Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Špinavé záchody? Na západ od nás ne!

  14:43aktualizováno  14:43
Česko se dostalo na polovinu cesty. S kvalitou tuzemských autokempů jsme zatím někde mezi severoitalským kempem s nablýskanými kachlíčky na toaletách a rumunským tábořištěm s pasoucími se stády a jednou nepoužitelnou „kadibudkou“. Naprosto běžným standardem západoevropských kempů je například perfektní sociální zařízení. Přesto i v rámci západní Evropy existují drobné rozdíly.

„Prohřešky proti hygieně na Západě opravdu nenajdete, v tomto směru se to s naší republikou nedá srovnávat,“ říká Jiří Erben, majitel cestovní kanceláře Poznání, jejíž klienti stanují po celé Evropě. Podle jeho slov jsou špičkové kempy například v severní Itálii, pevninské Francii či ve Velké Británii. „Kromě luxusních zařízení s veškerým vybavením je možné najít i malé rodinné, jednodušší kempy, kde je vybavení a služeb méně,“ dodává Jiří Erben. „Nikdy však nenajdete nic, co by bylo na hranici hygienické únosnosti.“

Přesto i v rámci západní Evropy existují drobné rozdíly. Podle Radany Říhové z cestovní kanceláře  S.E.N jsou nejlepší zařízení ve Skandinávii, a to zejména v Dánsku. „Ve všech kempech v Dánsku je perfektně čisto, všude najdete bezvadně čisté sprchy a záchody, velkou kuchyňku s lednicí, vařičem, pračkami, bazény, dětská hřiště, obchody a všude je i precizně zastříhaný trávník,“ vysvětluje Radana Říhová. Podobně je tomu ve Švýcarsku, Rakousku, Skotsku či ve vnitrozemí Portugalska.

Také v Chorvatsku je úroveň kempů poněkud jiná než ve zdejších krajích. „Kempy v Chorvatsku již dávno ztratily punc levných tábořišť,“ potvrzuje Michal Šindelář z cestovní kanceláře Nomád. „Jejich vybavení velmi rychle dohnalo klasický západoevropský standard. Navíc díky své poloze v nádherném prostředí na břehu moře v borovicových hájích a v blízkosti památek překonávají mnohá zařízení na Západě.“

Utěšit českého táborníka může snad jen vědomí, že na východ od České republiky je situace ještě dramatičtější než u nás. „Nikde žádná stříška, kam by se dalo v dešti schovat, jedna otřesná kadibudka a stůl s lavicí pro patnáct lidí,“ popisuje svoji zkušenost s rumunskými kempy Aleš Paděra z cestovní kanceláře Alpina. „Přesto se sem vyplatí jezdit. Příroda je fantastická a stáda polodivokých koní přijdou doslova až ke stanu,“ dodává.

Rozdíly mezi kempy u nás a v zahraničí

Chorvatsko Česko
Téměř sto procent kempů má otevřeno v recepci nejméně dvanáct hodin denně. Tříhvězdičkový zdejší kemp má pracovní dobu v recepci deset hodin, z toho si dovolí udělat hodinovou polední pauzu.
Padesát procent kempů na Istrii disponuje na recepci velkým prostorem pro příjem hostů s regály plnými prospektů a místem pro informace. Většina kempů má jen okénko, u kterého hosty recepční odbavují.
Okolo devadesáti procent recepčních ovládá minimálně tři cizí jazyky. Jazyková vybavenost recepčních není Doporučenými standardy ministerstva pro místní rozvoj vůbec vyžadována.
Devadesát pět procent kempů na Istrii hlídá celou noc ostraha areálu, na Kvaneru a v Dalmácii rovněž, ale pouze v sezoně. Noční ostraha existuje jen v minimálním počtu kempů, Doporučené standardy ministerstva pro místní rozvoj ji požadují až pro čtyřhvězdičkové kempy.
Pravidelná kontrola čistoty toalet a sprch několikrát během dne (většinou každou hodinu či každé dvě hodiny). Toalety a sprchy se uklízejí podle potřeby.

