Sbohem, BROUKU!!!

  • 41
Říká se, že kdo se jednou sveze v brouku, je ztracený. Brouk se mu dostane pod kůži a už ho nepustí. Jaký byl PŘÍBĚH AUTA, kterému pomalu, a jistě táhne na sedmdesátku a zřejmě se již definitivně přestane vyrábět.

Tohle auto je skutečný fenomén. Navíc plný protikladů. Jako každá velká osobnost vyniká spíše okolnostem navzdory a kvality nestaví na odiv. Rozhodně nepatří k nejrychlejším, nevyniká jízdními výkony ani vlastnostmi. A spotřeba je nemalá. Dnešní nároky na pohodlí také nesplňuje, vždyť vrcholem výbavy je proslulá vázička na palubní desce. Také jeho vzhled lépe charakterizuje slovo roztomilý než krásný. Přes to všechno má tento vůz po celém světě zástupy obdivovatelů a nadšených majitelů, které smrtelně urazí, pokusíte-li se zpochybnit, že brouk je živá bytost.

Automobil s duší
Rčení o autě s duší v tomto případě skutečně není žádné reklamní klišé. A už to je velký paradox - VW Brouk se totiž narodil pro všechno jiné, jen ne aby vzbuzoval emoce. To, čím měl vynikat, byla především cena. Na okamžiku jeho zrodu leží chmurný stín nacismu. Brouk se měl stát Hitlerovou chloubou - a spolu s dálnicemi zářnou ukázkou, jak nacistický režim pečuje o pracující. Automobilismus, ještě nedávno výstřední zábava aristokratů, měl být předmětem masové spotřeby a pilířem ekonomiky.

BROUK V ČESKÝCH ZEMÍCH
Přesný počet VW Brouků a modelů od něj odvozených u nás není znám. Většina z nich se sem dostala až po listopadu 1989. Poměrně hodně se však na našem území dochovalo vojenských mutací brouka: kübelwagenů a schwimmwagenů. Zajímavé je, že ještě za hlubokého socialismu se sem dostalo několik desítek vozů VW bus sloužících různým státním organizacím. V Čechách působí dva VW Brouk kluby - v Praze, který byl založen v roce 1987, a Jeseníku. Kromě několika regionálních srazů se koná na přelomu června a července tradiční VW Attack, kde se pravidelně setkává okolo čtyř set vzduchem chlazených vozů VW od nás i ze světa.
Jeho tvůrce Ferdinand Porsche dostal v polovině třicátých let opravdu náročný úkol vytvořit za deset měsíců lidový vůz, který bude každému německému pracujícímu dostupný za méně než tisíc říšských marek. Zatímco kormidelníkům německého průmyslu se zdálo, že se vůdce pomátl, a s projektem nechtěli mít nic společného, Porsche to vzal jako výzvu. Revoluční cíl vyžadoval revoluční prostředky, a tak začalo ve stuttgartské hale vznikat vozidlo v ničem nepřipomínající své současníky. Jednoduchý, vzduchem chlazený motor boxer s protilehlými válci uložený vzadu poháněl účelně řešený podvozek a aerodynamickou karoserii.

První prototypy okusily silnice už roku 1936, o dva roky později byl položen základní kámen továrny, jež měla volkswageny chrlit. V té době si už do spořitelních knížek na brouka střádalo 170 000 zájemců. Ti se ho však nikdy nedočkali. Hitler se vrhl do válečných dobrodružství a nově postavená továrna byla převedena na vojenskou výrobu. Auto, které si většina lidí představí pomalované květinami a obsazené "mírumilovnými" hippies, tak začalo svůj život v khaki kamufláži.

Vyráběla se velitelská varianta s civilní karoserií, ale zesíleným podvozkem a pohonem všech čtyř kol. Od ní byl později odvozen hranatý vůz pro pěchotu kübelwagen a nejzajímavější obojživelný schwimmwagen. Ať na východní frontě nebo v Africe, všude tyto konstrukce prokazovaly úžasnou spolehlivost a vlastnosti, kterými vynahrazovaly relativně nevýkonný motor.

