Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spalovací motor do muzea nepatří, úspěšně čelí nástupu elektromobilů

aktualizováno 
Automobilky se pod tlakem různých pravidel o snižování emisí snaží ze současných technologií vymáčknout maximum. Auta s běžnými spalovacími motory doznala v posledních letech tolik inovací, jako snad nikdy předtím. To podle některých odborníků oddálí nástup elektromobilů v praxi.

Tříválec EcoBoost od Fordu je ukázkou toho, jak velký pokrok spalovací motory za několik posledních let udělaly. | foto: Ford

Elektromobily a různé hybridní vozy jsou čím dál častějšími novinkami nejen na stáncích výrobců na autosalonech, ale i v showroomech. Odhady o tom, jak rychlý bude nástup elektromobilů se silně liší, ale jisté je, že než začnou hrát opravdu důležitou roli, bude to trvat několik desítek let.

A nejnovější vývoj v oblasti spalovacích motorů naznačuje, že nástup elektromobilů a vůbec vozů s různými alternativními druhy pohonu nebude tak rychlý, jak by někteří předpokládali. Mnohými zatracovaná technologie se totiž v posledních letech až nečekaně zmáhá.

Zatímco vznětové motory zaznamenaly v posledních zhruba patnácti letech obrovský technologický skok především díky technologii Common Rail, ve světě přece jenom stále celkově oblíbenější motory zážehové víceméně stagnovaly. Výkon sice rostl a s novými technologiemi a lepšími výrobními postupy i mírně klesala spotřeba, ale vcelku nic zásadního se nedělo.

Automobilky jednoduše neměly důvod se zážehovými motory něco výrazného dělat – jednoduchá a spolehlivá technologie byla nestárnoucí klasikou a teprve zvýšený zájem zákazníků o velmi úsporné, ale často hodně drahé vznětové motory ukázal, že klasický benzinový motor je tak trochu dinosaurus.

Dříve, než se ale s tím rozhodly něco udělat samy automobilky, které byly najednou vlastně spokojeny s náhlým nárůstem zájmu o drahé diesely, zakročily světové vlády. V řadě zemí nařídily přísné emisní limity, které musí plnit celé flotily aut vyráběné jednotlivými automobilkami.

Před několika lety tedy nastal čas, kdy se trochu spící vývoj benzinových motorů opět rozjel na plné obrátky. A dnes už začínáme sklízet plody tohoto vývoje. Jistě, moderní benzinové, většinou přeplňované motory jsou často náchylnější na jízdní styl, ale pokud chceme, dovedou být nebývale úsporné.

Dvouválec Fiat TwinAir, tříválcový motor DIG-S z Nissanu Micra nebo nový litrový tříválec EcoBoost od Fordu jsou jenom několika ukázkami toho, že auta s benzinovým motorem mohou jezdit s velmi podobnou spotřebou jako moderní turbodiesely. A to ještě vývoj v oblasti spalovacích motorů jako takových není rozhodně na konci.

Technologie jako pokročilý stop-start systém (vypne motor i třeba při jízdě bez plynu z kopce nebo "plachtění" na dálnici), různé "setrvačníkové" (KERS) systémy nebo rekuperace odpadního tepla z motorů (BMW TurboSteamer nebo Thermoeelectric Generator) jsou opět jen drobnými ukázkami toho, co ještě může dnešní technika ze spalovacích motorů vyždímat.

S tím, jak bude klesat spotřeba klasických automobilů se spalovacími motory, bude s nejvyšší pravděpodobností klesat i zájem zákazníků přecházet na jiné alternativní způsoby pohonu. Obzvlášť na ty, které jim budou poskytovat méně komfortu a uživatelské svobody než současné technologie. Doba, než průměrný elektromobil ujede na jedno nabití tolik, co dnes běžný vůz na jednu nádrž, je jistě hodně vzdálená. Podstatně vzdálenější než doba, kdy průměrný hatchback nižší střední třídy bude jezdit s průměrnou spotřebou čtyři litry paliva na sto kilometrů.

"U spotřeby okolo 50 mil na galon (tedy 4,7 litru na 100 kilometrů – pozn. red.) ztrácí většina konzumentů na celém světě zájem o elektromobily," tvrdí Joe Vitale, šéf Tohmatsu Ltd – automobilové analytické pobočky Deloitte Touche. Studie společnosti Deloitte ukazuje, že očekávání zákazníků ohledně dojezdu a nabíjecích časů elektromobilů se zcela vymykají současné realitě. Více, než polovina respondentů přitom zároveň odmítá za elektromobil zaplatit víc než za běžný automobil dané třídy.

