"V zahraničí, především na západ a na jih od našich hranic, se křižovatky s předností v jízdě vozidel přijíždějících zprava hojně užívají a to především na málo významných křižovatkách, například v zástavbě rodinných domů či uvnitř sídlišť. Ani křížení polních cest se neoznačuje," uvedl v článku rozeslaném médiím dopravní inženýr prostějovského dopravního inspektorátu Michael Vafek.
V něm právě křižovatku v Brodku uvádí jako příklad zbytečného značení vynuceného pouze tím, že řada řidičů na přednost zprava zapomíná.
"Místní řidiči, kteří zde projíždějí, prostě nevědí, že nějaká přednost zprava existuje. Příkladem je nedávná dopravní nehoda. Řidička, která měla dát přednost v jízdě, vůbec nevěděla, že takové pravidlo v uvedeném místě platí," shrnul Vafek s tím, že osazení takové křižovatky značkami považuje za nesmysl.
Podle starosty Brodku Radomíra Nováka jsou ale značky na křižovatce potřeba. "To místo není kvůli plotu hřiště dostatečně přehledné. Trval jsem na tom, že tam ty značky chceme. Třeba jen v době, kdy jsme dokončovali zařizování toho značení, se na té křižovatce během dvou týdnů staly dvě nehody," řekl Novák.
Kvůli zničené hlavní silnici křižovatkou jezdí spousta řidičů
"Jsou to vyasfaltované polní cesty, přístupové komunikace, které vznikly po pozemkových úpravách. Jenže protože hlavní krajská cesta vedoucí skrz Brodek je totálně zničená, tak stále více lidí využívá možnost jet tudy," popisuje starosta situaci.
Křižovatka v Brodku |
I on přitom souhlasí s tím, že problém je i v tom, že řada řidičů pravidlo přednosti zprava na křižovatkách nezná nebo na něj zapomíná.
"Když se tam srazila auta naposledy, tak jela ze směrů ve kterých o sobě řidiči museli vědět. Je možné, že řada jich to pravidlo ani nezná, ale já je to učit nemůžu," míní starosta.
"Když jde jen o zničené plechy, tak se to dá opravit, ale co když tam někdo srazí třeba dítě na kole," dodal Novák s tím, že i díky využití lidí z veřejně prospěšných prací stálo obec osazení značek zhruba deset tisíc korun.