Co se z kempu ozývá, když se do něho volá

Zatelefonovat nejprve do vybraného kempu, zda mají místo, a pak teprve sednout do auta. Obvyklý postup, který někdy nemusí vést ke kýženému výsledku. V autokempech si mnohdy neuvědomují, že taková maličkost, jakou je zvedání telefonu a zdvořilé odpovídání, spolurozhoduje o jejich úspěchu. Jinak řečeno - jak dopadne vyúčtování po sezoně.

MF Dnes požádala společnost Positive, která se zabývá průzkumem služeb poskytovaných po telefonu, aby prověřila některé vybrané autokempinky. Při tomto testování byla použita metoda, která je obvyklá pro měření kvality služeb po telefonu v nejrůznějších oborech podnikání. Nejprve se pochopitelně zkoumá, zda někdo vůbec telefon zvedne - v odborné formulaci se tomu říká veličina funkční dosažitelnosti.

Nejlépe si z tuctu vybraných kempů vedli v Hejtmanu v Chlumu u Třeboně, v Jinolicích a v Sedmihorkách u Turnova. Naopak nejhůře uspěl Camp Tranzit, Ostrovačice následované Campem Bítov a Kempem Knížecí Rybník u Tábora. Zvláštním případem bylo Autotábořiště Soumarský most, kde všechny hovory končily na záznamníku.

Průměrná funkční dosažitelnost pro všechny kempy (74 procent) je srovnatelná se společnostmi, které firma Positive běžně testuje v komerční sféře. Což není tak špatné, protože bankovnictví a další sektory mají rychlé zvedání telefonu propracované pomalu na vědeckou úroveň (a vědí dobře proč).

Druhým oborem zkoumání byla kvalita reakcí pracovníků. Jednodušeji řečeno ochota a neochota, schopnost či neschopnost podat žádanou informaci. Tam už to bylo podstatně horší. Nejlépe uspěl Autokempink Osika v Nové Bystřici následovaný Kempem Knížecí Rybník u Tábora a Autokempinkem Sedmihorky u Turnova.

Průměr kvality reakcí pracovníků za všechny kempy byl 44 procent, což je číslo velmi nízké ve srovnání se společnostmi v komerční oblasti - nejlepší mezi nimi dosahují kvality přes 70 procent. Nedostatkem nebyla ani tak malá snaha jako spíše neschopnost se jasně vyjádřit a domluvit.

Zajímavé na tom testu je, že některé horší kempy se umějí prodávat po telefonu lépe než jejich v ostatních směrech lepší konkurenti. Takže je to námět, jak se dá něco rychle zlepšit, a přitom za malé peníze.

Host má být hostem hned ve dveřích

Objet ve třech dnech dvanáct nejnavštěvovanějších tábořišť v Čechách a na Moravě znamenalo sedět deset hodin denně v autě a vžít se do role unavených poutníků. Dost dobře si díky tomu dokázali redaktoři MF DNES představit situaci, kterou na několika místech slyšeli vypravovat: v plné sezoně přijedete v pátek navečer do kempu a zjistíte, že je plno. Někdy se prý stane, že soucitný recepční řekne: Běžte se podívat, a jestli najdete místo, přijďte to ráno zaplatit.

Jak moc záleží na personálu, o tom se přesvědčila i dvojice redaktorů. Na vlastní kůži a před začátkem sezony. „Dobrý den, jaké prosím vás tady točíte pivo?“ ptali se redaktoři výčepní u stánku v kempu Jenišov. Byly tu totiž dva slunečníky: krušovický a gambrinusovský.

„Proč se ptáte? Nejste náhodou nějakej dealer? Nebo z cestovky? O co vám jde?“ opáčila paní za pípou. „Chci pivo, ale nevím, jaké máte. Jsou tu slunečníky dvou značek, ale nevidím cenovku...“ znělo logické vysvětlení. „Teď mám budvar, v sezoně nevím. Vy se mi ale nelíbíte!“ vyrazila paní do útoku. Její atak měl nejspíš původ v nervozitě, protože točit budvar z pípy v krušovických barvách a podávat ho hostům pod slunečníkem Gambrinus je matení spotřebitele jako hrom!

