Americký motoristický server Jalopnik ve své rubrice Dobrá koupě nebo šrot představil svým čtenářům vskutku exotickou ojetinu. V článku Český kamarád za 450 dolarů tu představuje Škodu 120 GLS z roku 1987, kterou její americký majitel právě nabízel ke koupi.
Ačkoliv článek vyšel teprve nedávno, auto z inzertního serveru mezitím zmizelo. Kdyby chtěl Američan škodovku v takovém stavu prodat v Česku, skončila by zcela jistě na vrakovišti. Zdevastovaný interiér, rozsáhlé díry v karosérii a prasklé těsnění pod hlavou nebyly zdaleka jedinými závadami, kterými auto trpělo.
Jenže stodvacítka je v Americe, řečeno terminologií let jejího vzniku, úzkoprofilové zboží. Pro ty, kteří shánějí náhradní díly, je v přepočtu 9 000 korun za vrak zajímavá cena.
Dvě škodovky z Ontaria měly dobrou výbavu, mimo jiné střešní okno.
Češi dobývají Ameriku
Škodovky se do povědomí motoristů v USA zapsaly už v 30. letech minulého století, hlavně díky propagační jízdě cestovatele Františka Elstnera. Oficiálně se tu ale začaly prodávat až v roce 1947, kdy si prvních pět majitelů pořídilo nový model Tudor.
Až do roku 1956 nestály počty prodaných aut za řeč, zlom však nastal v roce 1957, kdy si Američané koupili hned 408 spartaků. O rok později jich už bylo 663, navíc se v roce 1959 kromě spartaků prodávala i octavia, kterou si pořídilo 577 Američanů.
V číslech, které serveru iDNES.cz poskytla Lucie Kempná z archivu mladoboleslavské Škodovky, navíc ještě chybí údaje o prodeji kabrioletů Felicia, které byly v zahraničí mimořádně úspěšné. Z pobočného závodu v Kvasinách, kde se felicie vyráběly, se totiž ztratily evidenční knihy.
Zřetelný úpadek zájmu Američanů o škodovky lze vysledovat od chvíle, kdy na trh přišel model 1000 MB s motorem vzadu. Od roku 1965, kdy si místní motoristé koupili čtyři embéčka, se roční prodeje dají spočítat na prstech jedné ruky.
Toto zachovalé embéčko z Floridy se loni v listopadu vydražilo na portálu e-bay za 5 100 dolarů.
Podobná čísla prodejů pocházejí i z Kanady, kam se škodovky podívaly poprvé v roce 1949. Pozoruhodný je přitom zejména úspěch v roce 1950, kdy si Kanaďané koupili 1 107 tudorů, zvláště ve srovnání s následujícím rokem 1951, kdy se v Kanadě neprodala jediná škodovka.
Prudké výkyvy zájmu lze přičíst na vrub tehdejší politické situaci, kdy automobilka nemohla mít v cizině vlastní zastoupení. Auta si od ní objednával podnik zahraničního obchodu Motokov, který je dál přeprodával lokálním dealerům.
Začátkem 70. let prodeje škodovek v obou zemích skončily. A pravděpodobně by to tak zůstalo dodnes, kdyby torontskému obchodníkovi Garymu Bergovi nepadla do oka modernizovaná řada Škoda 105/120. Založil vlastní firmu Skocar, jejímž prostřednictvím začal Kanaďanům v roce 1983 škodovky znovu nabízet.
Dvě škodovky v kanadské provincii Britská Kolumbie. V popředí Škoda Rapid, která se v Kanadě prodávala s litými koly.
Hned v prvním roce jich prodal přes tisíc, o rok později už dvakrát tolik. Podnikavému Kanaďanovi byl nakonec místní trh příliš malý, a tak v roce 1986 rozšířil svou působnost i do USA.
Prodáváme s humorem
Berg pro místní trh vybavil škodovky vstřikováním paliva a zajímavou cenou. Základní verze vyšla na 4 300 dolarů, jen o tři stovky víc, než stálo tehdy nejlevnější auto, jugoslávské Yugo. Nejdražší kupé Rapid v plné výbavě včetně hliníkových kol přišlo na 5 200 dolarů.
