Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Staříci v ráži: legendární závod Mille Miglia

  14:52aktualizováno  14:52
Mille Miglia je nabitá emocemi, rychlostí, láskou k tradici a slávě italského automobilového průmyslu. Automobiloví dědečci závodí napříč Itálií na plný plyn. Žádné šetření drahých a vzácných strojů, celých tisíc mil jede se pěkně zostra. Veleslavný závod skončil, na celé čáře vyhrálo BMW.

Mille Miglia není nejstarším ani nejdelším vytrvalostním závodem, i přesto se stal kultem, symbolem vášně a lásky k automobilismu. Vydejte se po tisícimílové cestě do minulosti, rozluštit stopy, jež zanechala na silnicích i prašných cestách.

Pomalí jedou první

Zajímavé je také, že na Mille Miglii, na rozdíl od jiných závodů, startují první pomalejší a méně výkonné vozy, což zjednodušuje organizaci, neboť úseky tratě nemusejí být zavřené na dlouhou dobu a komisaři nemusejí setrvávat na svých stanovištích déle, než kdyby pomalé vozy startovaly poslední a časový rozdíl mezi prvním a posledním by se tím prohluboval.

Oslava italského automobilismu

Stejně jako starší a stejně jedinečná Targa Florio, i Mille Miglia, byla stvořena proto, aby se na její trati utkali nejlepší jezdci a ukázala se spolehlivost tehdejší techniky. Náročnou tisícimílovou zkouškou prošla auta, jejichž vývoj nabral po první světové válce vysoké obrátky.

Pravý důvod jejího vzniku byl ale trochu jiný. Brescia totiž ztratila možnost pořádání italské grand prix ve prospěch Monzy. To se tamním patriotům samozřejmě nelíbilo, jako odpověď tedy založili závod, který měl být dlouhý 1000 římských mil, neboli 1500 km.

Za nápadem stála dvojice mladých hrabat jménem Aymo Maggi a Franco Mazzotti, kteří díky svém vlivu a bohatým přátelům z řad šlechty vymysleli trať z Brescie do Říma a zpět. První trasa (postupně se měnila) měřila 1618 km, tedy zhruba 1005 moderních mil.

Na start první Mille Miglie se 26. března roku 1927 postavilo 77 jezdců, všichni italské národnosti. Výběr vozů byl úzce omezen na sériové neupravované modely a startovné bylo stanoveno na hodnotu jedné liry.

Již první závod měl úspěch – do cíle v Brescii dojelo 51 posádek, zvítězil Giuseppe Morandi s dvoulitrovým vozem OM (značka pocházející přímo z Brescie), typ 665 S. Již tenkrát dokázal drsnou a náročnou trasu zvládnout za 21 hodin a 5 minut s průměrnou rychlostí 78 km/h! Vozy OM ovládly celé podium.

Vláda Alfy Romeo

V dalších ročnících, kdy už se sláva a prestiž závodu šířila světem, se do hry vložila Alfa Romeo, jejíž vozy zvítězily v původní Mille Miglii celkem jedenáctkrát. Za zmínku stojí legendární vítězství Tazia Nuvolariho v roce 1930 (s Alfou 6C 1750 GS Spider Zagato). Nuvolari se v závodě držel za týmovým kolegou Achillem Varzim v těsném závěsu a před úsvitem zhasl světlomety. Achille ho díky ustupující tmě a rozbřesku neviděl a necítil se být v čele ohrožen. Tazio rozsvítil až v cílové rovince u Brescie a začal svého kolegu předjíždět, ten už nedovedl útok odvrátit a svou dosud vedoucí pozici ztratil! Alfy Romeo si díky závodu Mille Miglia, získaly pověst výrobce spolehlivých a rychlých aut kategorie GT.

Závod veteránů Mille Miglia 2010Závod veteránů Mille Miglia 2010

Ačkoliv závodu se účastnili téměř výlučně Italové, v roce 1931 poprvé zvítězili Němci (R. Caracciola a W. Sebastian) s Mercedesem SSK. Posádka velkého kompresorem plněného mercedesu poprvé překonala průměrnou rychlost 100 km/h.

Poté opět nastoupilo období dominance domácí Alfy Romeo, kterou přerušila až druhá světová válka. V roce 1940 se jel pouze krátký, 100kilometrový úsek, v němž poprvé zvítězilo BMW (328), ač upravené samotným Enzo Ferrarim. Závody z let 1941 až 46 se nekonaly, ryzí Mille Miglia se správnou délkou i atmosférou se vrátila v roce 1947.

Na přelomu 40. a 50. let si své slávy naplno užívalo Ferrari, které zvítězilo v šesti ročnících za sebou (1948 – 1953). Dominanci překonal až Alberto Ascari, který Mille Miglii 1954 vyhrál s Lancií D24 Spider. Bylo to také jediné vítězství Lancie v původní sérii.

Rekord z roku 1955 nikdo nepřekoná

Rekordním se stal rok 1955, kdy se na scénu v plné parádě vrátil Mercedes-Benz. S dobrou přípravou se siru Stirlingu Mossovi a jeho spolujezdci Denisi Jenkinsonovi podařilo ujet trať s Mercedesem 300 SLR za těžko uvěřitelných 10 hodin, 7 minut a 48 vteřin. Startovní číslo 722 (které vyjadřuje start z Brescie v 7:22 ráno, zatímco první vozy startovaly večer předtím) je od té doby slavné a symbolizuje muže a stroj, kteří drsný a náročný závod pokořili. Dokáže si dnes někdo představit, že Moss ujel tisíc mil italskou krajinou (bylo to 15 až 20 000 zatáček!) s průměrnou rychlostí 157,6 km/h? Jisté je, že už ho nikdo nikdy nepřekoná...

