Pro automobilku škoda se stal přelomovým rok 1934, kdy v průběhu několika měsíců představila tři nové modely: relativně levný Popular, o něco větší a dražší Rapid a luxusní Superb. Zatímco populary s pomocí rapidů vynesly za pár let Škodovku na post nejvýznamnějšího československého výrobce osobních automobilů, tak superby představovaly třešničky na dortu určené pro nejvyšší klientelu.
Jméno Superb se poprvé objevilo 22. října 1934 v souvislosti se zkouškami prototypu luxusního vozu Škoda typ 640, vycházejícího z půl roku starého typu 637.
Nový komfortní model vyšší třídy vynikal moderní konstrukcí. Stejně jako typ 637 měl páteřový rám podvozku a nezávislé zavěšení všech kol, ale brzdy už dostal hydraulické místo mechanických, navíc měl i větší a výkonnější šestiválec o zdvihovém objemu 2 492 ccm a maximálním výkonu 55 koní. Vůz dokázal jet rychlostí až 110 km/h, průměrně na sto kilometrů spolykat kolem patnácti litrů benzinu (resp. lihobenzinové směsi, kterou u nás agrárníci prosadili).
Sériová výroba odstartovala na jaře 1935 a během zbývajících čtyř předválečných let se Škoda Superb pevně etablovala jako symbol elegantního, dynamického, komfortního a kvalitně vyrobeného automobilu. Výroba Škody typ 640 Superb běžela do května 1936 v celkovém počtu 156 exemplářů.
V relativně rychlém sledu následovaly další modely, se silnějšími motory, bohatší výbavou a vybroušenějším designem. V letech 1936 až 1937 to bylo 53 kusů Škody typ 902 s motorem o zdvihovém objemu 2 704 ccm a výkonu 60 koní a v letech 1936 až 1939 úctyhodných 347 kusů Škody typ 913 s motorem o parametrech 2 916 ccm a 65 koní.
Škoda 640 Superb první výrobní série
Superb 3000 OHV modelového roku 1938
Už v roce 1938 se objevil typ 924, označený jako Superb 3000 OHV, s motorem 3 140 ccm o výkonu 85 koní. Typové označení prozrazuje použití motoru s rozvodem OHV (se shora řízenými ventily) místo jednoduššího, ale zastarávajícího spodového rozvodu SV (jen pro zajímavost: u tehdejší nejnižší typové řady výrobce Škody Popular se motory s rozvodem OHV začaly používat o rok dříve).
V roce 1940 přišel kvůli probíhající válce příkaz od Němců k ukončení výroby civilních vozů, do té doby vzniklo 63 vozů Superb 3000 OHV.
V době okupace se vyráběl vojenský automobil Škoda typ 952, podle německé vojenské nomenklatury označovaný jako Kfz.15. Ten přímo vycházel ze Superbu 3000 OHV, respektive převzal jeho pro daný účel modifikovaný podvozek včetně pohonného zařízení. Řízení se samozřejmě přesunulo na levou stranu. Tento militarizovaný Superb měl otevřenou krabicoidní karoserii (v celé partii za motorovým prostorem), v případě povětrnostního diskomfortu mohla osádka použít skládací plátěnou střechu.
Kfz. 15
Bojechtiví Němci obdrželi 1 546 vozidel Kfz.15 výše uvedeného provedení. Daný podvozek však posloužil i k výrobě třiceti sanitek. Nakonec, v listopadu 1943, vznikla ještě stovka velitelských Kfz. 15 pro vyšší důstojníky, tvary opět otevřené karoserie byly však zaoblené, interiér komfortnější a i plátěná střecha o poznání hezčí.
V poválečném období 1946 až 1950 bylo vyrobeno posledních 158 Superbů OHV, byť už jako výběhový typ, ale s nově řešenou karoserií v „americkém stylu“.
V oboru klasických superbů jsme ještě zapomněli na osmiválcový typ 919 alias Superb 4000 prodloužený na 5,7 metru. Vidlicový osmiválec OHV se zdvihovým objemem 3 991 ccm dával maximální výkon 96 koní. Mladoboleslavští vůz připravovali jako bombu na podzimní pražský autosalon 1938, nakonec však byl vyroben pouze v množství stopovém, na čemž se podepsala i válka takovým vozům nepřející.
