Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Starší auta bývají levným řešením

aktualizováno 
Stotisícová ojetina může být při troše štěstí dobrým řešením pro ty, kteří chtějí nebo potřebují cestovat, a přitom nemají dostatek peněz na koupi či leasing nového nebo zánovního osobního automobilu.
Stotisícová ojetina může být při troše štěstí dobrým řešením pro ty, kteří chtějí nebo potřebují cestovat, a přitom nemají dostatek peněz na koupi či leasing nového nebo zánovního osobního automobilu. Vyplynulo to zdlouhodobého testu MF DNES, kterému se v průběhu uplynulého roku podrobil starý Opel Vectra 1.6 GL, vůz náhodně vybraný a koupený za 105 tisíc korun v řadovém autobazaru.

Opel ročníku výroby 1991 měl při začátku testu na tachometru 95 240 kilometrů a do porce dalších 40 tisíc kilometrů vyjížděl s nejistotou: představí se jako relativně výhodný a skromný služebník, nebo se promění v past na peníze? Ani jedna z možností není u stotisícové ojetiny, se kterými se na zdejším trhu obchoduje nejčastěji, předem vyloučena. Opel ve zkoušce obstál - měřeno veškerými náklady na koupi, provoz, opravy, údržbu i ziskem zopětovného prodeje - jako ekonomicky nejvýhodnější ze šesti osobních automobilů dosud v MF DNES dlouhodobě testovaných. Starému oplu se vyrovnává jen pověstně nenáročná nejobyčejnější Škoda Felicia, která se testu před časem zúčastnila jako nově koupená. Jetý Ford Mondeo, jenž představoval starší větší a luxusnější vůz v ceně zhruba nejlevnějšího nového auta na zdejším trhu, už byl méně příznivý. Jako nejméně výhodné se představily drahé a dobře vybavené dvě škodovky - Škoda Octavia a Škoda Fabia, které doplatily hlavně na značnou ztrátu hodnoty po roce provozu a 40 tisících kilometrů. Na druhé straně zůstává pravda, že motoristé obvykle nová auta po roce neprodávají, a právě během dlouholeté služby získávají nové a kvalitní vozy navrch nad horšími, a hlavně starými ojetinami.

Úspory za cenu pohodlí

Výhodnost relativně levné stotisícové ojetiny byla vykoupena cestováním ve starém autě, ve kterém zvlášť na horších silnicích nebyla nouze o nepříjemné pazvuky. Opel neměl posilovač řízení a nic ze současných obvyklých prvků pro bezpečnost (ABS atd.), rádio bez RDS často ztrácelo signál. Střešní okno se dalo bez problémů jen zvedat, zatímco do střechy se zasouvalo většinou až po poklepání pěstí. Výbava interiéru byla jen nejzákladnější a nic neovládala elektronika. Řidič si musel zvyknout na typickou bolest letitých oplů v podobě prorezivělých lemů zadních blatníků... Nicméně interiér byl a vydržel zachovalý a nebylo v něm nepříjemně ani na opravdu dlouhých cestách.

Opel byl nejstřídmější

Největší výhodou a současně překvapením se ukázala spotřeba oplu: v průměru 40 tisíc kilometrů zůstala pod sedmilitrovou mezí, konkrétně na hranici 6,9 litru na 100 kilometrů. Dosáhl tak nejlepšího výsledku ze šesti dosud dlouhodobě testovaných vozů. Ani na olej nebyl stárnoucí motor náročný - za celých 40 tisíc kilometrů vyžadoval dolití pouze jednoho litru, a to při sérii jízd v nejparnějším létu. Vůz cestoval převážně po dálnicích či v hustém městském provozu, spíš rychleji než úsporně.

Značková práce je drahá

Největší položku v nákladech na provoz oplu činila celková prohlídka a oprava před startem testu ve značkovém servisu Opel. Stála přes 12 tisíc korun a ne každý novopečený majitel relativně levné ojetiny by si takový přepych dovolil. Značkové servisy jsou totiž - jak se rovněž v testu při konkrétních opravách potvrdilo - zhruba jednou tak drahé než menší neznačkové dílny. Nicméně vectra do značkového servisu na začátku čtyřicetitisícové porce jela a dočkala se tam opravy předních i zadních brzd a také toho, co se při nákupu ojetiny daného ražení doporučuje - výměn olejových náplní a rozvodového řemene. Ten původní se sice ukázal jako takřka nový a nedávno měněný, jak v záznamu k ojetině sliboval původní majitel, ale právě u rozvodového řemene je důležitá naprostá jistota. S touto opravou se svezlo přetěsnění vodní pumpy, přičemž se ukázalo hlučné a tudíž rizikové - ložisko napínací kladky. Takže další výměna celého kusu. Mechanik však na voze zjistil "špatného" mnohem víc. Doporučoval měnit přední rameno, výfuk, lanovody zadní brzdy, přetěsnit motor... Čas ukázal, že ne ve všem trefil do černého. Další tisíce kilometrů do výměny již v neznačkovém servisu držel zadní díl výfuku i přední rameno. A hlavně - auto garážované většinou na dlažbě, která spolehlivě odhalí každý únik jakékoliv provozní kapaliny, za celých 40 tisíc kilometrů žádný olej nepustilo. Ani k lanovodům zadní brzdy neměl inspektor ve stanici technické kontroly, kam vůz dorazil až v poslední třetině testu, nejmenší výhrady. Ložiska označená za zralá k výměně sloužila po celý test bez problémů a bez hluku.