V roce 1957 byl závod ukončen, a to z důvodu fatální havárie, která se stala ve vesnici Guidizzolo. Vozu ze stáje Ferrari, které po úspěchu Mercedesu v roce 1955 opět začínalo ovládat slavný závod, zřejmě praskla pneumatika a španělský řidič Alfonso de Portago s ním vletěl do davu diváků. Zemřel on i jeho spolujezdec, ale co je horší, ještě dalších devět lidí, z mezi nimi bylo pět dětí.

Závodí se i dnes

Závod byl obnoven v letech 1958 až 1961, ovšem pouze jako jízda povolenými rychlostmi s několika speciálními zkouškami na plný plyn. Od roku 1977 se pod názvem Mille Miglia Storico konala parádní jízda původních závodních vozidel, jež se v roce 1982 změnila do současné podoby, ve které jde spíš než o rychlost (i když ta je stále velmi důležitá) o načasování a přesné průjezdy časovými kontrolami.

Startovné činí 6060 eur a do závodu je vpuštěno vždy pouze 375 závodních aut, která ovšem musejí plnit základní podmínku – musela se účastnit původních závodů v letech 1927 až 1957. Zájem je ovšem enormní, například letos vybírali pořadatelé kombinaci vozů z více než 1400 zájemců.

Letošní ročník byl stejně jako předchozí výrazně sponzorován automobilkou BMW, která také zaznamenala v závodě největší úspěch, neboť její modely 328 obsadily první, třetí, páté a šesté místo v celkovém hodnocení. Z vítězství se nakonec radovala posádka Giuliano Cané a Lucia Galliani, a to již podesáté! Druhé místo opanovala Alfa Romeo 6C 1500 Grand Sport osazená favorizovaným Lucianem Viarem a Markem Gesslerem. Trojici nejlepších doplnili Enzo Ciravolo a Maria Leitnerová s BMW.

V modrobílých barvách se závodu zúčastnil i současný designový ředitel automobilky BMW Adrian van Hooydonk, který sdílel BMW 328 s bavorským princem. Slavných osobností bylo možné v závodě spatřit více. Přítomnost italského ministra vnitra Roberta Maroniho na zahajovacím ceremoniálu asi nikomu neunikla, pozornější jistě zaregistrovaly i posádku Mercedesu 300SL W194, kterou tvořila dvojice expilotů F1 Coulthard/Hakkinen.

Mille Miglia na vlastní oči

Vůbec nechápu, proč jsem se na Mille Miglia byl podívat až letos. Věřit tak už dříve všemu, co se o ní povídá a vědět, co vím teď, jel jsem tam už dávno. Startovní listina je pestrá jako místní výběr kvalitních vín.

Hned na startu nasazuje startovní pole ostré tempo. Nikdy by mě nenapadlo, že Mille Miglia se pohybuje tak rychle. Staré závodní stroje překračují zákonem povolené rychlosti a co ještě neuvěřitelnější, všichni jim poslušně uhýbají z cesty. Policie navíc řídí dopravu a vše podřizuje nerušenému průjezdu veteránů a všech, kdo jedou s kolonou, třeba i vlastním autem. Atmosféra je neuvěřitelná, podél silnic stojí davy nadšených jásajících fanoušků, starousedlíci vykřikují radostně ódy na vozy a čas ubíhá úplně jiným tempem. Všude vládne naprostá pohoda a i když je závod pro jezdce velmi náročný, nikdo neváhá a odpovídá na zamávání.





Nejčtenější

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Opel Insignia první generace
Ojetý Opel Insignia boduje cenou. Minusem je prostor a kila

Insignia na trhu s ojetými automobily prodejní rekordy netrhá. To se přirozeně projevuje na cenách vozů. Jako ojetina tak přijde levněji i o desítky tisíc ve...  celý článek

Polestar 1
Kupé od Volva je zpátky, má jiné jméno, elektromotor a koupit se nedá

Volvo představuje první model své nové značky Polestar. Doposud vozila toto jméno upravená volva, dnes se z ní ovšem stává značka specializovaná na elektrické...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nová Dieselgate, tentokrát u kamionů. Německo loví podvádějící dopravce

Řada velkých nákladních aut podle všeho jezdí i na našich silnicích s odpojeným systémem čištění výfukových plynů. Stačí k tomu krabička z internetu za 80 eur....  celý článek

Na palubním počítači nového GAZu si zahrajete i Tetris.
VIDEO: Facebook v autě? Ten má každý druhý, to ruská dodávka má Tetris

Тетрис, latinkou Tetris, je asi nejslavnější počítačová videohra všech dob. V roce 1984 ji vyvinul Rus Alexej Pažitnov....  celý článek

Další z rubriky

Škoda Fabia, která najela přes jeden a čtvrt milionu kilometrů.
Zemřel muž, který dal Škodovce Fabii a Superb a zachránil Kvasiny

Byl víc než kdo jiný spojen s rozvojem značky Škoda pod křídly koncernu VW. Za 79 měsíců, kdy v ní pracoval, prosadil nejen Fabii a Superb, ale nastartoval...  celý článek

Ferdinand Porsche se svým zkušebním, nejúspěšnějším vozem Volkswagen Brouk
Vychází kniha o Porscheho začátcích pod hákovým křížem

Pro Ferdinanda Porscheho bylo bodem zvratu setkání s Adolfem Hitlerem. Po špatných obchodech byl automobilový inženýr značně zadlužený, když v květnu roku 1933...  celý článek

Veteránský závod Pražská noblesa
OBRAZEM: Pražská noblesa je závod, kde nevyhrává nejrychlejší

Rekordních 144 historických automobilů a motocyklů soutěžilo o uplynulém víkendu v pražské Jeremenkově ulici v závodě v pravidelnosti do vrchu. Na trať směly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.