23. května 2019 |
Návrat velkého jména
Znovuzrození Superbu jako vlajkové lodi automobilky Škoda přinesl až začátek nového tisíciletí. Po superbech první novodobé generace, kterých do roku 2008 sjelo z výrobní linky v Kvasinách 136 tisíc kusů, následovala v letech 2008 až 2015 s více než 600 tisíci vyrobenými exempláři generace druhá, která se začala nabízet i ve verzi combi a s pohonem všech čtyř kol. Od roku 2015 prodávaný Superb třetí generace aktuálně prošel modernizací, přinášející i první plug-in hybridní verzi Superb iV (více čtěte zde).
Zleva: Novodobá Škoda Superb třetí generace, Škoda Superb OHV z roku 1948 a Škoda Superb OHV z roku 1939
Poválečná Škoda Superb OHV a renovovaný muzejní exponát
Ještě než se podíváme na muzejní exponát poválečného Superbu OHV, řekneme si pár vět o tomto typu obecně. Mladoboleslavská automobilka byla jako velký podnik znárodněna už v první vlně na podzim roku 1945, v podstatě hned po válce se v Československu začalo do velké míry aplikovat i centrálně řízené hospodářství. Mimo jiné se to projevilo na radikálním snížení současně vyráběných typů automobilů. Na jaře 1946 šla do série první poválečná Škoda 1101 zvaná Tudor, malý vůz přímo vycházející z posledního typu Škody Popular. Stejného roku přišel do automobilky požadavek na výrobu menšího počtu vozů Superb 3000 OHV.
Reklamní snímek vozu Škoda Superb OHV z poválečné výroby
Již typové označení nás nenechá na pochybách, že šlo o poslední z předválečných typů šestiválcového Superbu, který ovšem dostal zcela novou karoserii v „americkém stylu“, podobnou té na malém Tudoru, aby držel nastavenou vizuální linii. Obdobně se před válkou do určité míry navzájem podobaly postupně modernizované typové řady napříč škodováckým portfoliem: Popular, Rapid, Favorit (ten přišel jako poslední) a Superb.
V letech 1946 až 1949 tak bylo v Mladé Boleslavi vyrobeno 158 podvozků vozu Superb 3000 OHV. Pouze 11 z nich okarosovali v hlavním závodě a 44 jich zamířilo do továrny ve Kvasinách (bývalá karosárna Jawy), přičemž transport probíhal „po ose“, kdy plně provozuschopný podvozek nesl minimalistickou provizorní karoserií. Z ostatních 103 kousků dokončili valnou většinu v Praze u Uhlíka a minimum (minimálně jeden vůz) ve Vysokém Mýtě u Sodomky.
Ve čtvrtek 15. dubna 1948 se z Mladé Boleslavi vydal na 120kilometrovou cestu do Kvasin podvozek s výrobním číslem motoru 81587 a 2. září si již kompletní vůz převzal zákazník, Společná správa hotelů a ubytovacích podniků v Karlových Varech. Za pozornost stojí barva vozu, zlatavá metalíza byla něco zcela jiného než obligátní černá barva na poválečných superbech často používaná.
Po dvacetiletém provozu se vyřazený služební vůz podařilo odkoupit pro nově budovanou muzejní sbírku mladoboleslavské automobilky. Řada dílů však chyběla, čalounění bylo nepůvodní. Po detailní analýze stavu vozidla, rešerších dochovaných archivních pramenů a zajištění potřebných komponentů proběhly v letech 2017 až 2019 náročné restaurátorské práce směřující k uvedení modelu Superb OHV do stavu co nejbližšího originální podobě. Nyní patří impozantní vůz k ozdobám expozice Škoda Muzea.
Zrenovovaný vůz Škoda Superb OHV z roku 1948 ze sbírek továrního muzea
Klasické vozy Superb ve Škoda Muzeu
Vedle výše představeného Superbu OHV z roku 1948 se tovární muzeum může pochlubit dalšími dvěma exempláři své tehdejší nejvyšší typové řady. Prvním je černý Superb 3000 OHV z roku 1939, který mimo jiné již drahně let úspěšně reprezentuje Škoda Muzeum na domácích i zahraničních akcích a výstavách historických vozidel. K magnetům mladoboleslavské sbírky patří také jediný dochovaný zástupce Superbu 4000 s osmiválcovým motorem z roku 1940.
Škoda Superb 3000 OHV z roku 1939 ze sbírek Škoda Muzea
Osmiválcová Škoda Superb 4000 vystavená ve Škoda Muzeu