Velký servis - pěst, malý servis - technika

Překvapivé se rovněž v průběhu testu ukázaly některé praktiky značkového servisu. Jeho mechanik například výfuk a jeho vnitřní korozi signalizovanou chrastěním kontroloval ranami pěstí, zatímco neznačkový rychloservis měl k témuž speciální endoskop. Ten na velké obrazovce zákazníka snadno přesvědčil o nutnosti výměny konkrétního kusu. I odborníci z obchodních zastoupení zahraničních automobilů připouštějí, že mnozí motoristé využívají značkové servisy zhruba do tří let a stovky tisíc kilometrů vozu, koupeného jako nový. Později se uchylují k práci levnějších neznačkových firem. Na místě je v dané souvislosti upozornění motoristům, kteří o zmíněných úsporách uvažují: péče značkové firmy je předpokladem pro plnění záruk na vůz a někdy kupříkladu i na péči značkových asistenčních služeb. Nicméně u desetiletého auta takové služby v úvahu nepadají, a tak opel při dalších opravářských zásazích už značkovou práci nevyužil. Bez výhrad mu posloužily menší servisy, jejichž mechanici na autě během přibývajících kilometrů měnili - kromě olejů - už zmíněný zadní díl výfuku a rameno předního kola, vodní pumpu, klínový řemen, zástěrky, žárovku... Poslední větší investicí byly nové pneumatiky. Ty však v rámci dlouhodobých testů MF DNES dostaly také automobily koupené jako nové.

Starý vůz jezdí, ale uvítal by tisíce

Opel měl na kontě téměř 123 tisíc kilometrů, když vypršel jeho čas a musel na prohlídky ve stanici emisní a technické kontroly. Aniž během testu dostával jinou než základní péči v podobě výměn olejů a kontroly nejzákladnějších funkcí, obstál s výsledkem, jaký by mohlo nejedno mladší auto závidět. Technici náhodně zvolené STK konstatovali, že emise vyhovují, a technická prohlídka odhalila jen dvě závady z kategorie lehkých: úniky oleje z motoru a převodovky, což se ve většině STK takřka automaticky považuje za diagnózu prakticky všech starších aut, a volnější stabilizátor. Vůz byl tedy schopen dalšího provozu bez okamžitých opravářských zásahů. Od prohlídky v emisní a technické kontrole také skutečně až do závěru testu mechanika v zásadě nepotřeboval. To však neznamená, že na starém autě, a navíc po 40 tisících kilometrů náročného testu, nebude mít příští majitel - pokud bude pečlivý a nekoupí vůz pouze k další nejlevnější službě - co opravovat. O korodovaných lemech zadních blatníků už byla řeč, nevyhovující jsou přední tlumiče a kvalita zadních tlumičů balancuje na hraně. Na karoserii jsou menší a letité šrámy, pomalu končí střední část výfuku, popraskaná je část přístrojové desky a kožený pytlík kolem řadicí páky, akumulátor je pořád ještě původní... Jde o investice, které se vcelku počítají v tisících, snad i desetitisících korun.

***

Vývoj spotřeby oplu v průběhu 40 000 km testu

úsek testu průměrná spotřeba
po 5000 km 7,3 l/100 km
po 13 500 km 7,26 l/100 km
po 20 000 km 7,19 l/100 km
po 27 000 km 7,06 l/100 km
po 33 000 km 6,86 l/100 km
po 40 000 km 6,9 l/100 km
Pramen: MF DNES

Náklady v průběhu 40 000 km testu

koupě automobilu 105 000 Kč
povinné ručení do konce roku 2000 1159 Kč
dálniční známka pro rok 2000 800 Kč
základní výbava 1) 1143 Kč
prohlídka a oprava v servisu před testem 12 301 Kč
vyvážení předních kol 150 Kč
žárovka předního světlometu 70 Kč
povinné ručení na rok 2001 3645 Kč
dálniční známka pro rok 2001 800 Kč
výměna oleje a filtru, oprava (vodní pumpa, rameno
řízení, řemen, nemrznoucí směs + práce) 6178,30 Kč
4 nové pneumatiky Barum 7720 Kč
výměna oleje a filtru, zad. dílu výfuku a zadních zástěrek 4187 Kč
emisní kontrola 260 Kč
kontrola v STK 450 Kč
celkem 143 863,30 Kč
Poznámka: 1) trojúhelník, tažné lano, žárovky, pojistky atd.
Pramen: MF DNES

Spotřeba testovaných vozů 1)

