(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Pozor na policisty s metrem: správně parkuje na sídlišti jen málokdo

  • 916
Parkujete mimo zákaz zastavení u obrubníku? Dejte si pozor, protože i vám hrozí pokuta za špatné parkování.

Na první pohled jde o běžný obrázek z většiny českých sídlišť nebo obytných ulic. Auta stojí za sebou po pravé straně vozovky, nejsou tam dopravní značky předepisující zákaz stání nebo zastavení, takže by mělo být vše v pořádku. Má to ale háček. Nad dopravními značkami totiž stojí obecná úprava zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Ustanovení § 25 odst. 3 tohoto zákona říká, že: „Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy.“ Vzhledem k tomu, že jen málokterá místní komunikace má na šířku více než osm metrů (počítejme dva metry na zaparkovaný vůz, tři metry na každý jízdní pruh), nabízejí česká sídliště pro policisty dokonalý zlatý důl. Stačí, aby místo radarů vytáhli ze skříní pásma a začali přeměřovat zbývající šířku jízdních pruhů.

Řidiči neumějí parkovat, dokazuje video iDNES.cz:

Stará sídliště zlobí hasiče

Na sídlištích a v úzkých ulicích, v místech s hustou zástavbou kde v posledních letech přibylo aut, se často stává, že místní parkují i v zatáčkách nebo dokonce na kruhovém objezdu. Když má přijet velký hasičský vůz s žebříkem, nemá se pak šanci vytočit, natož na místě manipulovat se záchranářskou technikou.
"Taková místa evidujeme a hlásíme je na operační středisko. Jsou ulice, kde takové situace nastávají častěji - pak se to snažíme řešit. Například občasným cvičným průjezdem našeho auta spolu s policií," uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka s tím, že některá sídliště ve velkých městech už jsou záludnými uličkami pověstná. Za špatné parkování rozdávají policisté blokové pokuty. Hasiči si na místě, kde je potřeba zachránit hořící majetek nebo životy, musí poradit jinak.

"Samozřejmě je zásah náročnější na čas. Pokud to jde a autům nehrozí poškození, takzvaně je rozkolébáme a tímto je posuneme pryč. Pokud stojí řidič na podzemním hydrantu, nezbývá, než přivést vodu ze vzdálenějšího místa, a to pak stojí drahý čas i síly," dodává Kavka s tím, že minuty zde hrají podstatnou roli. Voda se dopravuje ze vzdálenějších míst pomocí těžkých šroubovacích hadic. Na jejich smontování a natažení ke zdroji je pak logicky potřeba více mužů.

Hasičské auto má manipulační prostor vzadu a potřebuje do si do zatáček úzkých ulic hodně najet. Pokud nemá prostor, stane se, že záchranná jednotka nemůže roztáhnout žebřík.
“Stává se to i v případě záchrany nemocné osoby z vyššího patra. Je to případ, kde nechcete například poškodit drahé vložkové vstupní dveře, nebo by zásah přes ně trval déle. Pokud se nedá dostat k místu žebříkem přes balkon, musí hasiči nastoupit z vyšších pater s lezeckou technikou," uvedl Kavka.

Na nových sídlištích už se na takové případy myslí. Podzemní hydranty jsou vyvedeny v místech, kde se parkovat jednoduše nedá - na chodnících či travnaté ploše. A pro hasiče je u každé výškové budovy povinně vybudována takzvaná nástupní plocha, která je viditelně označená a na které se zaparkovat nesmí.

Jistě, opatření má svůj význam: má zajistit, aby na silnici zůstal dostatečný průjezd pro záchrannou službu nebo hasiče. „Problémem jsou zejména stará sídliště ze 70. - 80. let, která byla koncipována na mnohem menší počet automobilů, než je v dnešní době,“ potvrzuje mluvčí Zdravotnické záchranné služby v Praze Jana Poštová.

A hasiči jí dávají zapravdu. „Pokud řidiči parkují na vyhrazených místech, už je tam potřebná šířka průjezdného pruhu vyměřena a naše zásahové vozidlo to bez problémů zvládne. Starší sídliště - v Praze typu Jižní Město, Bohnice nebo některé části Stodůlek, jsou pro nás ovšem často problematická. Pokud se nedostaneme k místu zásahu, kde je třeba použít široké auto s žebříkem, utíkají nám zásadní minuty a musíme přijít s náhradním řešením. Zásah je pak náročnější na dobu přípravy, počet zasahujících hasičů, dopravu vody nebo lezeckou techniku,“ popsal mluvčí HZS hlavního města Prahy Martin Kavka.

