... tak jeďte Pendolinem.

A hlavne nejezdete skodovkami...

Opěrka hlavy neslouží k pohodlí, ale jako bezpečnostní prvek. Takže hlava se o ni opírat nedá a nemá.

Pauza každých 45 minut je pitomost, stačí cca po dvou hodinách, protáhnout se atd.

Jo, dneska jsem cestou z Prahy stál snad každou půlhodinu. Ale měl jsem za sebou patnáct hodin v letadle, protože nás při mezipřistání v Dakaru nepustili ven.

Prestavky kazdych 45 min jsou zbytecne. Staci kazde 2 hodiny - jointa, pivko a jede se dal.

"Opěrka" hlavy ve správné výšce je sice důležitá, ale abych si hlavu opřel, tak se musím zaklonit.

Taky jsem nepochopil, proč bych měl při držení volantu jednou rukou tu ruku strkat před airbag.

Podle slavnych odborniku bych nemohl delat pomale nic a nic ani jist.

Naprosto zoufaly clanky.

Já myslím, že by byli i proti dělání nic

Krok č. 1 - zvolte správně velké auto. Zejména, když máte 185+ cm.

Hance Kynychové bych během jízdy klidně masíroval záda. Třeba i zepředu.

Mě ty silikony teda neberou.

Víc bych ocenil, kdyby předcvičoval Jirka Parubek. To je spíš takový průměrný vzorek českého řidiče...

Ta Kynychová je snad čím dál hezčí

U lidí, kteří jsou vyššího vzrůstu taky hraje roli to, jaké mají auto a hlavně, zda (a kdo) jede na sedadle za nimi. Pamatuji si, že když jsme jeli ve 4 lidech na dovolenou ve focusu, tak jsem byl za volantem jako skrčenec s nohou nepříjemně opřenou o středový tunel. Ten za mnou zase měl moje sedadlo mezi koleny. Nic moc.

Úplně nejvíc nejlepší cestování bylo v odporném Fiatu Multipla. Jak byl hnusný, tak byl ergonomicky geniální.

Ta frekvence zastávek á 45 minut je asi zdravá. Ale na mě by to mělo spíše stresující vliv. Cesta by se šíleně protáhla a to by mě štvalo asi víc než bolavá záda. Stavím tak po dvou až třech hodinách. Kafe, cigáro, voda a něco k jídlu. Trocha protažení a frčí se dál.

Stačí i po čtyřych hodinách, (pro toho, kdo hodně spěchá) ale po pěti je už zaručený mikrospánek a bum prásk a pohřebák.