Vůz l/100 km

Škoda Octavia 1.8 20V SLX 2) 10,5
Škoda Octavia 1,8 Turbo kombi 3) 9,5
Škoda Felicia 1.3 LXi 4) 7,6
Ford Mondeo 1.8 16V GLX 5) 8,6 4)
Škoda Fabia 1.4 16V Elegance 4) 7,6
Opel Vectra 1.6i 6) 6,9

Poznámky: 1) v průměru dlouhodobých testů MF DNES, 2) testována jako nová na 30 000 km, 3) testována jako nová na 15 000 km, 4) testována jako nová na 40 000 km, 5) testován jako jetý na 40 000 km, 6) testován jako jetý, v průměru 45 000 km nynějšího testu
Pramen: MF DNES

Náklady na benzin dosud testovaných vozů 1)

Vůz průměrná celkem celková nárůst nárůst proti
spotřeba benzinu cena proti nejstříd
(l/100 km) (l) (Kč) nejstřídmě mějšímu
jšímu(l) (Kč)

Opel Vectra 1.6 GL 6,9 2760 77 280 - -
Škoda Felicia 1.3 LXi 7,6 3040 81 120 280 7840
Škoda Fabia 1.4 16V Elegance 7,6 3040 81 120 280 7840
Ford Mondeo 1.8 16V GLX 8,6 3440 96 320 680 19 040
Škoda Octavia 1.8
Turbo Combi2) 9,5 3800 106 400 1040 29 120
Škoda Octavia 1.8 20V SLX 3) 10,5 4200 117 600 1440 40 320

Poznámky: 1) přepočteno na 40 tisíc kilometrů při dosažené spotřebě v testech MF DNES a při průměrné ceně benzinu Natural 28 Kč za litr, 2) přepočítáno z průměru 15 000 km, 3) přepočítáno z průměru 30 000 km
Pramen: DNES

Desetiletý Opel Vectra nabídl nejlevnější cestování ze šesti dlouhodobě sledovaných vozů

Škoda Fabia 1.4 16V ELEGACE v testu: 1999 - 2000
Škoda Octavia 1.8 20V SLX v testu: 1996
Škoda Felicia 1.3 LXi v testu: 1998
Škoda Octavia combi 1.8 TURBO v testu: 1997
Ford Mondeo 1.8 16V GLX v testu: 1999

Autor:




Nejčtenější

Audi A7 Sportback
Nové Audi A7 Sportback umí až do 160 km/h plachtit s vypnutým motorem

Nové Audi A7 Sportback je pořádný kus auta, zcela nová generace přijíždí jen pár měsíců po nové vlajkové lodi značky, limuzíně A8. Pětidveřový fastback z ní...  celý článek

Toyota Tj Cruiser
Autofotka týdne: Toyota zkřížila SUV s dodávkou

Crossovery, to jsou dnes módní auta křížící SUV s kdečím. Obvykle to ovšem končí u vcelku konvenčně tvarovaných aut. U Toyoty se ale odvázali, jejich koncept...  celý článek

Nově vyrobené vozy Seat v továrně automobilky ve španělském Martorellu (24....
Katalánsko je automobilová velmoc, snahy o odtržení děsí výrobce

Bouřící se Katalánci dělají vrásky také automobilkám. V nejbohatším regionu Pyrenejského ostrova, který se chce odtrhnout od Španělska, sídlí Seat a velkou...  celý článek

Yamaha podle všeho připravuje vstup velkého tříkolového motocyklu na trh....
Motorkáři zbrojí na Miláno, letos ve znamení naháčů a nového GoldWingu

Hlavní novinky motorkářské výstavy EICMA v Miláně letos podle většiny upoutávek přijedou z Japonska. Módní retro vlna pro příští rok nabírá ostřejší a...  celý článek

Potašový důl na těžbu kobaltu v americkém Utahu
Kobalt může nabourat velkolepé plány na elektrickou budoucnost aut

Češi se seznámili za posledních několik týdnů dopodrobna s lithiem, tento kov ovšem není jediným, po kterém pasou výrobci akumulátorů. Mnohem větší patálie...  celý článek

Další z rubriky

Nově vyrobené vozy Seat v továrně automobilky ve španělském Martorellu (24....
Katalánsko je automobilová velmoc, snahy o odtržení děsí výrobce

Bouřící se Katalánci dělají vrásky také automobilkám. V nejbohatším regionu Pyrenejského ostrova, který se chce odtrhnout od Španělska, sídlí Seat a velkou...  celý článek

Pražská taxikářka Kateřina Šenkeříková
Ženy za volantem: Milí řidiči, chceme vám říct...

Jedenadevadesátiletá královna Alžběta II. celý život jezdí autem, aniž by měla řidičák, Eliška Junková by strčila spoustu mužů za volantem do kapsy, první...  celý článek

Škoda Rapid Spaceback ScoutLine
VW dál plánuje levné auto pro Čínu. Indii má na starost Škoda

Navzdory zmrazení jednání s indickou Tata Motors pokračuje Volkswagen v plánu na vstup do segmentu levných aut. Do roku 2020 chce mít dvě nové modelové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.