Ovšem drsné vymáhání tohoto nařízení překvapí. Ostatně překvapilo i Martinu Přibilovou, když na ni z obálky s modrým pruhem vykoukla výzva k uhrazení pokuty za špatné parkování. V ulici prý vedle zaparkovaného auta zbývalo jen 4,5 metru.

V době, kdy se ulice kvůli zklidňování dopravy zužují tak, že na jízdní pruhy často nezbývají ani tři metry, působí zákon o provozu na pozemních komunikacích jako dinosaurus. V obytných zónách vznikají zúžení, šikany. Norma ČSN 73 6110 dokonce v určitých případech připouští v zastavěném území 2,25metrový jízdní pruh, mimo obec pak norma ČSN 73 6101 nabízí i obousměrnou komunikaci o celkové šířce 3 m. A problém je to pro řidiče i záchranáře. „Pro řidiče záchranné služby jsou zužující se jízdní pruhy (což bývá například v ulicích přilehlých centru Prahy) taky komplikací, řidiči v takovém případě nemají kam vozidlům záchranky uhnout,“ dodala Poštová.

Za jinak správně zaparkované auto, kolem kterého stále zbývá prostor, aby pohodlně projel i popelářský vůz, přitom dostanete pokutu. Stání totiž v takovém případě musí být důsledně povoleno, např. dopravními značkami parkoviště. O ty si mohou obyvatelé „rizikové“ oblasti požádat peticí, jinak se budou nadále vystavovat pokutovému nebezpečí.

„Strážníci při kontrolní činnosti samozřejmě zohledňují i průjezdnost jednotlivých ulic a přístupnost nástupních ploch pro hasiče. V případě, že mají podezření, že není zachována zákonem daná šíře průjezdu, mohou nařídit odtah vozidla, které by tak představovalo překážku silničního provozu,“ doplňuje Irena Seifertová, vedoucí kanceláře ředitele Městské policie hlavního města Prahy.

Existuje nějaká možnost, jak se pokutě vyhnout? Otázkou je materiální znak přestupku, tedy společenská škodlivost, respektive nebezpečnost jednání. „Stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty přestupku zákon předpokládá, že při jejich naplnění ve všech běžně se vyskytujících případech bude podmínka nebezpečnosti takového jednání pro společnost zpravidla naplněna,“ vysvětluje Soňa Titlbachová, advokátka z kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Problémem je to, že podobné pokuty se udělují v blokovém řízení, kde se nijak nehodnotí reálná společenská škodlivost pokutovaného jednání řidiče v konkrétním případě. „Je však pravdou, že zákon o provozu na pozemních komunikacích nestanoví hranici materiálního znaku přestupku u jednotlivých porušení. Nedodržení minimální šíře volného jízdního pruhu při stání tedy zřejmě nemusí být vždy společensky škodlivým protiprávním činem, respektive nemusí být vždy naplněna právě materiální podmínka ke spáchání přestupku,“ doplňuje advokátka.

Postihu se tedy teoreticky můžete vyhnout ve správním řízení. „V tomto případě se tedy s ohledem na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (to anulovalo pokutu za překročení povolené rychlosti v obci o několik km/h, pozn. redakce) lze s určitou nadějí na úspěch domáhat ve správním řízení závěru, že přestupek nebyl spáchán, respektive o přestupek nešlo, vzhledem k tomu, že materiální znak nemusel být naplněn. Obecně takto ale argumentovat nelze. Zda je vhodné iniciovat správní řízení, je otázkou každého individuálního případu,“ vysvětluje právnička.

Kvůli třem stovkám tedy do správního řízení případ nepošle pravděpodobně nikdo. Policista znalý situace tak může jít najisto. A to v době, kdy na pražské městské policii koluje dopis, který vyzývá k udělování pokut. O dva bloky vedle přitom auta mohou beztrestně stát v křižovatce nebo v těsném kontaktu s přechodem pro chodce, jak k tomu ostatně často vybízejí i pražské modré zóny.

,