesl na 18 kW. Na 80 % kapacity jsme se dostali za 20 minut, zcela plný akumulátor jsme měli po 27 minutách nabíjení.
To znamená, že i na dlouhých cestách můžete mít elektrický pohon kdykoli k dispozici a držet se hodnot spotřeby a emisí, které více odpovídají oficiálním údajům. Stačí občas zastavit na benzínce na toaletu nebo u obchodního centra na kávu.
Pokud vám přijde 22 kW na DC nabíječce málo, je potřeba si uvědomit, že jde o akumulátor s kapacitou 10,6 kWh, a protože vhodný nabíjecí proud je v korelaci s kapacitou, je 22 kW nabíjení u 10,6kW akumulátoru pro články podobná zátěž, jako 100 kW nabíjení u 50kW akumulátoru. Víc už by byla pro použitý akumulátor zbytečně vysoká zátěž.
Závěr
Ačkoli mnohé automobilky tvrdí opak, rychlé DC nabíjení dává u PHEV vozidel smysl, zejména pokud toho často hodně najedete. Umožní totiž využívat elektrický pohon i na cestách, kde plug-in hybridní modely bez rychlého nabíjení fungují v podstatě již jen jako obyčejná auta se spalovacím motorem. A s tlouštíkem na zadních sedačkách.