Server Automotive News uvedl, že dealeři v USA se setkávají s velkým zájmem zákazníků o elektromobil s prodlouženým dojezdem Chevrolet Volt. Jenže Volt si většinou jenom obhlédnou, a pak se jdou podívat na jiné modely – často skončí u kompaktního sedanu cruze, který známe i z našich showroomů. Američané si za cenu voltu mohou koupit cruze rovnou dva a tato prostá matematika u zákazníků jednoznačně nahrává klasickému modelu.

Elektromobily tedy budou muset v podstatě projít takovou revolucí, jakou v současnosti prochází spalovací motory. Budou muset udělat výrazný technologický skok kupředu a je otázkou, kdy se jim to podaří. Dokud se nepovede výrazně prodloužit jejich dojezd a zkrátit nabíjecí časy, budou elektromobily vhodné prakticky jenom pro přepravu po městě.

K tomuto úkolu se zdají být ideální, jenže jejich ceny zákazníky stále odrazují. Je otázkou, kolik by vlastně byli zákazníci ochotni zaplatit za jednoúčelový elektrický městský dopravní prostředek. Náš tip je, že ona psychologická hranice k pořízení výhradně městského elektromobilu leží někde u sta tisíc korun, nebo chcete-li, pěti tisíc eur.

Nástup elektromobilů tedy bude velmi pozvolný a spalovací motory budou ještě poměrně dlouhou dobu dominantním druhem pohonu. Možná po delší dobu, než si někteří zastánci alternativních pohonů přejí. Ale ani sázka na elektromobily není vůbec jistá.

Například automobilka Toyota, která je průkopníkem na poli hybridních vozů, v podstatě elektromobilům jako takovým příliš nevěří. Namísto toho, aby chystala nějaký ten klasický elektromobil, chce už za necelé čtyři roky prodávat auto s pohonem na vodík. Je tedy možné, že elektromobily budou pouze jakousi přestupní stanicí k vodíkovým automobilům, podobně jako jsou hybridy často považovány za přestupní stanici k elektromobilům.

Jako nejpravděpodobnější se ale jeví možnost, že v budoucím automobilovém světě bude vedle sebe existovat hned celá řada alternativních pohonných technologií. Celosvětový trh s automobily je tak obrovský, že vedle spalovacích motorů je tu jistě místo i pro několik dalších druhů pohonu.

Který nakonec převládne, to se dozvíme v hodně vzdálené budoucnosti. Jisté je, že spalovací motory budou jednou spíše raritou, ale prozatím před sebou mají ještě hodně dlouhou cestu, během níž se mohou vyhřívat na výsluní.





Nejčtenější

Opel Insignia první generace
Ojetý Opel Insignia boduje cenou. Minusem je prostor a kila

Insignia na trhu s ojetými automobily prodejní rekordy netrhá. To se přirozeně projevuje na cenách vozů. Jako ojetina tak přijde levněji i o desítky tisíc ve...  celý článek

Test zimních pneumatik pro SUV
Suverenita SUV je v zimě zrádná. Pohon všech kol zimní gumy nenahradí

„Kvalitní zimní pneumatiky jsou bezpodmínečně nutné i u pohonu všech kol,“ varují odborníci, kteří otestovali pláště pro velká SUV v rozměru 235/55 R 17. Ty...  celý článek

Ferdinand Porsche se svým zkušebním, nejúspěšnějším vozem Volkswagen Brouk
Vychází kniha o Porscheho začátcích pod hákovým křížem

Pro Ferdinanda Porscheho bylo bodem zvratu setkání s Adolfem Hitlerem. Po špatných obchodech byl automobilový inženýr značně zadlužený, když v květnu roku 1933...  celý článek

Kdo peče s kým a kdo koho vlastní v automobilovém průmyslu?
Kdo komu patří: přehledný průvodce automobilkami

Letošní prodej Opelu společnosti PSA opět změnil situaci na poli automobilových koncernů a aliancí. Kdo peče s kým? A kdo koho vlastní? Připravili jsme velký...  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Další z rubriky

Turbodiesel V6 TDI koncernu Volkswagen
Podle kapitánů automobilového průmyslu není diesel žádná mrtvola

Diesely rozhodně nejsou ze hry, shodují se výrobci aut i jejich dodavatelé. Do vývoje naftových motorů v uplynulých letech investoval autoprůmysl obrovské...  celý článek

Partisan One
Autofotka týdne: Nejdrsnější offroad Partisan je jako z české stavebnice

Pár dobrých věcí naše země v pupku Evropy světu přeci jen dala, jednou z nich je stavebnice Merkur. Juri Postnikov si s ní určitě musel hrát, jinak by ho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nová Dieselgate, tentokrát u kamionů. Německo loví podvádějící dopravce

Řada velkých nákladních aut podle všeho jezdí i na našich silnicích s odpojeným systémem čištění výfukových plynů. Stačí k tomu krabička z internetu za 80 eur....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.