Finální výrobci vozidel zvýšili tržby o 4,2 procenta na 632,4 miliardy korun a dodavatelé dílů o 7,8 procenta na 447,1 miliardy korun. Nejvýznamnějším odbytištěm automobilek byly stále země Evropské unie s podílem přes 80 procent. Největším trhem bylo Německo s 29,6 procenta.
Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně.
„Automobilový průmysl se už třetím rokem potýká s kombinací mnoha negativních faktorů. I když si rok 2021 patrně zapamatujeme jako rok čipové krize, s problémy se nepotýkali jen odběratelé polovodičů. Dodavatelské řetězce a logistika stále ještě zdaleka nefungují tak, jak jsme byli dříve zvyklí. Výrazně se prodloužily dodací lhůty dílů a surovin a v důsledku toho došlo k výraznému nárůstu cen vstupů,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.
Europarlament odhlasoval konec spalovacích motorů v roce 2035 |
Podle Jahna přetrvává vysoká poptávka po nových automobilech, ale situace ve výrobě zůstává složitá. Ovlivňuje jí přetrvávající nedostatek čipů, lockdown v Číně nebo přerušení dodávek kvůli válce na Ukrajině. „Teprve květen, kdy výroba aut dosáhla předkrizové hranice sto dvaceti tisíc aut, přinesl do výroby v Česku alespoň trochu optimismu, nicméně letošní rok bude nejkritičtější z posledních tří. V příštím roce by se náš autoprůmysl měl vrátit do starých dobrých zajetých kolejí,“ dodal Jahn.
Na výrobce podle viceprezidenta sdružení Miroslava Dvořáka doléhají rostoucí ceny energií. Náklady na energie v některých firmách vzrostly pěti- až sedminásobně, což je limituje v investicích a zvyšování mezd. Navíc ztrácejí konkurenceschopnost vůči zemím, které energie zastropovaly. „Celé situaci nepomáhají ani odbory, které mají v této složité době nereálné požadavky. Zbytečně tak tříštíme síly zdlouhavým vyjednáváním,“ okomentoval Dvořák a dodal, že firmy především nechtějí zvyšovat mzdy plošně.
Firmám sdružení se podařilo udržet klíčové zaměstnance, jejich celkový počet se zvýšil o 0,8 procenta na 139 228 lidí. Průměrná mzda se zvýšila o 2,2 procenta na 46 292 korun, což bylo o 22 procent nad celorepublikovým průměrem.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV budoucnu firmy v autoprůmyslu nejvíce ovlivní nově chystaná přísnější emisní norma Euro 7, která by v letech 2025 až 2027 znamenala konec výroby několika modelů v tuzemsku, zejména menších aut typu Fabie. Pak je zasáhne také zvažovaný zákaz výroby vozidel se spalovacími motory od roku 2035.
Členské firmy sdružení zaměstnávají 13 procent všech pracovníků zpracovatelského průmyslu a vytváří 28 procent tržeb tohoto odvětví.