Americkému listu Houston Chronicle pak Berg vysvětlil, jak je možné tak nízké ceny dosáhnout. "Hodinová práce dělníka v americké automobilce stojí výrobce 24 dolarů, kdežto náklady na 17 000 zaměstnanců v Mladé Boleslavi jsou v průměru jen čtyři dolary." Prostřednictvím článku pak Berg nepřímo hledal i vhodné prodejce, kterým nabízel hrubou provizi 1 000 dolarů z každého prodaného kusu.
Začátkem 60. let ještě držely škodovky krok se světovou špičkou.
Prospekt Škody 440. Spartaky měly v USA úspěch, celkem se jich tu prodalo 1 002 kusů.
"Prodáváme auto, které by bylo možné označit za starožitnost," přiznával sebekriticky zastaralou techniku škodovek, na druhou stranu však vyzdvihoval jednoduchou údržbu, na kterou stačil i technik vyškolený před dvaceti lety. "Děláme automobilový byznys s humorem a totéž požadujeme od našich dealerů," prozradil ještě novinám Berg, který chtěl Američanům prodat až 25 000 škodovek ročně.
Právě humor však nakonec zřejmě došel všem zúčastněným, protože rok 1986 byl posledním, který byl pro firmu Skocar úspěšný. V následujících dvou letech našlo jejím prostřednictvím nového majitele jen 237 škodovek. Alex Dresler, který si koupil vůbec poslední dovezené auto, byl v roce 1989 jediným zákazníkem.
Jako psovi ocas
Přesvědčit Američany a Kanaďany, že exotický vůz za málo peněz je pro ně tou správnou volbou, se Skocaru nepodařilo. Už proto, že tehdejší recenze motoristických časopisů si na škodovkách zgustly způsobem, jakým to současní novináři dělají na autech z Číny nebo Ruska.
"Z řízení auta máte pocit, jako byste se ocitli v 30. letech," napsal v roce 1981 časopis Car & Driver, který se o čtyři roky později k testu škodovky znovu vrátil: "Blinkry tikají jako časovaná bomba. Systém ventilace je hrozný a zpod palubní desky visí svazky kabeláže. Při jízdě se záď vozu vrtí jak psovi ocas."
Přesto, že škodovky z 80. let na zdejším trhu rozhodně neměly tak dobrou pověst jako jejich pováleční předchůdci, dodnes tu existují malé skupinky nadšenců, které na auta z Mladé Boleslavi s dojemnou nostalgií vzpomínají. Na klubových stránkách Škoda Canada tak lze na fotkách spatřit exempláře, které se ještě statečně drží při životě. Některé z nich jezdí jen díky obětavé péči svých majitelů, jiné ale stojí zapomenuté na vrakovištích nebo opuštěné v lesním křoví.
Že se vozový park amerických a kanadských majitelů škodovek jen tak neomladí, potvrdil Vítek Pelc z tiskového oddělení mladoboleslavské automobilky. "Mohu kategoricky vyloučit, že by se v příštích letech Škoda chystala vstoupit na trh Spojených států nebo Kanady," řekl Pelc serveru iDNES.cz. Automobilka nedávno půjčila terénní model Yeti americkým novinářům, a některá média z toho usuzovala, že by to mohlo být jinak.
| Rok | Počet |
|---|---|
| 1983 | 1 060 vozů (1 054 Škoda 120 LS; 5 Škoda 120 GLS; 1 Škoda 130 Rapid) |
| 1984 | 2 156 vozů (2 Škoda 120 L; 2 030 Škoda 120 GLS; 124 Škoda 130 Rapid) |
| 1985 | 1 929 vozů (250 Škoda 120 L; 1 260 Škoda 120 GLS; 419 Škoda 130 Rapid) |
| 1986 | 1 391 vozů (100 Škoda 120 L, 1 110 Škoda 120 GLS; 181 Škoda 130 Rapid) |
| 1987 | 0 |
| 1988 | 237 vozů (180 Škoda 135 GL; 57 Škoda 120 GLS) |
| 1989 | 1 (Škoda 135 GL) |