Nebyl jediný důvod pokračovat v bitvě, a tak oba redaktoři zamířili dovnitř prohlédnout si kemp. „Počkejte, musíte zaplatit v recepci vstup!“ Rozčilená žena opustila výčep. „Nikdo tam není, recepce je zamčená.“ „Tak se zeptám, né?!“ řekla čím dále nepříjemnější osoba a odemykala recepci.

Když vyšlo najevo, že se redaktoři určitě nebudou koupat a opravdu si chtějí jenom prohlédnout kemp, aby ho mohli případně někomu doporučit, z placení zase sešlo. Neobešlo se to však bez další impertinence: „Co máte za auto? Jo! Pražská značka! Tak už je mi to jasný!“ Konečně byla prohlídka možná.

Cestou zpátky k vozu zaparkovanému mimo tábořiště se ukázalo, že ona nerudná dáma za pivní pípou byla nájemkyně a její manžel nyní stojí v recepci jen v trenýrkách. Tvářil se mírněji a řekl důrazně: „My tady máme dost přísná pravidla. Třeba noční klid se tady musí dodržovat. My tu o nějaké výtržnosti moc nestojíme. My se bez českých turistů klidně obejdeme. Stejně je jich tak deset procent. Řekněte to svým známým...“

A bylo nad slunce jasné, že tím říká: Vy sem už nejezděte! A oba redaktoři se o pár minut později cestou k jinému tábořišti na tom samém shodli také.

Autor:




Nejčtenější

Ferdinand Porsche se svým zkušebním, nejúspěšnějším vozem Volkswagen Brouk
Vychází kniha o Porscheho začátcích pod hákovým křížem

Pro Ferdinanda Porscheho bylo bodem zvratu setkání s Adolfem Hitlerem. Po špatných obchodech byl automobilový inženýr značně zadlužený, když v květnu roku 1933...  celý článek

Dětská sedačka s airbagy
VIDEO: Dětská autosedačka dostala airbagy, už se prodává

Každý den je podle světových statistik více než 5 500 dětí vážně zraněno při haváriích v silničním provozu. Děti mají v poměru k tělu větší hlavu než dospělí a...  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Opel Insignia první generace
Ojetý Opel Insignia boduje cenou. Minusem je prostor a kila

Insignia na trhu s ojetými automobily prodejní rekordy netrhá. To se přirozeně projevuje na cenách vozů. Jako ojetina tak přijde levněji i o desítky tisíc ve...  celý článek

Na palubním počítači nového GAZu si zahrajete i Tetris.
VIDEO: Facebook v autě? Ten má každý druhý, to ruská dodávka má Tetris

Тетрис, latinkou Tetris, je asi nejslavnější počítačová videohra všech dob. V roce 1984 ji vyvinul Rus Alexej Pažitnov....  celý článek

Další z rubriky

Pražská taxikářka Kateřina Šenkeříková
Ženy za volantem: Milí řidiči, chceme vám říct...

Jedenadevadesátiletá královna Alžběta II. celý život jezdí autem, aniž by měla řidičák, Eliška Junková by strčila spoustu mužů za volantem do kapsy, první...  celý článek

Turbodiesel V6 TDI koncernu Volkswagen
Podle kapitánů automobilového průmyslu není diesel žádná mrtvola

Diesely rozhodně nejsou ze hry, shodují se výrobci aut i jejich dodavatelé. Do vývoje naftových motorů v uplynulých letech investoval autoprůmysl obrovské...  celý článek

Polestar 1
Kupé od Volva je zpátky, má jiné jméno, elektromotor a koupit se nedá

Volvo představuje první model své nové značky Polestar. Doposud vozila toto jméno upravená volva, dnes se z ní ovšem stává značka specializovaná na elektrické...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.