Hlavní funkcí dvouhmotového setrvačníku je zabránit přenosu vibrací. Je to tedy vlastně tlumič. Dříve obvyklý jednoduchý setrvačník dnes častěji nahrazuje dvouhmotový, který lépe tlumí rázy a kmity.
Setrvačník se stejně jako každý tlumič opotřebovává. Životnost je podle zkušeností servisů od 80 000 po zhruba 220 000 kilometrů. Rapl za volantem ho ovšem umí zničit vlastně okamžitě.
Životnost lze vhodným zacházením prodloužit. Důležité je omezit rázy – jemně pracovat se spojkou, šetrně řadit, plynule se rozjíždět. Někteří dokonce doporučují při stání v prudkém kopci používat parkovací brzdu, aby vůz nezůstával opřený o zařazenou rychlost. Důležitější je ale to, jak rychle se spojka pouští – ideálně citlivě a pomalu.
Setrvačníku také nesvědčí jízda v opravdu nízkých otáčkách. K podtáčení motoru dnes mnohdy nabádají sama auta radící, jaký rychlostní stupeň má řidič zařadit. Jsou totiž nastavena tak, aby auto minimalizovalo emise, životnost je v těchto situacích bohužel až na druhém místě.
„Dvouhmoťák“ se používá hlavně u turbodieselů, kde se pracuje s vyššími točivými momenty, stále častěji jej ovšem najdeme i u benzinových motorů, především přeplňovaných.
Pro prověření dvouhmotového setrvačníku stačí automobil nastartovat a studený motor nechat běžet na volnoběžných otáčkách. Pokud uslyšíte zespodu pohonné jednotky klapot, s největší pravděpodobností jde právě o nadměrně opotřebený dvouhmotový setrvačník. Jeho výměnu přitom není radno odkládat. Vůle se budou neustále zvětšovat a může dojít k vážnému poškození motoru.
Dvouhmotový setrvačník se má vždy měnit společně s kompletní spojkovou sadou. Tedy se spojkovou lamelou, přítlačným talířem a ložiskem. Spojku je třeba při výměně dvouhmotového setrvačníku stejně rozebrat, a nestojí to málo. Je tak lepší vyměnit vše najednou. Je třeba počítat nejen se samotnou cenou náhradní sady, ale také s časově náročnou výměnou. Ani u notoricky známých modelů s velkým výběrem dílu z druhovýroby se nevejdete u garážisty do patnácti tisíc.
