„To jsem nevěděl, že Škoda vyrábí i kola,“ zaujme ostře zelené kolo kolemjdoucího, když hledáme ve čtyřech stupních a mlze o sobotním dopoledni cestu. Silnička zářící škodováckou zelenou budí zaslouženou pozornost. Se šlapacími laurinkami to vlastně v druhé polovině prosince roku 1895 v Benátské ulici v Mladé Boleslavi začalo.
Strojnická dílna se dvěma zaměstnanci hned v následujícím roce nabídla pět modelů jízdních kol, což byl tehdy plnohodnotný dopravní prostředek. Dnes místo nich jezdíme autem a na kolech funíme o víkendech, o letošní koronavirové uzávěře se nadšení Čechů pro cyklistiku ještě zintenzivnilo.
Mladoboleslavská firma vyráběla kola pod značkou Slavia. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla synonymem kvality a inovací. Firma L&K (předchůdce automobilky Škoda) brzy patřila k největším výrobcům jízdních kol v Čechách. Ovšem 8. března 1905 s výrobou jízdních kol skončila a plně se přeorientovala na motocykly.
 |
Stodvacetiletá furtošlapka, tedy kolo s pevným převodem, které má zadní pastorek pevně spojený s nábojem (bez volnoběžky), je dnes zas v módě mezi městskými koly. Chce to cvik a sílu. Jak šlapete, tak zrychlujete nebo zpomalujete. Zastavit na fleku občas zabolí a rychlá jízda z kopce, to je pěkný kvapík nohou.
Prastará Slavia, to je filigránská zámečnická práce, okouzlující svědek času a umu tehdejších řemeslníků. Do detailu tvarované mufny spojující subtilní trubky rámu jsou malým uměleckým dílem.
Specificky dolů zalomená řídítka dávají kolu jedinečný vzhled. Upřímně, moc pohodlné to není – nahoře jako na klasických beranech je držet nejde, můžete jen dole za korkové rukojeti, trochu zkrouceni. Kliky pedálů s klínky jsme používali ještě nedávno, kožená sedla jsou zas v módě. A určitě by dnes měla úspěch i parádní kožená trojúhelníková brašnička. Ke Slavii jste si před 120 lety mohli ještě přikoupit jiný užitečný doplněk: bičík k odhánění psů.
Zajímavým detailem je chybějící spojka zadní stavby, na které pak další století vozila kola zadní brzdu. Teď už ji zas nepotřebují, mají kotoučové. Detail, který zaujal úplně každého, jsou kovové čepičky ventilku zajištěné před ztrátou řetízkem. Dnes by tomu škodovka řekla „simply clever“ vychytávka. Vše má kouzelnou patinu a béžové pláště jsou prostě parádní. Geometrie s krátkým rozvorem a řídítka uchycená napřímo na vidlici bez představce dávají Slavii vratkost.
Jiný vesmír
Jízdní kola vrátila Škoda do nabídky v roce 2003. To dnešní silniční kolo, které je nejdražší v nabídce značky, je jak z jiného vesmíru. Namísto jednoho pevného převodu má 22 řazených brzdovými pákami. Zahranacené mohutné trubky karbonového rámu zdůrazňují modernu, čistota provedení se zahlazenými přechody spojů s prací starých mistrů od Laurinů nádherně kontrastuje. Kromě toho, že je karbonový rám lehký, je neuvěřitelně tuhý, i oproti srovnatelným o pár let starším karbonovým kouskům. Při záběru na těžký převod jezdec cítí, že neztrácí energii a přenese ji přímo do pedálů a na kola. Je vidět, že se na to konstruktéři zaměřili – uzel rámu u středového složení je hodně mohutný.
Pro svezení nám půjčili kolo, které k jezdci úplně nepasuje. Namísto velkého elka bych potřeboval menší. I tak je znát citelný posun – oproti pět let starému cenově srovnatelnému karbonovému kolu jsem byl mnohem rychlejší a jistější. Kolo je neuvěřitelně stabilní a ovladatelné.
Ze sedmi a půl kil by ještě půlkilo srazily karbonové ráfky namísto hliníkových, které má škodovácké kolo z výroby. Tuning a odlehčování by samozřejmě mohly pokračovat dál, jak ví každý silničář.
Dnes se i do tak konzervativní disciplíny, jakou je silniční cyklistika, dostávají kotoučové brzdy. To je další obrovský posun, který oceníte ve chvíli, kdy zmoknete. Kotouče prostě brzdí o řády líp a ty klasické na vodě skoro vůbec...
Co mi nesedělo? Chtěl bych užší řídítka a „svoje“ sedlo. Je ovšem třeba dodat, že na nový komponent související s jízdní pozicí (a právě sedlo nejvíc) si cyklista zvyká několik set kilometrů. Na to byla 400kilometrová týdenní seznamovačka málo.
Jízdní kola pro Škodu dodává český výrobce BFI se sídlem v Kopřivnici na severu Moravy. Kromě značky Superior, která vyvíjí a vyrábí kola v Česku, ještě vlastní slavnou značku Rock Machine. S mladoboleslavskou automobilkou spolupracuje Superior od roku 2009.
Ročně prodá automobilka kolem dvou tisíc kol, z toho v Česku polovinu. A v loňském roce byly nejprodávanější právě silniční modely, které tvořily třetinu prodejů. V předchozích letech jednoznačně převažovala horská kola, od předloňska roste poptávka po elektrokolech, což je celosvětový trend.
A teď to nejzajímavější: oproti zvyklostem nevzroste při přerodu Superioru na Škodovku cena, je víceméně podobná. A aktuálně vyprodávaná letošní kolekce je ještě zajímavější tip. S ní se ceny dostávají ještě níž, v některých případech velmi výrazně. Zelený model Road Elite odpovídá výbavou letošnímu Superioru, ovšem rám je z loňské edice. Na e-shopu Škodovky byl v době uzávěrky k mání po slevě za 62,5 tisíce korun.
Největší český výrobce kolOd listopadu má českého majitele Značka Superior patří kopřivnické firmě BIKE FUN International (BFI), která vznikla v roce 2001. Vyvíjí a vyrábí jízdní kola vlastních značek Superior, Rock Machine a Frappé a produkuje pro zahraniční trhy. Více než 80 procent kopřivnické produkce směřuje na export do 29 převážně evropských zemí. Firma zaměstnává téměř 500 lidí a za dobu své historie vyrobila více než 2,5 milionu jízdních kol a elektrokol. V kopřivnické továrně, jež sídlí v areálu Tatry, vzniká ročně bezmála 200 tisíc jízdních kol a elektrokol. Kromě vlastního vývoje, vlastní lakovny a výroby kol se BFI zabývá vývojem elektro pohonu a produkcí cyklistických doplňků. V loňském roce BFI dosáhlo obratu 2,8 miliardy korun. Od minulého týdne má firma nového vlastníka. Od původních holandských majitelů jí po více než roce vyjednávaní 20. listopadu odkoupila společnost ConsilTech, člen českého rodinného holdingu Consillium. Šéfem firmy i nadále zůstává její zakladatel Mark de Kwant. Holding Consillium podnikatele Tomáše Němce vlastní také rakouskou značku lyží Kästle a koupila i českého výrobce lyží Sporten a Artis. |