Zrodila se legenda
Po válce se zničená wolfsburská továrna octla v britské okupační zóně a její správou byl pověřen major Ivan Hirst. Schopný technik a organizátor měl rázem "brouka" v hlavě. Rozpoznal potenciál ukrytý v konstrukci vozu a během několika týdnů se mu podařilo spustit obnovenou výrobu. Hned následující týdny daly jeho odhadu za pravdu: z britského štábu dorazila objednávka na dvacet tisíc vozů, Američané, Francouzi a Sověti projevili zájem o vlastnictví dalších exemplářů... Do konce roku 1945 se podařilo vyrobit 1780 vozů a VW Brouk se stal symbolem znovuzrození kvality německého průmyslu.

Milionový brouk aneb cesta k nesmrtelnosti
1943
První prototypy
1946
10 000 vozů od konce války, továrna Wolfsburg
1952
100 000 vozů
1955
Polovina padesátých, let milion brouků je na světě
1961
Brouků bylo vyrobeno pět milionů, o čtyři roky později jich již bylo milionů deset
1981
20 000 000 vozů - 15. 5. 1981, výrobní linka v Pueble (Mexiko)
2003
Poslední vozy sjíždějí z mexické výrobní linky. Brouků bylo vyrobeno téměř 22 milionů
V obnovené továrně se brouk nakonec vyráběl až do roku 1978. Slavné tažení světem, které v těchto dnech definitivně končí v Mexiku, však pokračovalo. Brouk se vyráběl dál, kromě Mexika v Brazílii, Peru a Nigérii. Všude obstál na výbornou. Dobové reklamy vyzdvihují jeho odolnost, zaměnitelnost dílů z různých období výroby a zejména příslovečné německy precizní zpracování. V dobách největší slávy, kdy wolfsburská továrna chrlila 3000 brouků denně, v ní pracovalo 3600 kontrolorů dohlížejících na všechny fáze výroby. Díky tomu není neobvyklé, je-li na tom dochovaný německý brouk ze 60. let lépe než mexický z let devadesátých.

Století brouka
Od znovuobnovení výroby se konstrukce postupně modernizovala, přibývaly motory s větším objemem, modifikovala se karoserie a kromě varianty sedan vznikl zejména ve Spojených státech populární kabriolet. V Americe 60. let zažil brouk a jeho větší sourozenec T2 bus svou hvězdnou hodinu. Jeho jednoduchost, sympatický vzhled a hlavně nízké provozní náklady z něj udělaly erbovní znamení hippies.

S jeho obsluhou si poradila i drogovým experimentem zatemněná a technickými znalostmi nepoznamenaná mysl květinových dětí. Servisní příručka "Jak udržet Váš VW při životě - pro naprosté idioty", navíc vyzdobená nákresy v psychedelickém stylu, mluví za vše. Důmyslná konstrukce také sváděla ke všelijakým přestavbám. Nejoblíbenější je sportovně-plážový "California look", ale můžeme se setkat i s asfalt trhajícími dragstery, buginami k pouštním výletům nebo s krkolomnými úpravami karoserie včetně té porostlé trávníkem.

Vrcholem je pak brouk přestavěný na vrtulník, ten však bohužel už s nepůvodním motorem. Samostatnou kapitolou pak je slavné působení brouka v nejrůznějších oblastech motoristického sportu. V padesátých letech kraloval v severských rallye nebo na zaoceánských oválech. I u nás se stále ještě jezdí speciální Brouk Cup a jeho účastníci nejsou žádní dýchaviční veteráni, ale plnohodnotné sportovní vozy. Rukopis tvůrce Porsche se nezapře...

Brouk je auto, které zůstane člověku v srdci. Je to láska na celý život. I když se v tomto parném létě uzavírá jedna z kapitol automobilismu, zůstane klasický brouk pro miliony lidí autem číslo 1. A nic na tom nemůže změnit ani jeho nová inkarnace v podobě New beetle, představená veřejnosti v roce 1994, která je spíše jen komerčně motivovaným připomenutím legendy. Nemá totiž její výjimečné vlastnosti: jednoduchost, spolehlivost a láci.

20 milionů kusů bylo vyrobeno v r. 1981.

Z roku 1964 pochází model zvaný "preclíkový" podle charakteristického zadního okna.

Reklama z r. 1950 - "Velká chvíle: konečně majiteli brouka".

Modely populárního brouka od roku 1938 až do 1975.

Ansámbl výrobny pracující na nových broucích.

Pásová produkce brouků v Puebla (Mexiko).

1938: první brouci z předvýroby série 38.